Treking > Treky, turistika > Čergov, opravdová perla na východě Slovenska - okruh okolo Lysé hory i Velký a Malý Minčol
Čergov, opravdová perla na východě Slovenska - okruh okolo Lysé hory i Velký a Malý MinčolČergov, perla na východě Slovenska24.9.2008 | Ivan Zajíček,
foto Aleš Stárek
Sportem zhuntovaná těla se zhusta vyskytují k oživení pohybového ústrojí v lázeňských zařízeních, nejlépe v horách, aby byla zplundrována ještě více. Poté, co jsem si přivodil před 17 lety problémy se zády, byl jsem nucen přestat běhat maratóny i dálkové běhy a začal jsem jezdit do lázní. Tam mezi procedurami a po víkendech chodím po kopcích. Lázně se nacházely v Trenčianských Teplicích, Františkových lázních, Teplicích v Čechách, Jáchymově, Libverdě nebo Luhačovicích. Následně se vyskytly horstva jako Strážovské vrchy, Ašský výběžek - Hazlovská vrchovina, Krušné hory, České středohoří, Slavkovský les, Tepelská vrchovina, Doupovské vrchy, Jizerské hory, Lužické hory, Ještědský hřbet, Vizovické vrchy nebo také Bílé Karpaty či Chřiby. Pro rychlé přemístění sem a tam je bohužel auto téměř nezbytností. Autobusové a vlakové spojení je dnes na vymření. A pak se objevil léčivý Bardejov nedaleko Ondavské vrchoviny, Busova a Čergova. A za čárou v Polsku kousek tajemné vytoužené Bieszczady. Není co řešit! A jak jsem se tam léčil? Následovně… Při loňském pobytu jsem nedaleký Čergov navštívil hned čtyřikrát, protože jsem si ho již před 20lety velmi oblíbil pro klid a překrásné výhledy z holých hřebenů až k Tatrám. Také proto, že jsem tam byl ještě za svobodna s paní Marií. Je to pohoří s hlavním klikatým hřebenem, z něhož vybíhají dlouhé rozsochy s dolinami, na severu se táhne nižší podružný hřeben ve výšce okolo 800 m. Je zde velké množství krásných údolí se strmými vysokými svahy, kterými protéká řada potoků, například zde pramení známá řeka Topla. Je zde řada turisticky značených chodníků, nejvýznamnější křižovatky značených cest jsou Velký Minčol (1 157 m - nejvyšší bod pohoří) a sedlo Čergov s turistickou chatou. Do pohoří vedou cesty ze všech světových stran, sbíhají se často na hlavním hřebeni. Ten je místy holý, čímž umožňuje daleké výhledy na všechny strany, narozdíl například od Slanských vrchů na jihovýchodě, kde je jich jako šafránu. Okruh okolo Lysé horyAutem se přesouvám přes starobylé město Sabinov severně přes vesnici Drienice (473 m), kolem chaty Šomka, stoupáním serpentinami po cestě s dírami až k chatě Lysanka, kde parkuji. Odtud pokračuji k horskému hotelu Sport, který má hlavní význam v zimě, je zde řada sjezdovek a vleků. Asi po 15 minutách chůze do kopce je zde vrchol Lysé hory (1 068 m), odkud pokračuje zelená značka stále po hřebeni na severovýchod k útulné horské chatě Čergov, která je otevřená a poskytuje základní služby. V okolí je řada soukromých chat a setkává se zde najednou osm turistických značek všech možných barev, což je asi slovenský rekord. Nevím to však přesně. Možná může konkurovat Klaštorisko ve Slovenském ráji , kde vše začíná i končí. Pokračuji na severozápad na vrch Čergov (1 050 m) a Velkou Javorinu (1 099 m) s výhledy na vrchol Lysé hory. Po klesnutí do sedla Lysina následuje prudký sestup na Tokáreň. Pozor, úsek je velmi špatně značený a téměř nechozený. Velmi těžká orientace hned při vstupu do lesa z hřebene! Pak do mírného kopce po cestě okolo potoka Lutigka, který se vlévá jižněji do řeky Torysy, do osady Podbaranie a Baranie, odtud do prudkého kopce napříč sjezdovkou k hotelu Sport a k chatě Lysanka. Obě zařízení jsou v provozu. Okruh mi trval 6 hodin. Na Velký a Malý MinčolPro výstup na nejvyšší horu pohoří volím vesnici Livovskou Hutu (660 m), kde tři potoky odvádějící vláhu okolních kopců tvoří ústí řeky Toplé, která pak pokračuje dále na jihovýchod. Hlavní hřeben dobývám po průchodu lesem nádhernými loukami po žluté značce a pak pokračuji doprava na severozápad kolem velkého dřevěného kříže, který postavili zbožní občané nedalekých Lipan, na vrcholový bod pohoří, kde je u kamenné mohyly rozcestí šest značek. Ideální místo k odpočinku. Je zde daleký kruhový rozhled jak na hlavní hřeben a rozsochy Čergova, ale i na Bachureň, Branisko, Levočské vrchy, Vysoké Tatry, Lubovnianskou vrchovinu, Busov i Nízké Beskydy. Tatry bohužel dnes nejsou vidět, je opar. Jinak je však vidět vše okolo. Ale dva mladí Slováci, které jsem před chvíli potkal a kteří dnes pod vrcholem bivakovali Tatry ráno viděli. Kdo pozdě chodí sám sobě škodí. Je silný vítr, pasu se na brusinkách, kterých je zde plno. Zapíjím je pivem v plechovce. Šoférskou desítkou. Bohužel je už po čučorietkách, kterých tu musí být v létě mraky. Ale odpadky po jejich sběratelích tu zůstaly. Sestupuji po červené na Malý Minčol (1 054 m), odkud již po modré mířím do sedla Hajduška (996 m). Odtud volím po zralé úvaze neznačený dobrodružný sestup do údolí Banského potoka a po lesní cestě do vsi, kde parkuji. Místní krčma i obchod v jednom jsou zavřeny. Trasa mi trvala s kocháním se na hřebeni a brusinkami 4,5 hodiny. Při sestupu bez značky pozor na kufr! Na Bukový vrchJedná se o nejvyšší vrch ve vedlejším hřebeni (1 010 m), který je od hlavního oddělen hlubokým sedlem ve výši 950 m. Jako východisko volím tentokrát vesnici Hertník (467 m) s hezkým renesančním kostelem z roku 1563, který byl vybudován na místě někdejšího hrádku. Je zde rovněž park s obrovskými duby a lípami. Taky hospoda. Auto parkuji za vesnicí u hřiště, kde začíná nějaký branný den, je zde plno omladiny s pedagogy. Je krásné zářijové dopoledne, radost sportovat v tak nádherném prostředí. Ale školáci se netváří zrovna nadšeně. Asi jim zakázali kouřit. Stoupám prudce po žluté značce úvozem a pak po nádherných loukách s břízami na hřeben a zanedlouho stojím na vrcholu Bukového vrchu, odkud jsou výhledy bohužel omezené. Občerstvuji se ostružinami, sestupuji stejnou cestu a nalézám několik praváků a kozáků, těsně nad hřištěm pod modříny asi 15 klouzků. Úlovek se pokusím usušit na lázeňském pokoji. Okruh mi trval tři hodiny. Na Čergov z FričkovcůPro zopakování se rozhoduji navštívit chatu Čergov a vrchol Čergova ještě jednou, tentokrát od severu a jako východisko volím známou ves s lidovou architekturou a dřevěným kostelíkem - Fričkovce. Opět zde vede na hřeben žlutá značka, bohužel téměř pořád po cestě okolo Fričkovského potoka a výstup je dosti nezajímavý. Naštěstí okolo potoka pod břízkami rostou jako zpestření křemenáče, které tady nemohu nechat. Oranžové hlavičky, bílé nožky, nádhera. A zcela jiný podklad než na úrodných karvinských haldách, kde se v posledních letech rovněž objevily. Byť s těžkými kovy v útrobách. Občerstvuji se na chatě a stoupám na vrchol Čergova s výhledy na Lysou horu na jihu. Sestup bohužel po stejné cestě, z listnatého lesa vykukuje několik obrovských bedlí, které tam zanechávám jako krásnou kulisu. V čisté místní restauraci ve Fričkovcích si dávám něco nealkoholického k pití a již se těším na pivo v lázních. Taky na odpolední koupel a masáž. Tento krátký okruh mi trval tři hodiny i s houbařením. Jako třešničku na dortu mého čtrnáctidenního pobytu jsem navštívil i Bieszcady v Polsku, z Bardejova je to asi 160 km. Během dvou dnů jsem tam absolvoval čtyři krásné túry, ale to je již o něčem jiném. Tolik lidí pohromadě jsem v Polsku v hoře ještě neviděl. Mé vyprávění z Čergova mohou využít pocestní, ale hlavně ti šťastní, kteří se Bardějovských koupelích budou léčit a huntovat současně. Ale to my horalé máme přece nejraději! Líbil se vám tento článek? |
|