Treking > Tipy na výlet > Pernecké bane u Perneku, tip na výlet v Malých Karpatech
Pernecké bane u Perneku, tip na výlet v Malých KarpatechZa hornickou minulostí v okolí obce Pernek v Malých Karpatech4.10.2016 | Jana Waldhauserová
Pernek je obec s bohatou hornickou minulostí, která leží na úpatí Malých Karpat asi 12 km na jihovýchod od Malacek na hlavním silničním tahu spojujícím města Malacky a Pezinok přes malokarpatské sedlo Pezinská Baba. Už na konci 18. století se v okolí obce těžil antimon v několika štolách a dle archivních zpráv se vytěžilo na počátku 19. století v perneckém ložisku kolem 3 tun antimonu ročně. V první polovině 19. století začíná v okolí Perneku těžba pyritu, což byla první těžba tohoto druhu nejen v Malých Karpatech, ale i v celém tehdejším Uhersku. Největší rozmach těžby nastal v letech 1872 - 1887, což souviselo s výrobou kyseliny sírové v Cajli. V roce 1896 byla továrna na výrobu kyseliny sírové uzavřena a z důvodu dovozu levných pyritů ze Španělska prakticky skončila i těžba pyritu v okolí Perneku. Čtěte také: Limbašská vyvěračka a Veľké Prepadlé, záhadný jeskynní systém pod… Obnova těžby nastala až v roce 1906 a pak hlavně v období první světové války v letech 1915 - 1918, kdy za velké finanční podpory státu došlo k dalšímu velkému rozmachu těžby antimonu a pyritu jako strategických surovin. Na přepravu vytěžené suroviny byla v roce 1917 za finanční podpory státu a za pomoci válečných zajatců vybudována ze železniční stanice Pernek úzkorozchodná železnice, která končila až pod hlavním hřebenem Malých Karpat pod vrchem Krížnica (dnes lokalita Staré bane). Úzkorozchodná železnice měla celkovou délku 7,5 km. Po skončení první světové války přestala mít těžba pyritu a antimonu smysl a v období hospodářské krize byla zcela ukončena. Provoz na úzkorozchodné železnici byl též zastaven a železnice byla postupně rozebrána. Staré baneStaré bane je lokalita, kde se intenzivně těžila antimonová a pyritová ruda od konce 18. století až do první poloviny 20. století, a je též hlavním cílem naší výpravy. Jsou zde pozůstatky zatopených i nezatopených štol, propadliny, haldy, šachty a vývěry minerálními sloučeninami zabarvených důlních vod. Z obce Pernek vede na lokalitu žlutě značená široká cesta a prakticky celá trasa vede po tělese bývalé úzkorozchodné železnice. Samotná cesta trvá asi hodinu a deset minut. Cestou můžeme v terénu pozorovat zřetelné stopy náspu, zářezy i propustě po této zajímavé zaniklé trati. Lokalitu Staré bane poznáme nejen díky turistickému směrovníku s popisem, ale končí zde i široká cesta a po levé straně se objevují velké haldy po těžbě a nad nimi též vývěry do oranžova zbarvené vody. Pokud přejdeme nad haldami tento zbarvený tok, objeví se nám ve svahu vstup do první zatopené štoly a ústí dalších zavalených štol. Po průzkumu se vrátíme na žlutě značenou cestu a pokračujeme po úzké stezce směrem k sedlu Javorina. V místech, kde se značená stezka stáčí do svahu směrem mimo hlavní údolí, pokračujeme málo zřetelnou neznačenou stezkou podél toku potoka až k výrazným haldám na levé straně údolí ve svazích vrchu Krížnica. Zde jsou nejzřetelnější a nejatraktivnější pozůstatky po těžbě. Nad mohutnými haldami, které jsou někde rozkopané od hledačů minerálů, se nachází nezatopená, částečně průchodná a nádherně zbarvená štola Ján. Překvapí slušnou délkou, ale také silnou vrstvou mazlavého blátíčka pod nohama. Nutné jsou holínky či kanady a staré oblečení, jinak hrozí celkové ušpinění všeho! Ve štole je v zadní části šachta do spodních pater. Není záhodno ji překonávat a je nutné se odtud zase vrátit ke vchodu. V blízkém okolí je pak několik dalších vstupů do kratších štol a o trochu výše nad štolou Ján je také v kořenech mohutného buku hluboká šachta do štoly Pavel překrytá řídkým ocelovým pletivem. Atmosféru místa dotváří trampský srub postavený na vyvýšeném místě uprostřed hornické lokality. Místo nás opravdu nadchlo a neradi se vracíme zase zpět do Perneku. Štola v Podbabskej doliněŠtola v Podbabskej dolině se nachází v Podbabskej dolině nedaleko modře značené cesty z Perneku do sedla Pezinská Baba. Z centra Perneku je to pěšky asi 40 minut. Jdeme nejdříve po hlavní silnici směrem na Pezinskou Babu, pak před první zatáčkou odbočujeme na lesní silničku vpravo do Podbabské doliny. Mineme minerální železitý pramen a u největší chaty u rozcestníku opustíme modře značenou cestu. Pokračujeme stále hlavním údolím lesní silničkou, až v první zatáčce vpravo za potokem zahlédneme vstup do štoly s vývěrem nezabarvené vody. Štola má nápadně velký vstupní otvor, ale je z větší části zatopená vodou a k průzkumu je nutná potřebná výbava. Přesto nás i toto málo známé místo zaujalo. Na závěr výletu doporučujeme navštívit v Perneku také kalvárii z roku 1803. Je odtud daleký výhled na Malacky, Záhorie a za dobrého počasí i na Pálavu. Přístup k místu začíná v Perneku u autobusové zastávky na hlavní silnici z Malacek do Pezinku. Zde naproti autobusové zastávce odbočíme do místní ulice, kterou dojdeme až k potoku. Proti jeho proudu dojdeme ke kamennému mostu a zde začíná místní značení ve tvaru kapličky až na vrchol kalvárie. Na vrcholu stoupání se na malé loučce nacházejí tři kříže a pod nimi Boží hrob. Hlavně v ranních a večerních hodinách jsou odtud nádherné pohledy do kraje. Pernek a okolí na mapěLíbil se vám tento článek? Diskuse k tomuto článkupřidat názor zobrazit celou diskusiDalší související články:+ Do nitra jeskyní Plaveckého krasu, exkurze do podzemí v Malých Karpatech+ Paleolit v Malých Karpatoch + Driny, veľká perla Malých Karpát + Hrad Děvín střeží soutok Moravy s Dunajem + Bratislavský hrad + Korlátka, skrytý hrad Malých Karpat + Hrad Dobrá Voda aneb Dobrovodský hrad + Hrad Červený kameň, Malé Karpaty |
|