Treking > Příroda > Ruměnice pospolná (Pyrrhocoris apterus), slovensky cifruša bezkrídla, je mlsná ploštice
Ruměnice pospolná (Pyrrhocoris apterus), slovensky cifruša bezkrídla, je mlsná plošticeRuměnice pospolná, neskutečně mlsná a kosmopolitní ploštice5.9.2016 | Otakar Brandos
Ruměnice pospolná (Pyrrhocoris apterus), slovensky cifruša bezkrídla, je velice nápadná, do ruda zbarvená ploštice s tělem kapkovitého tvaru. Ruměnice pospolné jsou skutečně společenským druhem hmyzu, který se vyskytuje v početných skupinách. Starší pojmenování pro ruměnici, ploštici z čeledi ruměnicovití (Pyrrhocoridae), je ruměnice bezkřídlá (apterus znamená bezkřídlý). Ruměnici pospolnou nejčastěji spatříme v okolí porostů lípy a akátů, kde se vyskytuje v opravdu hojných počtech. To proto, že nejoblíbenější položkou na jejím jídelníčku je medovice vylučovaná semeny těchto stromů. V potravě však není tato ploštice nijak vybíravá, takže ruměnice klidně hoduje i na slézu a dalších rostlinách. Za potravu ji ale poslouží také mrtvý hmyz a entomology byly pozorovány i případy kanibalismu. Žije pospolitě i ve velkých hejnech, často společně s nymfami. Čtěte také: Bruslařka obecná, vodní ploštice vázaná na tůně a rybníky Ruměnice pospolná osídlila celou Evropu, velkou část Asie i sever Afriky. Objevuje se jak v nížinách, tak v horských oblastech. Dorůstá délky 7 až 12 mm a díky jejímu nápadnému zbarvení ji nelze v přírodě přehlédnout. Kresba na polokrovkách ploštice je mírně proměnlivá. Má imitovat oči, což je dobré odstrašující krytí. Ruměnice má sice v latinském jméně označení bezkřídlá, ale v populaci dospělců se objevují jedinci s plně vyvinutými křídly. Hlava této ploštice je černá osazena malýma očima a kratšími tykadly. Hruď je černá s červeným lemováním, nohy jsou černé. V naší přírodě se s ruměnicí pospolnou setkáme od března / dubna do října či listopadu. Za příhodných klimatických podmínek se ale objevuje někdy i v únoru. Jako tomu bylo například v roce 2014, kdy jsem ji pozoroval již takto časně. Dá se říci, že ruměnice pospolná je jakýmsi otužilcem mezi plošticemi. Podobně jako žluťásek řešetlákový a některé druhy baboček mezi motýly a nebo páteříček sněhový mezi brouky. Podobnými druhy, které se objevují v naší přírodě, jsou vroubenka červená (Corizus hyosciami), ploštička tolitová (Tropidothorax leucopterus) a nebo ploštička pestrá (Lygaeus equestris). Ploštička Spilostethus saxatilis zase připomíná nymfy ruměnice pospolné. Líbil se vám tento článek? Diskuse k tomuto článkupřidat názor zobrazit celou diskusiDalší související články:+ Kněžice pásovaná, kosmopolitní a jedovatá ploštice+ Kněžice rudonohá, jediný náš představitel rodu Pentatoma + Kněžice chlupatá, lesní mlsoun hodující na sladkých plodech + Vroubenka smrdutá: Jediný druh rodu Coreus v naší přírodě |
|