Hrad Vrabinec a Buková hora ve středohoří

Dominanty Verneřického středohoří

Vysoko nad pravým břehem Labe se nacházejí dvě krajinné dominanty, které jsou velmi dobře viditelné z okna vlaku či auta při cestě z Děčína do Ústí nad Labem. Ideálním výchozím bodem je obec Těchlovice, ležící na pravém břehu Labe na železniční trati z Ústí nad Labem - Střekova do Děčína. Nedaleko železniční zastávky prochází červeně značená cesta, která nás dovede až na zříceninu hradu Vrabinec.

Těchlovice (145 m) jsou nízko položenou obcí pod strmými svahy Bukové hory. První zmínka o obci je z roku 1352 a významnou památkou je zde kostel Stětí sv. Jana Křtitele ze 14. století, který byl později mnohokrát přestavován. Červeně značená cesta nás provede celou obcí k silničce, která vede údolím Rychnovského potoka směrem na Verneřice. Po ní půjdeme asi 500 metrů a pak odbočíme vlevo do velice strmého svahu. Stezka je místy velmi příkrá a přivede nás až na louky těsně pod hradem, odkud nás dovede na hradní zříceninu červená tvarová odbočka.

Hrad Vrabinec (dříve Vrabín či Vrabník) se rozkládá na vypreparovaném čedičovém sopouchu (395 m n. m.), tvořeným čtyřmi mohutnými skalními útesy, kde lze pozorovat různé formy zvětrávání čedičové horniny (jehly, skalní sruby, sloupy nebo balvanové haldy). Zakladateli hradu byli koncem 14. století páni z Těchlovic, kdy poprvé se po něm píše roku 1403 Ješek.

Čtěte také: Rozhledna Sokolí vrch, skvělá vyhlídka v Českém středohoří

Od roku 1415 již hrad držel mocný rod Vartemberků a předpokládá se, že hrad byl těžce poškozen za válek mezi Vartemberky a lužickým Šestiměstím mezi lety 1442 až 1444. Ještě roku 1504 se uvádí jako centrum vartemberského panství, ale již roku 1515 se připomíná jako pustý. Pro svou extrémní polohu určitě již přestal vyhovovat nárokům svých majitelů a byl opuštěn. Dnes se z hradu dochovaly jen skromné zbytky hradních zdí mezi skalními útesy.

Vrabinec je přírodní rezervací vzácné teplomilné květeny a suťových lesů. Z hradu je nádherný pohled do hlubokého údolí řeky Labe mezi městy Ústí nad Labem a Děčínem a na okolní vrcholky Českého středohoří. Po prohlídce hradu a odpočinku na vyhlídkovém místě se vracíme prudkou cestou zpět na silničku směřující na Verneřice.

Po dosažení silnice opustíme červeně značenou cestu a pokračujeme dále proti proudu Rychnovského potoka přes rekreační vísku Babětín s množstvím pěkných hrázděných chalup až k odbočce do osady Rytířov (470 m), kam následně vystoupáme několika zatáčkami po slepě končící silničce. V Rytířově je pěkná kaplička s kamennou kašnou a hlavně množství nádherných hrázděných chalup a usedlostí. Tato víska je opravdu takový malý "konec světa" s asi 20 obyvateli.

V Rytířově odbočíme vpravo na výraznou a částečně zpevněnou cestu, která nás dlouhým a táhlým stoupáním dovede až k červeně značené cestě, na kterou se napojíme pod výrazným zalesněným skalním hřbetem, kterému se říká Ptačí stěny. Červeně značená cesta nás velkým obloukem dovede až na vrchol Bukové hory (683 m).

Buková hora (683 m) je čedičová dominanta Verneřického středohoří se známým 223 metrů vysokým televizním vysílačem, postaveným v roce 1967 na místě staršího, který vyhořel a následně byl odstraněn. Údajně se jedná o nejvyšší betonový vysílač v České republice, viditelný ze všech okolních hor a pohoří, ale bohužel pro veřejnost není přístupný. Vedle vysílače fungovala při naší návštěvě velmi příjemná Děčínská bouda, která nám poskytla výborné občerstvení s pivečkem a guláškem.

Zde začíná i tvarová červeně značená odbočka, která nás zavede na mohutné výhledové skalisko, nazvané Humboldtova vyhlídka. Je odtud neuvěřitelný pohled do údolí řeky Labe, které teče více jak 500 výškových metrů hluboko pod námi. Spatříme však i spoustu vrcholů Českého středohoří (Sedlo, Kalich, Varhošť, Kletečná, Milešovka) a Krušné hory s Komáří hůrkou. Bukovou horu kdysi navštívil například císař Josef II. nebo slavný německý cestovatel Alexander von Humboldt, po kterém je vyhlídka pojmenována.

Ve dnech dalekých rozhledů a za pěkného počasí se rozhodně vyplatí odbočit náhorní planinou na vrch Matrelík (668 m). Terén Verneřického středohoří je na východ a jihovýchod od Bukové hory jen mírně zvlněný a k vrcholku Matrelík nás dovedou cesty a pěšinky po oblém travnatém hřbetu asi po 1,5 km chůze. Výhledy jsou odtud parádní, vidíme kromě skoro všech kopců Českého středohoří s dominantním Sedlem také Říp, rovinaté Polabí, Lužické hory, Ještědský hřbet s Ještědem, Ralsko a další vrcholy Ralské pahorkatiny. Nadšeni z výhledů se vracíme zase zpět k Bukové hoře.

Pro sestup z Bukové hory jsme si vybrali modře značenou cestu, která začíná kousek pod vysílačem na rozcestí "Buková hora". Sestupujeme neustále lesem, mineme rozcestí "Nad Vitínem" a po dlouhém sestupu lesními úseky bez výhledů přicházíme do zaniklé obce Vitín.

Vitín (Wittine) je zaniklá obec písemně doložená již roku 1408, která je rozložená v mělkém sedle a na hřbetu poměrně vysoko nad Malým Březnem. Po vystěhování německého obyvatelstva v roce 1945 byla obec částečně dosídlena a lidé zde opět bydleli (jednalo se asi o vojáky Svobodovy armády s jejich rodinami).

Velkým problémem však byla odlehlost s absencí jakéhokoliv silničního spojení a obec se tak musela zásobovat koňskými povozy. Všechny žádosti o vybudování silnice byly tehdejším režimem zamítnuty a obec začali obyvatelé postupně opouštět. Poslední obyvatel zde setrval údajně do roku 1966. Ruiny domů zarostlé vegetací jsou dodnes relativně velmi dobře zachovalé a zaniklá obec Vitín je považována za jednu z nejlépe dochovaných opuštěných vesnic v naší zemi.

Z Vitína pokračujeme loukami s dobrými výhledy do kraje a pak závěrečným prudkým klesáním lesem sestoupíme do Malého Března na vlak nebo autobus.

Buková hora, turistická mapa

Zdroj informací k historii hradu: Ilustrovaná encyklopedie českých hradů od Tomáše Durdíka.

Líbil se vám tento článek?

Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet

2502526845 / 2010

Podpořit nás můžete i dalšími způsoby, třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč. Výši částky si nakonec ale určete sami.