Ruměnice pospolná (Pyrrhocoris apterus), slovensky cifruša bezkrídla, je mlsná ploštice

Ruměnice pospolná, neskutečně mlsná a kosmopolitní ploštice

Ruměnice pospolná (Pyrrhocoris apterus), slovensky cifruša bezkrídla, je velice nápadná, do ruda zbarvená ploštice s tělem kapkovitého tvaru. Ruměnice pospolné jsou skutečně společenským druhem hmyzu, který se vyskytuje v početných skupinách. Starší pojmenování pro ruměnici, ploštici z čeledi ruměnicovití (Pyrrhocoridae), je ruměnice bezkřídlá (apterus znamená bezkřídlý).

Ruměnici pospolnou nejčastěji spatříme v okolí porostů lípy a akátů, kde se vyskytuje v opravdu hojných počtech. To proto, že nejoblíbenější položkou na jejím jídelníčku je medovice vylučovaná semeny těchto stromů.

V potravě však není tato ploštice nijak vybíravá, takže ruměnice klidně hoduje i na slézu a dalších rostlinách. Za potravu ji ale poslouží také mrtvý hmyz a entomology byly pozorovány i případy kanibalismu. Žije pospolitě i ve velkých hejnech, často společně s nymfami.

Čtěte také: Bruslařka obecná, vodní ploštice vázaná na tůně a rybníky

Ruměnice pospolná osídlila celou Evropu, velkou část Asie i sever Afriky. Objevuje se jak v nížinách, tak v horských oblastech. Dorůstá délky 7 až 12 mm a díky jejímu nápadnému zbarvení ji nelze v přírodě přehlédnout. Kresba na polokrovkách ploštice je mírně proměnlivá. Má imitovat oči, což je dobré odstrašující krytí.

Ruměnice má sice v latinském jméně označení bezkřídlá, ale v populaci dospělců se objevují jedinci s plně vyvinutými křídly. Hlava této ploštice je černá osazena malýma očima a kratšími tykadly. Hruď je černá s červeným lemováním, nohy jsou černé.

V naší přírodě se s ruměnicí pospolnou setkáme od března / dubna do října či listopadu. Za příhodných klimatických podmínek se ale objevuje někdy i v únoru. Jako tomu bylo například v roce 2014, kdy jsem ji pozoroval již takto časně. Dá se říci, že ruměnice pospolná je jakýmsi otužilcem mezi plošticemi. Podobně jako žluťásek řešetlákový a některé druhy baboček mezi motýly a nebo páteříček sněhový mezi brouky.

Podobnými druhy, které se objevují v naší přírodě, jsou vroubenka červená (Corizus hyosciami), ploštička tolitová (Tropidothorax leucopterus) a nebo ploštička pestrá (Lygaeus equestris). Ploštička Spilostethus saxatilis zase připomíná nymfy ruměnice pospolné.

Líbil se vám tento článek?

Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet

2502526845 / 2010

Podpořit nás můžete i dalšími způsoby, třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč. Výši částky si nakonec ale určete sami.