Surveyor, americké kosmické sondy a program určené k výzkumu našeho Měsíce

Americké kosmické sondy Surveyor pro výzkum Měsíce

Kosmické sondy Surveyor byly americké sondy určené pro výzkum povrchu Měsíce. Sondy Surveyor dosahovaly výšky 3,7 m, průměru základny 4,3 m a hmotnosti až 1 500 kg. Napájení sondy elektrickou energií zajišťovala dvojice slunečních baterií (fotovoltaických panelů).

Přistání Surveyorů na povrchu Měsíce zajišťovaly raketové motory s tahem asi 40 kN, které se automaticky vypínaly 4,3 m nad povrchem Měsíce, takže kosmická sonda dopadla na povrch (v případě úspěšného přistání) rychlostí 5 km / h. Přistávací hmotnost kosmických sond Surveyor činila 279 až 286 kg.

Čtěte také: Apollo 17, poslední lidé na povrchu Měsíce

Každá ze sond Surveyor byla vybavena televizní kamerou s proměnným ohniskem i ze Země řízenou mechanickou lopatkou, která sloužila k odběru vzorků měsíční horniny, která byla na palubě kosmické sondy analyzována. Kosmické sondy Surveyor zjistily bazaltický původ měsíčních hornin. A také to, že měsíční povrch je dostatečně pevný na to, aby na povrchu mohly přistát kosmické lodě s lidmi na palubě v rámci připravovaného projektu Apollo.

Surveyor 1

Kosmická sonda Surveyor 1 startovala ze Země 30. května 1966 a na povrchu Měsíce hladce přistála 2. června 1966. Surveyor 1 přistál v Oceanus Procellarum (Oceán bouří) v blízkosti kráteru Flamsteed. Kosmická sonda fungovala do 13. července 1966 a na Zemi vyslala asi 11 150 fotografií.

Surveyor 2

Kosmická sonda Surveyor 2 se kvůli technické závadě roztříštila o měsíční povrch v blízkosti kráteru Koperník dne 23. září 1966.

Surveyor 3

Kosmická sonda Surveyor 3 přistála v Oceánu bouří dne 20. dubna 1967. Jednalo se o polotvrdé přistání sondy se třemi odskoky na jeho povrchu. Ty potvrdila posádka Apolla 12, která přistála v těsné blízkosti kosmické sondy o dva a půl roku později. Kosmická sonda Surveyor pracovala na povrchu Měsíce do 3. května 1967 a na Zemi odeslala 6 315 snímků.

Surveyor 4

Ani kosmické sondě Surveyor 4, která ze Země odstartovala 14. července 1967, se nezdařilo měkké přistání na Měsíci. Surveyor tvrdě dopadl na Měsíc v zálivu Středu 17. července 1967.

Surveyor 5

Sonda Surveyor 5 odstartovala ze Země 8. září 1967 a po asi třech dnech letu měkce přistála v Mare Tranquillitatis (Moře klidu). Od přistání 11. září 1967 do sončení činnosti 24. září odeslala na Zemi 18 006 snímků.

Surveyor 6

Kosmická sonda Surveyor 6 byla předposlední ze sond stejnojmenného projektu. Ze Země odstartovala 7. listopadu 1967 a na povrchu Měsíce měkce přistála 10. listopadu 1967. Přistála poblíž místa tvrdého dopadu sondy Surveyor 4 v zálivu Středu.

Fotograficky se jednalo o nejúspěšnější misi projektu Surveyor, neboť na Zemi bylo odesláno na 30 000 snímků. Stereoskopických, neboť 17. listopadu 1967 došlo s pomocí raketového motoru k přemístění sondy o 2,5 metru od místa přistání.

Surveyor 7

Řada kosmických sond Surveyor byla ukončena misí Surveyor 7. Kosmická sonda Surveyor dosedla u kráteru Tycho 10. ledna 1968. Tedy v témž roce, kdy k Měsíci zamířila první pilotovaná výprava Apollo 8. Sonda Surveyor 7 vyslala na Zemi 21 000 fotografií.

Další související články: