Kobylka křovištní (Pholidoptera griseoaptera) patří k poměrně hojným
druhům kobylek. S kobylkou křovištní se můžeme setkat nejen u nás, ale prakticky po celé Evropě.
Od Pyrenejského poloostrova až po Ural, přičemž areál jejího výskytu zasahuje až do
západního Turecka. Kobylky žijí jak v nížinách, tak v horských oblastech.
Kobylka křovištní dosahuje délky 15 až 20 mm. Křídla tohoto zástupce čeledi kobylkovití
(Tettigoniidae) jsou velice redukovaná, což nakonec ukazuje i připojená fotografie.
Tato kobylka tak není schopná letu. Dospělci jsou zbarveni dohněda, byť odstín může být
značně variabilní.
V ČR představuje kobylka poměrně hojný druh. Nejčastěji se s ní můžeme setkat v křovinách
na okrajích lesů, lesních cest či pasek, výjimkou ale nejsou ani parky a zahrady. Za teplého
a slunného počasí samci stridulují pomocí krátkých křídel, přičemž vyluzují krátké, ale
výrazné a hlasité tóny. V naší přírodě se s kobylkou křovištní můžeme setkat od června do
října. Za vhodných podmínek výjimečně až do listopadu.
Na podzim klade samička až 200 vajíček do hrabanky, ztrouchnivělého dřeva a podobných
substrátů. Nymfy se líhnou po přezimování v dubnu až červnu a po asi sedmi svlékáních
dospívají. Kobylka křovištní je všežravý druh, nymfy se však živí rostlinnou potravou.
Starohorské vrchy jako soused mnohem známější Velké Fatry resp. Nízkých Tater
stojí tak trochu…
Líbil se vám tento článek?
Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji
stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet
2502526845 / 2010
Podpořit nás můžete i dalšími způsoby,
třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby
můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč.
Výši částky si nakonec ale určete sami.
Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji
stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet
