Săpânţa - veselý hřbitov Sapinta v severním Rumunsku, kterému slávu zajistil řezbář Ion Pătraş

Veselý hřbitov Săpânţa v Rumunsku

Malou rumunskou vesničku Săpânţa, ležící na břehu řeky Tisy v těsném sousedství státní hranice s Ukrajinou, by téměř nikdo neznal, nebýt zdejšího velmi neobvyklého hřbitova, který je díky svým unikátním zpracováním náhrobků nazývaný Veselý hřbitov.

Slávu mu zajistil tamní řezbář Ion Pătraş, jehož dílem jsou bohatě vyřezávané a pestře zdobené náhrobky, na níž jsou zobrazeny buď portréty zemřelých nebo obrazy z jejich života, vytvořené na přání příbuzných a doplněné veselými veršíky. Řezbář vyučil dva své následovníky, kteří v jeho práci dále pokračují a nutno přiznat, že některé obrázky jsou vskutku mistrovské.

Mezi opakující se příčiny úmrtí je práce v dolech, služba v armádě nebo různé manuální práce. Hřbitov se neustále rozšiřuje a přibývají nové náhrobky, smutnější fakt je, že ty, co jsou zde již delší dobu, ztrácejí barvu a stávají se nečitelnými. Během návštěvy nebylo patrné, zda-li je nějaká snaha o jejich udržování nebo ne, ale ze vstupného, které se od návštěvníků vybere, se snad nedočká opravy jen přilehlý kostel ale i zmíněné vzácné náhrobky.

Návštěvu vesnice Săpânţa mohu doporučit, díky nové otevřenému hraničnímu přechodu Solotvino-Sighet je zdejší kraj zpřístupněn i turistům, kteří cestují za krásami ukrajinských hor a do Rumunska si mohou na skok odskočit v rámci odpočinkového dne. Se spojením je to již trochu horší, pokud nevyužijete možnosti asi 5 autobusů denně, je možné se domluvit a sjednat si na cestu tam i zpět taxi, 16 km dlouhá cesta při plném obsazení auta nikoho nepřivede k bankrotu.

Za krátkou prohlídku stojí i pomyslné centrum zdejšího kraje, město Sighet Marmaţiei. Obdivovat můžete několik místních kostelů, zajímavé muzeum komunismu v bývalé věznici a muzeum vesnice s posbíranými domy,kostely a různým náčiním z širokého okolí. Pokud toužíte vidět místní vystavené exponáty dosud "živé", je nejlepším řešením prozkoumat vesnice v údolí řek Coş?u a Iza.

Ve většině vesnic se nacházejí nádherné dřevěné kostely, z nichž se vybrané, kterým by mohl např. hrozit zánik mnohdy díky otevření nového kostela v jeho těsné blízkosti, dostaly na seznam světového kulturního dědictví UNESCO, dřevěné domy s vyřezávanými vraty a na polích se pracuje s téměř historickými nástroji. Z osobní zkušenosti mohu říct, že nejmalebnější kostely jsou ty, které nejsou pod ochranou UNESCO, právě ty mají to pravé genius loci.

Líbil se vám tento článek?

Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet

2502526845 / 2010

Podpořit nás můžete i dalšími způsoby, třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč. Výši částky si nakonec ale určete sami.