Seyfertovy galaxie jsou kvasary s malým, ale velice jasným jádrem

Seyfertovy galaxie: galaxie s malým jádrem

Seyfertovy galaxie nesou jméno astronoma Carla K. Seyferta (1911 - 1960), který se těmito galaxiemi jaký první zabýval podrobněji (r. 1943). První Seyfertovu galaxii objevil v roce 1908 E. Fatt. Jednalo se o galaxii NGC 1068 (M 77) v souhvězdí Velryby. Dalšími známými Seyfertovými galaxiemi jsou NGC 1275, která je totožná s rádiovým zdrojem Perseus A, NGC 4151 v souhvězdí Honících psů, Pictor A v souhvězdí Sochaře aj.

Sexfertovy galaxie mají skutečně velice aktivní a mimořádně jasná kompaktní jádra, která jsou silným zdrojem netepelného záření v širokém pásmu spektra. Od rádiových vln až po gama záření. Maximum záření Seyfertových galaxií leží v daleké infračervené oblasti. Zde se mohou pyšnit výkonem 10³⁵ až 10³⁹ W. Vysoký výkon vykazují rovněž v rádiové oblasti spektra - 10²⁹ až 10³¹ W, v ultrafialové i rentgenové oblasti spektra.

Ve spektrech Seyfertových galaxií, které zpravidla patří k typu spirálních galaxií a nebo galaxií nepravidelných, je mnoho emisních čar. Nakonec podle spektra se tyto galaxie klasifikují na dva podtypy. Jsou to podtyp Sexfert 1 s typickými úzkými a širokými spektrálními čárami a Seyfert 2, které mají ve spektru pouze úzké emisní čáry. Dnes astronomové evidují na 200 galaxií tohoto typu.

Čtěte také: Trpasličí galaxie, hmotnost a jasnost trpasličích galaxií

Tyto galaxie vykazují velice rychlé pohyby látky v okolí aktivních jader, černých děr. Jádra těchto galaxií vyvrhují husté a kompaktní mračna plynů rychlostí až 5 000 km / s. Z takovéhoto rychlého úbytku hmotnosti se dá předpokládat, že mimořádná aktivita Seyfertových galaxií trvá jen po relativně krátkou dobu (1 - 100 miliónů let). Může se ale opakovat. Seyfertovy galaxie jsou tak v podstatě jedním z typů kvasarů, nejsvítivějších známých objektů v pozorovatelném vesmíru.

Další související články: