Výstup na Dom (4 545 m n. m.), čtyřtisícovku ve švýcarských Walliských Alpách

Z Domu se štítem domů, výstup na 4000ku ve Walliských Alpách

Chtělo by to zkusit pořádnou horu v Alpách, řekli jsme si před zhruba rokem a od té doby jsme uvažovali o několika jménech, hlavně ve Švýcarsku. Po různých peripetiích a selháních dopravy padla konečná volba na Dom (4 545 m n. m.).

Údajně jeden z nejhezčích vrcholů v Alpách, stálo v průvodci. Tak snad to vyjde. Bezproblémová doprava do Bernu proběhla autobusem, přesun do údolí a vesnice Randa vlakem. Samotná vesnice leží zhruba ve 1 400 m n. m., po výstupu nad vesnici příchází lesnatý úsek, který tvoří převážně modřín a smrk.

• Dom (4 545 m), Walliské Alpy
• Dom jako aklimatizační hora pro Mont Blanc

Dále lze vlastní trek rozdělit na dvě etapy. První je cesta na chatu Domhütte. Terén tvoří hlavně skalky a výstup s velkou batožinou se může jevit problémovým, rozhodně však stojí za to, postupně se otevírají výhledy na Weisshorn (4 505 m n. m.) a hlavně Matternhorn (4 478 m n. m.). Cesta je na horších místech jištěna lany, nechybí několik jednoduchých žebříků.

Chata se nachází cca ve 2 900 m n.m. Solidní starší stavba, kolem chaty je zakázáno kempovat a tak se přesouváme dále k Domu a ve 3 200 metrech rozbíjíme tábor. Počasí na začátku července je luxusní, bez oblačnosti, sluníčko připaluje. Odpoledne volíme jednoduchou aklimatizačku k sedlu Festijoch (3 723 m n. m.). Chceme si hlavně projít a zapamatovat cestu, kterou budeme projít ještě za tmy za svitu čelovek.

Ráno ve 4 h vyrážíme. Samozřejmě spolu s několika dalšími skupinkami. Výhodou se ukázala rekognoskace terénu z předešlého dne, nekusíme totiž bloudit jako skupinka před námi, která se musí složitě vracet. Sedlo Festijoch překonáváme poměrně netradičně. Nejdeme nahoru obvyklou cestou, ale zkoušíme se napojit již přímo na hřeben výstupové trasy. Adrenalin až na kost.

S vycházejícím sluncem dosahujeme hřebene a máme možnost utřít od obav zpocená čela. Nádherně do růžova osvětlené štíty jsou nám odměnou za námahu předešlých desítek minut. Pokračujeme ve výstupu. Kdo absolvoval cestu, tak ví, o čem mluvím. Výstupová cesta vede částečně po hřebeni a máte tudíž celkem záviděníhodné výhledy, zároveň je i zážitek z chůze v terénu, svah totiž není žádná rovinka.

Pod samotným vrcholem postupně docházejí síly. Na samotný vrchol vystupuji v 9:30 a za chvíli po mně i Tomáš s Ondrou. Máme štěstí. Jsme tady jediní a máme tu malou plošinku jen a jen pro sebe. Výhledy jsou famózní, hlavně na padák do Sas Fe.

Líbil se vám tento článek?

Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet

2502526845 / 2010

Podpořit nás můžete i dalšími způsoby, třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč. Výši částky si nakonec ale určete sami.