Treking > Treky, turistika > Dolina Siedmich prameňov v Belianských Tatrách, turistika v slovenských Tatrách
Dolina Siedmich prameňov v Belianských Tatrách, turistika v slovenských TatráchTúra k nezapomenutelným plesům, v Belianských Tatrách turistika7.8.2010 | Otakar Brandos
Nejen skalnatými štíty s překrásnými výhledy je v Tatrách turista živ. I túry dolinami s nádhernými plesy, koberci kvetoucích květin a množstvím zvěře mají skutečně co nabídnout. Tedy alespoň turistům mířícím do přírody za relaxací a poznáním, nejen za "špičkovými" sportovními výkony. Jde o velice pěknou túru, která probíhá z části v Belianských Tatrách a z části v Tatrách Vysokých, která nás přivede k velice pěkným a neobyčejně fotogenickým plesům na pomezí dvou geomorfologických podcelků. Na túru vyrážíme z osady Kežmarské Žľaby po modře značeném turistickém chodníku. Můžeme začít také v osadě Tatranská Kotlina, ale pak nás čeká asi o 100 metrů větší převýšení. Po asi 40 minutách celkem fádní cesty přicházíme na rozcestí se zelenou značkou, odkud pokračujeme vlevo po zeleně značeném chodníku do Doliny Siedmich prameňov. Nejprve prudkým stoupáním ve dvou zákrutách, pak již s mírnějším sklonem a neustále v lese. Jen z několika málo míst se otevírají omezené výhledy k západu směrem k Nízkým Tatrám. Po cestě je řada laviček. To v podstatě platí až po Chatu Plesnivec, která se tyčí na strmém travnatém ostrohu pod vrcholem Skalné vráta. Chata je z obou stran ohraničena výraznými lavinovými žlaby, takže v zimě je potřeba dávat značný pozor. V těsné blízkosti chaty je vydatný a upravený pramen vody (vodu z něj odebírá i chata). Těsně před pramenem je prudká odbočka vpravo a chodník dále vede na Rakúsky chrbát (jihovýchodní rozsocha Bujačího vrchu). Chodník neustále klesá a stoupá, ale přibližně udržuje stálou výškovou hladinu. Občas se objeví omezené výhledy, které se teprve plně rozevírají na Rakúske polaně (viz příslušné foto v místopisném seznamu na straně 105 v turistickém průvodci Vysoké Tatry a polské Tatry). Rakúska poľana je částečně porostlá roztroušenými ostrůvky jalovců, v okolí jsou husté, ale rovněž ostrůvkovité porosty kosodřeviny, které pokrývají bývalé pastviny. Krajinově velice krásný úsek s neopakovatelnými výhledy ke Kežmarskému štítu či na hřeben Belianských Tater mezi vrcholy Predné Jatky a Zadné Jatky. Teprve níže je kosodřevina souvislejší. Stejně tak dále, kdy začínáme vystupovat k Veľkému Bielemu plesu. Přicházíme k ústí krásné doliny Predné Meďodoly. Tady je místo s lavičkami, kde si lze chvíli odpočinout. V tomto úseku je okolní krajina opět doslova fantastická a velice fotogenická. Před námi a vpravo vápencové hřebeny, vlevo strmé žulové tatranské štíty. Cesta pak odbočuje vlevo a stoupá strměji kolem východní rozsochy Belanské kopy (1 914 m) na skalní morénu, za kterou se schovává Veľké Biele pleso (1 612 m). V těchto místech se objevuje větší množství jeřabin, takže zejména v podzimních měsících okolní krajina doslova hýří barvami. Od Veľkého Bieleho plesa pak scházíme po modře značeném turistickém chodníku do Tatranské Lomnice, nebo pokračujeme na Chatu pri Zelenom plese a teprve odsud do Tatranské Lomnice. Další z možností je pokračovat přes Kopské sedlo do Tatranské Javoriny. Záleží na vás, kterou variantu si vyberete.
Líbil se vám tento článek? Diskuse k tomuto článkupřidat názor zobrazit celou diskusi
S nostalgií jsem pročetla tento článek. Byla jsem tam 9.7.10 a právem se Dolině Siedmich prameňov říká botanická zahrada Tater. ©la jsem z Tatr.Kotliny přes chatu Plesnivec k Velkému Bielemu plesu, k chatě u Zeleného plesa a přes Velkou Svią»ovku a Skalnaté pleso do Tatr.Lomnice. Nezapomenutelný záľitek, skvostné pohledy na Vysoké a Belianské Tatry. Trochu mne mrazilo, kdyľ jsem viděla znaky přítomnosti medvěda, ale naątěstí jsme se nepotkali. Chodím po Tatrách sama, vím, ľe tím riskuji, ale je to báječný relax. Příątí rok zase.
Ale Otíku! Vľdy» ti , co na to mají , si mohou snadno jeątě odskočit na Jahňačí, od bývalé Keľmarské je to jiľ co by "semenem dohodil a zbytek doąel". Ale jinak souhlas -je to krásné v létě, na podzim , v zimě i na jaře-je dobře , ľe na naąe "československé staré dobré Vysoké Tatry" pamatujeą , protoľe vzpomínky na tu krásu vľdy potěąí. Vąichni jsme tam "chytali" první zkuąenosti s vysokohorským terénem. Díky!
budu pamatovat i nadále, jiľ nyní mám ve "frontě" na zveřejnění připraveny dva daląí pěkné články :-)).
Další související články:+ Hřebenem Belianských Tater+ Výstup na Jahňací štít (2 226 m), Vysoké Tatry + Jahňací štít (2 229 m), Vysoké Tatry + Monkovou dolinou z vápencového světa do žulového + Výstup na Slavkovský štít, Vysoké Tatry + Slavkovský štít odměňuje širokým výhledem + Výstup na Kôprovský štít, Vysoké Tatry + Výstup na Kriváň (2 494 m), Vysoké Tatry + Vysoké Tatry - Východná Vysoká (2 429 m) + Jahňací štít, Vysoké Tatry; Tilak Treking 2004; soutěžní článek č. 5 + Vysoké Tatry, nejvyšší karpatské pohoří; ubytování a horské chaty ve Vysokých Tatrách |
|