Góry Izerskie, horská turistika na polské straně malebných Jizerských hor

Putování po hřbetech polských Jizerských hor, Vysoký hřbet a Kamenický hřbet

Jak jsem již psal v jednom z minulých článků, polská část Jizerských hor, zde pojmenovaná Góry Izerskie, je neméně zajímavá, jako česká část. Góry Izerskie tvoří dva hřbety: Vysoký hřbet s nejvyšším vrcholem Wysoka kopa (1 126 m n. m), který je zároveň nejvyšší celého pohoří a Kamenický hřbet s nejvyšším vrcholem Kamienica (973 m n. m).

Oba hřbety jsou od sebe odděleny silnicí Świeradów-Zdrój - Sklarska Poreba (téměř bez veřejné dopravy) s nejvyšším místem v sedle Rozdroże Izerskie (767 m n. m). Při dnešním putování navštívím oba zmíněné hřbety.

Za jasného a mírně mrazivého podzimního rána zanechávám auto před nádražím ve Szklarske Porebě a napojuji se na červenou turistickou značku, která mě dovede na vrchol Wisoki Kamień (1 058 m n. m). Hned za nádražím míjím několik skalek s názvem Białe skaly. Z jedné z nich je vidět na část panoráma hraničních Krkonoš.

Čtěte také: Góry Izerskie, podzimní putování polskou částí Jizerských hor

Brzy značka les opouští a u nevzhledných apartmánů, které zde vyrostly. Absolutně odtržené od civilizace bez pořádné přístupové cesty to tady akorát hyzdí. Výhledy jsou z podzimní louky, pokryté jinovatkou, především do kotliny Jeleniogorske na nevysoké pohoří Pogórze Kaczawskie a vyšší Rudawy Janowickie, které skrývají nejednu přírodní a geologickou zajímavost. Našimi turisty ale moc navštěvované nejsou.

Pokračuji dále a znovu se nořím do lesa. Cesta stále stoupá, místy je namrzlá. Asi po půl hodině chůze dosahuji vrcholu Wisoki Kamień s krásným, kruhovým výhledem na již zmíněná pohoří, Góry Wałbrzyskie celé pásmo hraničních Krkonoš, Góry Izerskie, Jizerské hory a v pozadí Ještědský hřbet. Na vrcholu stojí kamenná chata (otevřeno o víkendu), kterou vybudoval soukromá osoba, jež má pozemek v majetku.

Na vrcholu stála jedna z prvních chat v Sudetech, postavena v roce 1837, později také na pár let rozhledna. Od roku 1963 byl vrchol bez chaty. Dávám si zde malou přestávku a pak pokračuji dále, okolo roztroušených skalek, na rozcestí Rozdroze pod Zawaliskem. Zde odbočuji na zelenou značku a poměrně prudkým, kluzkým klesáním přicházím do sedla Rozdroże Izerskie.

I zde kdysi stávala chata, postavená německými spolky, ale jako většina turistické infrastruktury padla za oběť změnám hranic v roce 1945 a neochotou nových pánů, postarat se o ní. Zde měním barvu turistické značky na modrou. Nedaleko odtud se nachází nejvyšší vrchol Kamenického hřbetu, ale protože jde jen o zalesněný vrch bez výhledu, kam ani nevede značka, vynechávám ho.

Cesta vede dále jednotvárným lesem, změna nastane až na loukách u vrcholu Kozia Szyja, odkud jsou krásné výhledy na Wisoki Kamień a Krkonoše. O kousek dále, u vrcholových domů vesnice Kopaniec, se otevírají výhledy na druhou stranu, do kotliny Jeleniogorske, kde se také nalézá spousta zajímavostí. Míjím několik zřícenin hospodářských a obytných budov, je vidět, že se nikomu až nahoře bydlet nechce.

Mířím opět do lesa a to se nezmění až do příchodu k vyhlídkovému místu Bobrowe Skały. Kousek odtud se nachází ruiny dalšího objektu bývalé turistické infrastruktury - výletní restaurace z 30. let minulého století. Po schodech mířím na vyhlídkovou plošinu, oplocení je již dost chatrné, ale výhled je zde stále, především směrem na Krkonoše.

Vracím se zpět a mířím, okolo ruin obytných domů, směrem k zastávce Górzyniec, odkud mám v plánu jet vlakem zpět do Szklarske Poręby. Jenže vlak nejede, rozhlas zde není. Když má asi 40 minut zpoždění, rozhodnu se, že půjdu pěšky do Piechowic na autobus. Cestou dolů slyším, že již jede, pozdě.

Zastávka autobusů je typická ukázka rozpadu veřejné dopravy v Polsku. Nalepené cáry papírů na sloupku přístřešku několika dopravců nahrazují jízdní řád. První bus má jet za 20 minut, ale přijíždí "maršruta". Do té nejdu, čekám tedy dál. Další dopravce přijel s velkým autobusem, ale se zpožděním takovým, že raději půjdu na další vlak, který měl 30 minut zpoždění, takže jsem se nakonec dostal k autu o dvě hodiny později.

Líbil se vám tento článek?

Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet

2502526845 / 2010

Podpořit nás můžete i dalšími způsoby, třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč. Výši částky si nakonec ale určete sami.