Treking > Tipy na výlet > Mladějovská úzkorozchodná dráha a Mladějovské hradisko
Mladějovská úzkorozchodná dráha a Mladějovské hradiskoHřebečovský hřbet a Mladějovské hradisko, tipy na výlet8.11.2016 | Zbyněk Jiroušek
Tento méně známý výrazný krajinný útvar se nachází v jihovýchodním výběžku České tabule - jedné z geomorfologických soustav tvořících oblast turisticky zvanou Svitavsko (Svitavská pahorkatina, pozn. red.). Vlastní hřbet je dlouhý asi 25 kilometrů a začíná v Třebovickém sedle (prochází jím hlavní železniční trať Praha - Olomouc) a pokračuje jižním směrem. Nejvyšší bod Hřebečovského hřbetu je Roh (660 m) tvořící typickou siluetu při pohledu z moravskotřebovské kotliny. Západní svahy jsou velmi pozvolné, spadající ke Svitavám převážně zemědělsky obdělávanou půdou, zato k východu, směrem na Moravskou Třebovou je hřbet velmi příkrý, s výškovým rozdílem až 250 metrů a vytváří výrazný krajinný zlom. Čtěte také: Hřebečský hřbet s "hřívami" a "palicemi" U obce Hřebeč dnes překonává hlavní silnice Hradec králové - Olomouc tuto přírodní překážku 350 metrů dlouhým tunelem. Vlastní hřbet je celý zalesněný, nahoře převážně jehličnany (smrk, modřín, borovice), na východním zlomu pak listnáči (nejvíce buk). Mladějovská úzkorozchodná průmyslová dráhaPro mě však hlavním lákadlem byla Mladějovská úzkorozchodná průmyslová dráha, která v délce 11 kilometrů spojuje Mladějov na Moravě s bývalými doly žáruvzdorných jílů, lupků, křídového uhlí, jemnozrnného pískovce a dalších hornin. Všechny doly jsou již dnes uzavřeny. Vlastní železnice o rozchodu 600 mm byla vybudována v roce 1918 a provoz byl ukončen v roce 1991. Od té doby je v péči Muzea průmyslových železnic Brno. Mají zde 24 motorových, pět parních a tři elektrické lokomotivy a několik nákladních a osobních vozů. V letních měsících se pořádají nepravidelné nostalgické jízdy pro veřejnost, většinou o víkendu. I když ne v celé délce trati, která hlavně v druhé půlce nezadržitelně chátrá. Tak se pojďte se mnou projít pohodlnou procházkou po pražcích tohoto hřebečského fenoménu. Železniční zastávka Mladějov je na trati 262 Česká Třebová - Moravská Třebová - Skalice nad Svitavou. Směrovky nás dovedou jak k muzeu, tak k nástupu na vlastní železniční těleso. Uvítá nás jednoduché nádražíčko s přístřeškem a dřevěnou boudou. Trať nejdříve namíří na sever, aby se po necelém kilometru prudce o 180° stočila na jih a pozvolna nabírala výšku, vinouc se po východním úbočí hřbetu. Trať přetne žlutou značku z Mladějova mířící na vrchol hřbetu. Po kilometru se dostaneme k ojedinělé přírodní památce "Pod skálou", která je rovněž zvaná Mladějovské tisy, kterou trať míjí po jejím východním okraji. Ve spodní etáži této 21 hektarů velké lokality naprosto přirozeně roste množství tisu (Taxus baccata) a v podrostu dále jalovec, lýkovec, samorostlík a jaterník podléška. Já zde však nebyl z jara, a tak jsem neobdivoval fialové květy podléšky, ale barvy mistra Podzimu. Po prvních pěti kilometrech se dostaneme k první zastávce na trati - Nová Ves, kde v současnosti končí jízda vláčku s turisty. Dále je trať ve stavu neumožňujícímu bezpečnou jízdu a při pohledu na shnilé pražce pochybuji, že bude mít muzeum dostatek financí na její obnovu. Pokračujeme po trati, mineme odbočku k bývalému dolu Hugo - Karel, obloukem obcházíme Strážný vrch (610 m) s rozhlednou a dostaneme se k bývalému dolu Josef. Odtud je to již coby kamenem dohodil na konečnou Hřebeč - doly (bývalý důl Gerhart a Václa - Theodor). Zde jsou výrazné stopy těžby a přístupu minulého režimu k okolní přírodě, hlavně spousta černé hlušiny na nechutně vypadající skládce - výsypce. Přírodní rezervace RohováNad doly začíná Přírodní rezervace Rohová. Táhne se jako dietní párek (sotva kilometr široká a více jak 10 km dlouhá) po východním úbočí. V tomto geomorfologicky ojedinělém území (297 hektarů) jsou zachovány jedlové a květnaté bučiny s řadou chráněných a ohrožených druhů rostlin (vyhlášená až v roce 1998). V ní se nachází i dříve zmíněný nejvyšší vrchol Roh. Po západní straně ji míjí červená hřebenová cesta končící v Březové nad Svitavou (trať 260 Brno - Česká Třebová). Já jsem zvolil návrat do Mladějova na druhou stranu po rozvodí Labe - Dunaj. Mezi kótami Hřebečov a Hřebcov není radno scházeti se značené cesty do lesa napravo. Celé území je poddolované a může hrozit i smrtelný úraz. Pohodlná cesta voňavým lesem nás dovede do sedélka se silničkou od Dětřichova do Nové Vsi, odkud můžeme sejít po žlutě značené cestě do Mladějova nebo pokračovat po červené značce do Anenské Studánky (také železniční zastávka). Já jsem zvolil neznačenou lesní zkratku pod Mladějovské hradisko (591 m), poslední výraznou vyvýšeninu v hřebeni. V 11. století zde prý bylo slovanské hradiště a pak ve 13. století hrad Hausberg, opředený mnohými bájemi a pověstmi. Dodnes jsou zde zachovány zbytky valů a příkopů. Odtud pak jen seběhneme po zeleně značené stezce na dříve zmíněnou žlutou cestu na mladějovskou vlakovou zastávku. InfoCelé území se nachází na mapě č. 50 edice KČT Svitavsko nebo na ekvivalentu nakladatelství Shocart. Další informace o této oblasti naleznete v článku pana Vítka na straně 30. Mladějovské hradisko, turistická mapaLíbil se vám tento článek? Diskuse k tomuto článkupřidat názor zobrazit celou diskusiDalší související články:+ Svitavská pahorkatina - geomorfologické členění, turistika a turistické trasy, rozhledny a skály+ Rozhledna Andrlův chlum, Ústí nad Orlicí + Rozhledna Strážný vrch + Rozhledna Barborka u Horních Raškovic + Rozhledna Kozlovský kopec u České Třebové + Rozhledna Borůvka + Rozhledna Jahůdka + Výlety do přírodní rezervace Toulovcovy maštale a údolím Krounky, víkend na Vysočině + Toulovcova rozhledna, rozhledna na Jarošovském kopci, Toulovcovy maštale + Česká skalní města (1), Budislavské skály (Toulovcovy a Městské maštale) + Temné rokle kolem Novohradky + Baldský vrch (693 m), Svitavská pahorkatina |
|