Túry na Ankogel (3 250 m) a Hochalmspitze (3 360 m) ve Vysokých Taurách v Rakousku

Pokus o výstup na vrchol Ankogel

Stalo se již skoro tradicí, že na konci léta vyrážíme s Veteránem a jeho synkem Tomášem do Alp. Tentokrát jsem jim naplánoval dva nádherné vrcholy ve Vysokých Taurách a to Ankogel a královnu Hochalmspitze. Nastínil jsem spolubojovníkům plán, jaké máme možnosti a hlavně skoro klasicky prapodivné počasí.

Odjezd byl naplánován na 27.8. v odpoledních hodinách z Bílé Vody, v Javorníku jsem naložil Veterána a v Brně Tomáše. V nočních nebo spíše v brzkých ranních hodinách jsme dorazili po mýtné silnici Malta-Hochalpenstrasse k umělé nádrži Speicher Kolnbrein, která je asi v 1 900 m n. m.

Jelikož náš příjezd byl brzký, neplatili jsme mýto a po zbytek noci jsme se "pohodlně" vyspali ve Fabii. Skoro jako za starých časů při hlídkování na státní hranici. Ráno jsme vypadali zničeně, jako po brutálním flámu.

Čtěte také: Jídlo a pití na vícedenním treku, jídelníček a doporučení

Asi po půl osmé bylo vše nachystáno a mohli jsme vyrazit směr chatu Osnabrucker (2 022 m n. m.). Dle informací cesta na chatu trvá dvě hodiny a což zhruba odpovídá. Cesta kolem jezera je takřka nekonečná. Po příchodu na chatu jsme si domluvili nocleh, odlehčili batohy a vyrazili směr Ankogel. Konečně začínají přibývat výškové metry.

Od chaty kolem nádherného vodopádu horského potoku Fallbach do sedla Fallboden (2 334 m n. m.) je to hoďku poctivého stoupání po vyšlapané pěšině. Konečně je vidět náš dnešní cíl Ankogel. Po celou dobu se nám majestátně ukazuje Hochalmspitze. Je to opravdu nádherná hora, ze které jde respekt.

Travnatá pěšina ještě nějakou chvíli pokračuje až k rozcestí, kde jedna trasa vede až k hrázi jezera Kolnbrein a druhá, ta naše na Ankogel (č. 538). Zde začíná stoupání již skalnatým, spíše suťovým terénem. Menší problém byl nad Ober a Unterer Schwarzhornsee.

Trasa měla vést přes sněhové pole, které je vyznačeno na mapě, jenže na konci léta nezbylo po sněhovém poli skoro nic. Nezbývalo, než přetraverzovat suťové pole na druhou stranu žlabu. Nic příjemného to nebylo, jelikož při každém druhém kroku měly kameny tendenci se sesunout dolů. To byla asi nejhorší pasáž výstupu a sestupu.

Konečně jsme dolezli na ledovec, který byl krásně čitelný, takže všechny trhliny byly vidět. Zhruba sto výškových metrů před cílem nás ledovec dovedl k vrcholovému hřebínku Ankogelu. Zbývající část jsme absolvovali odlehčeni od batohů a hřebínek jsme zvládli bez jištění. Při námraze by mohli nastat problémy, ale my jsme měli krásně sucho.

Po půl čtvrté jsme stanuli na vrcholu Ankogelu 3 250 m n. m. Moc místa na něm není, ale rozhledy jsou úžasné. Hochalmspitze, Grossglocker, Grossvenediger, Hoher Sonnblich a další kopce jako na dlani. Vrcholové foto a mažeme dolů. Na chatu je to kus cesty a jak to tak vypadá přijdeme skoro za tmy.

Osnabrucker hutte je útulná chata, s příjemným personálem. Byli jsme rádi, že jsme se do ní po doslova dvanácti hodinové šichtě "doplazili". Dnešní den byl doslova zničující. Po noční jízdě autem, mizerný nocleh ve zbytku noci v autě, s výškovým převýšením 1 319 metrů nahoru a 575 metrů dolů jsme si několik Weissbierů, jakýsi Bergsteigeressen a několik doušků rumu zasloužili. Taky byli spolunocležníci v Matrazenlageru rádi, když jsme rozjeli noční chrápavý koncert.

Druhý den byl již volnější. Zpět k autu na parkoviště k hrázi jezera, sjezd dolů do údolí a výjezd horskou silnicí, která není zatím spoplatněna, k Thomanbauernalm u menší přehrady Gosskar. Silnice na parkoviště je docela zajímavá, přejezd přes několik brodů, naštěstí vyschlých. Nedovedu si představit cestu zpět po vydatných deštích.

Z parkoviště na Giessener hütte je to dvě hodinky normální chůze. Tady jsme měli nocleh zajištěný, takže jsme byli v klidu. Chatař nás mile přivítal, bylo na něm vidět, že je to typický horal. Jako pomocnice měl dvě polky, takže jazyková bariéra byla bez problémů, jelikož jsme od polských hranic. Hned na chatou se majestátně tyčí náš další cíl Hochalmspitze. Dnes byl po většinu času v oblačnosti. Večer jsme pochytali informace, dali na noc nějaké pivko a šli jsme chrnět.

V 6:00 jsem vyrazili směr kopec. Počasí zatím v klidu, výškové metry rychle přibývají. Nejdřív vede cesta slušným chodníkem, výše po plotnách po bývalém ledovci. Za dvě hodiny jsme byli v sedle Lassacher Winklscharte (2 862 m n.m.). Cesta je docela dobře značena, ale občas je se dobře dívat, aby člověk našel další červený flek. Zde se již jde po balvanech.

V dalším sedýlku s začíná kazit počasí, Veterán i Tomáš odkládají trekové hole, jelikož bude potřeba zapojit i přední náhon. Je vidět Ankogel, bohužel již bez vrcholu. Taktéž náš dnešní vrchol se schovává v oblačnosti a navíc začíná foukat docela silný a studený vítr. Podle předpovědi měli přijít vydatné srážky v odpoledních hodinách. Šlapeme ještě kousek dál, odtud je spíše lezení II. st. UIAA. Na vrchol je to zhruba hodinka.

V 3 173 m n. m. to točíme. Počasí se opravdu rychle změnilo a již předem bylo domluveno, že jdeme na kopec kochat výhledy. No co se dá dělat, zas taková tragédie to není, Hochalmspitze zdolána nebude. Aspoň už vím, kam vyrazím za rok, stoprocentně se ten kopec do té doby nerozpadne. I takové situace prostě patří k horám. Při špatné viditelnosti jsme nechtěli hlavně riskovat zpáteční sestup v suťovém poli, kde i za dobrého počasí musí člověk dávat pozor kam šlape. Sestup dolů na chatu jde celkem rychle a k autu také.

Výlet se celkem vydařil, úspěšnost 50 % je dobrá. Ankogel gruppe jsou dost ve stínu Grossglockneru, ale výhoda je jasná, větší klid a míň lidí na horách. Snad jen trekovým holím bude v druhém sedle smutno, jelikož Veterán s Tomášem spletli místo jejich odložení.

Další související články:

Líbil se vám tento článek?

Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet

2502526845 / 2010

Podpořit nás můžete i dalšími způsoby, třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč. Výši částky si nakonec ale určete sami.