Bachledova dolina, stezka v korunách stromů - tip na výlet v slovenském pohoří Spišská Magura

Bachledova dolina, stezka v korunách stromů

Bachledova dolina. Není tomu tak dávno, co se ve známém lyžařském středisku Bachledova dolina ve Spišské Maguře otevřela první stezka korunami stromů na Slovensku. Konkrétně se tak stalo 29. září 2017 a podle mého názoru jde o zajímavou novinku v blízkém okolí Tater.

Měl jsem to štěstí, že jsem začátek října trávil na podzimní rekreaci ve Starém Smokovci. Za normálních okolností by mě ani nenapadlo pídit se po takovéto atrakci a dovolenou bych pravděpodobně trávil obdobných způsobem jako v roce loňském, kdy jsem byl s bráchou v září ve Velké Lomnici a spolu jsme vylezli na značnou část turisticky přístupných vrcholů ve Vysokých Tatrách - například: Rysy (2 503 m), Jahňací štít (2 229 m), Slavkovský štít (2 452 m) a další.

Jelikož jsem letos byl na této dovolené s mou těhotnou přítelkyní a jejím synem, rozhodl jsem se, že je nebudu hnát do extrémů a proto jsem naplánoval pár poklidných rodinných výletů (i přesto jsem si slíbil, že alespoň jeden výstup dám - prostě se jeden den sám vypravím na některý z vrcholů, což nakonec byla Východná Vysoká - 2 429 m).

Čtěte také: Rozhledna v Ski Bachledova dolina, Spišská Magura

Takto jsem tedy naplánoval procházku ze Smokovce přes Hrebienok a Zámkovského chatu na Skalnaté pleso, nebo procházku na Popradské a Štrbské pleso, nutno podotknout, že krom Skalnatého plesa, kdy jsme měli azurovou oblohu, bylo počasí spíše nepříjemné. Tak se stalo, že na Chatu pri Zelenom plese jsem šel raději sám za vydatného deště.

No, a protože jsem si řekl, že bychom mohli navštívit i nějakou atrakci v okolí, začal jsem brouzdat na internetu a náhodou jsem na serveru mapy.cz objevil poblíž vesnice Ždiar pod Belianskými Tatrami chodník v korunách stromů v Bachledove dolině, již spadající do pohoří Spišská Magura.

Dostupnost

Bachledova dolina je perfektně dostupná, jak autem, tak hromadnou dopravou. Dostat se do Tater autem či vlakem zvládne asi každý. Ze Smokovce je potom doprava taky jednoduchá. Buďto autem přes Tatranskou Lomnici, Kežmarské Žľaby a Tatranskou Kotlinu směrem na Ždiar, kdy nás už několik kilometrů předem upozorňují informační panely, kdy máme odbočit. Výhoda auta je, že se můžete dopravit až pod lanovku v dolině.

My jedeme hromadnou dopravou. Autobusem ze Starého Smokovce směr Ždiar. Ten jede po stejné trase, jen nás vysazuje na zastávce, která se nachází na hlavní cestě a pod lanovku ve skiareálu Bachledka musíme dojít po svých. Ovšem není to daleko - 1,2 km.

Stezka korunami stromů

Bachledka je celkem vytížené turistické středisko, protože z autobusu jsme vystoupili s davem lidí (a to je mimosezóna), který celý míří k tomuto multifunkčnímu areálu.

Proč multifunkční? Nachází se zde totiž více atrakcí… Kromě skiareálu, lanovky a stezky korunami stromů je zde i bikepark, bobová dráha, naučná stezka a discgolf. Na všechny atrakce se dá zakoupit vstupné již dole na pokladně na začátku komplexu. Ceník najdete na webu bachledka.sk.

K samotnému chodníku v korunách stromů, jenž se nachází na hřebeni na vrcholku ve výšce 1 151 metrů, se můžete dostat dvojím způsobem: buďto sedačkovou lanovkou, což považuji za dost mastňácký způsob. Druhá varianta je projít se pěšky nahoru, tu volíme my (i z ekonomických důvodů - lanovka není zrovna nejlevnější).

Cesta je jasná: za prvé nejsme jediní, kdo jde pěšky a za druhé, vede dost jednoznačně zprvu pod lanovkou, posléze odbočí na jednu z mnoha sjezdových tras pro kola. Po cca 2 km a 260 nastoupaných metrech stojíme na jednom z hřebenů Spišské Magury u horní stanice lanovky, naproti nás se tyčí monstrózní stezka.

Hned u vstupu na stezku je i pokladna, kde kupujeme rodinnou vstupenku za 21 eur (a to mi ji dole nechtěli prodat, že prý na ni musíme být 4 osoby - 2 dospělí a 2 děti). Poté již kráčíme po dřevěné konstrukci chodníku, ta velmi zvolna stoupá, navíc je celá bezbariérová.

Cestu zpestřují naučné tabule o přírodě Spišské Magury a atrakce ve formě průchodu po lávce umístěné nad bezpečnostní sítí apod. Ty se dají obejít po normálním chodníku, ale myslím, že bát by se zde mohly maximálně děti. V závěru stezka korunami stromů spirálovitě stoupá a vytváří typickou vyhlídkovou věž, přes kterou je na vrcholu ve středu natažena bezpečnostní síť, po které se můžou adrenalinoví příznivci projít - toto už asi každému příjemné nebude.

Kdo se nechce zdržovat scházením pěšky dolů, ten může sjet po suchém tobogánu, který ovšem v době naší návštěvy ještě nebyl v provozu. Ze samotného vrcholu je pěkný výhled na hřeben Belianských Tater s vrcholy jako jsou Havran (2 152 m), Ždiarska Vidla (2 142 m) nebo Hlúpy (2 061 m), také lze zahlédnout například špičku Lomnického štítu (2 634 m). Dále je možno vidět vrcholky Slovenského ráje, Levočských vrchů, Spišské Magury, Pienin, Beskid Sądecki…, ale také Babiu Goru (1 725 m) v Oravských Beskydech nebo Skrzyczne (1 257 m) v Beskydech Slezských.

Technické parametry a zajímavosti stezky korunami stromů Bachledova dolina

• celková délka: 1 234 metrů
• délka chodníku: 603 metrů, délka chodníku na věži: 631 metrů
• výška vyhlídkové věže: 32 metrů, výška chodníku: max 24 metrů
• počet podpěr: 120, šířka chodníku: 1,8 metru
• délka tobogánu: 67 metrů
• 6 zastávek (3 didaktické, 3 zábavné)
• čerpáno z: chodnikkorunamistromov.sk

Jsme na hřebeni, co dál

Východ ze stezky je vytvořen dost takticky, jelikož vede přes malou boudu s kýčovitými suvenýry. Takto jsme prošli zpět na hřeben a co dál? Jak jsem psal výše, pro zábavu výletníků je zde umístěna bobová dráha (v době naší návštěvy mimo provoz), dále je možnost zahrát si discgolf… Líní se mohou svézt lanovkou zpět dolů do doliny, ale pro nadšence pěší turistiky se otevírají další možnosti…

Cca o 350 metrů dále, trošku níže v sedle mezi vrcholkem, na kterém je umístěná stezka a Bukovinou (1 176 m) s nepřehlédnutelným vysílačem, je umístěna klasická rozhledna (vysoká 14 metrů). Neváháme a jdeme se k ní projít. Sice nenabízí takové výhledy jako stezka v korunách stromů, i přesto je z ní zase trošku jiný pohled například na Belianky.

O dalších 650 metrů dál se nachází vrcholek blízké Bukoviny. Cesta k němu vede po zelené turistické značce a po chvíli odbočuje na neznačenou lesní cestu. Ze samotného vrcholu není žádný výhled, protože je porostlý lesem, alespoň jsem si prohlédl vysílač, který zde je, zblízka. Ovšem z úbočí se otevírá pěkný výhled na Belianky, údolí Ždiaru a samotnou stezku.

Následně se vracím za ostatními a oznamuji jim překvápko, které jsem přichystal. Půjdeme po modré značce po hřebeni přes Sladičovský vrch (1 167 m) na Magurku (1 196 m), odtud potom po červené značce dolů do Ždiaru. Ne každý je nadšen, ale mě ani mé přítelkyni to nevadí…

Procházka je to pěkná, nenáročná, dlouhá od rozhledny po Ždiar 7,2 km. Co jí ovšem dělá trhliny na kráse je to, že v okolí hřebene probíhá momentálně těžba dřeva, tudíž je cesta značně poznamenána těžkou technikou v některých místech (metry bahna, vyjeté koleje, apod.). Co se týká výhledů otevírají se převážně jen na severní a severovýchodní stranu.

Z Magurky pak cesta zvolna klesá nejprve lesem a následně přes louky až do Ždiaru, opět s pěkným výhledem na Belianky. Výlet končíme v restauraci Ždiarsky Dom každý při talíři dobré polévky.

Bachledova dolina, turistická mapa

Líbil se vám tento článek?

Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet

2502526845 / 2010

Podpořit nás můžete i dalšími způsoby, třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč. Výši částky si nakonec ale určete sami.