Spirální galaxie NGC 1055 v nevýrazném souhvězdí Velryby (Cetus, Cet)

Galaxie na hraně v souhvězdí Velryby, fotografie spirální galaxie NGC 1055

Pestrobarevný pás hvězd, plynu a prachu na uvedeném snímku je spirální galaxie s katalogovým označením NGC 1055 a takto ji nedávno zachytil dalekohled ESO/VLT (Very Large Telescope) pracující na observatoři Paranal v Chile. Průměr galaxie NGC 1055 je asi o 15 procent větší než průměr naší Galaxie (Mléčné dráhy). Jelikož se na NGC 1055 díváme z boku, vypadá, jako by postrádala stočená ramena - typický znak spirálních galaxií. Na jejím vzhledu je také patrná řada nepravidelných struktur, které pravděpodobně vznikly následkem blízkého setkání se sousední galaxií.

Spirální galaxie v rozlehlém vesmíru zaujímají vzhledem k Zemi všechny možné prostorové orientace. Některé pozorujeme shora (nebo čelně chcete-li) jako například galaxii NGC 1232. Pokud je k nám galaxie natočena tímto způsobem, je sice možné spatřit detaily spirální struktury a zářící jádro, ale jen obtížně si představíme její skutečný tvar v prostoru.

Jiné spirální galaxie pozorujeme skloněné pod různými úhly (například NGC 3521). A právě tento náklon lépe odhalí trojrozměrnou strukturu ramen. Abychom si ale udělali celkovou představu o tvaru spirální galaxie, potřebujeme ji vidět z boku - jako v případě NGC 1055.

Čtěte také: Čočková galaxie NGC 1222, kradmý pohled na hladového obra

Při bočním pohledu získáme přehled o rozložení hvězd v galaxii (ať již se jedná o vyvíjející se mladé hvězdy nebo starší populace stálic). Můžeme si udělat rovněž představu o tloušťce relativně plochého disku a snadněji změříme vlastnosti hvězdami napěchované centrální oblasti. V této orientaci se také lépe pozoruje hmota ležící mimo jasné partie v galaktické rovině, protože ji vidíme proti tmavému pozadí vzdáleného vesmíru.

Taková perspektiva astronomům umožňuje zkoumat celkový tvar rozsáhlého galaktického disku a jeho vlastnosti. V případě galaxie NGC 1055 můžeme vidět, že celý disk je výrazně pokroucený a vypadá jako prohnutý kolem jádra. Jsou zde také oblasti s neobvykle komplikovaným uspořádáním, které pravděpodobně vzniklo v důsledku interakce s nedalekou galaxií M 77 (Messier 77, tisková zpráva eso0319) [1].

Galaxie NGC 1055 se nachází asi 55 milionů světelných let daleko a na obloze ji nalezneme v souhvězdí Velryby (Cetus). Snímek byl pořízen pomocí přístroje FORS2 (FOcal Reducer and low dispersion Spectrograph 2), který pracuje ve spojení s dalekohledem VLT (Unit Telescope 1, Antu) na observatoři ESO/Paranal v Chile, v rámci programu ESO Cosmic Gems, jehož cílem je získávat s pomocí dalekohledů a přístrojů ESO snímky vizuálně atraktivních astronomických objektů pro vzdělávací a popularizační účely.

Poznámky

[1] Galaxie M 77 (Messier 77, také NGC 1068) má velmi jasnou centrální část s aktivní superhmotnou černou dírou v samotném středu. Jedná se o jeden z nejbližších příkladů takzvaných aktivních galaxií.

Další informace

ESO je nejvýznamnější mezivládní astronomická organizace Evropy, která v současnosti provozuje jedny z nejproduktivnějších pozemních astronomických observatoří světa. ESO podporuje celkem 16 zemí: Belgie, Brazílie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Velká Británie a hostící stát Chile. ESO uskutečňuje ambiciózní program zaměřený na návrh, konstrukci a provoz výkonných pozemních pozorovacích komplexů umožňujících astronomům dosáhnout významných vědeckých objevů. ESO také hraje vedoucí úlohu při podpoře a organizaci celosvětové spolupráce v astronomickém výzkumu. ESO provozuje tři unikátní pozorovací střediska světového významu nacházející se v Chile: La Silla, Paranal a Chajnantor. Na Observatoři Paranal, nejvyspělejší astronomické observatoři světa pro viditelnou oblast, pracuje Velmi velký dalekohled VLT a také dva další přehlídkové teleskopy - VISTA a VST. Dalekohled VISTA pozoruje v infračervené části spektra a je největším přehlídkovým teleskopem na světě, dalekohled VST je největším teleskopem navrženým k prohlídce oblohy ve viditelné oblasti spektra. ESO je významným partnerem revolučního astronomického teleskopu ALMA, největšího astronomického projektu současnosti. Nedaleko Paranalu v oblasti Cero Armazones staví ESO nový dalekohled ELT (Extremely Large Telescope), který se stane "největším okem hledícím do vesmíru".

Odkazy

• snímky dalekohledu VLT
• další záběry pořízené pomocí přístroje FORS

Kontakty

Viktor Votruba
národní kontakt
Astronomický ústav AV ČR, 251 65 Ondřejov, Česká republika
Email: votruba@physics.muni.cz

Jiří Srba
překlad
Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o., Česká republika
Email: jsrba@astrovm.cz

Richard Hook
ESO Public Information Officer
Garching bei München, Germany
Tel.: +49 89 3200 6655
Mobil: +49 151 1537 3591
Email: rhook@eso.org

Další související články: