Treking > Vesmír > Z archivu observatoře Chandra - Westerlund 2, 3C31, Abell 665, CTB 37A
Z archivu observatoře Chandra - Westerlund 2, 3C31, Abell 665, CTB 37A
Westerlund 2 - shluky mladých hvězd, pulsary, kupy galaxií…
15.10.2016 | Otakar Brandos, foto NASA/CXC/SAO/Sejong Univ./Hur et al, NASA/STScI
Každý rok je z archivu rentgenové observatoře Chandra (NASA) uvolněno velké
množství snímků. Sofistikovaný digitální archiv Chandry obsahuje všechna data získaná
observatoří od jejího vypuštění v roce 1999.
Novými poklady ze sbírky je kolekce šesti snímků, které zahrnují širokou část elektromagnetického
spektra včetně viditelné a infračervené oblasti z jiných dalekohledů. Tato nová kolekce
ale představuje jen zlomek pokladů, které se v archivu rentgenové observatoře Chandra
nacházejí.
Westerlund 2
Shluk velice mladých hvězd nacházejících
se ve vzdálenosti asi 20 000 světelných let od Země. Stáří hvězd činí asi jen jeden
až dva milióny let. Data ve viditelné oblasti (zelená a modrá barva) získal HST (Hubbleův
kosmický teleskop). Ukazují husté mraky, ve kterých se hvězdy rodí. Rentgenové záření
těmito oblaky snadno proniká a je detekováno observatoří Chandra (fialová barva).
3C31
Rentgenové záření rádiové galaxie 3C31 (modrá
barva), která se nachází asi 240 miliónů světelných
let od Země, umožňuje astronomům zjistit hustotu a teplotu v nitru této galaxie,
která je silným zdrojem rádiového záření. Data byla zkombinována se snímkem z HST ve
viditelném světle (žlutá barva).
PSR J1509-5850
Snímek pulsaru PSR J1509-5850 vzdáleného
asi 12 000 světelných let od Země. Rentgenová emise
(bílá barva) byla zkombinována s daty v rádiové emisi (růžová barva) a viditelném světle.
Abell 665
Splynutí galaktických kup může vyvolat obrovské rázové vlny. Rentgenové paprsky
(modrá barva) ukazují horký plyn v kupě. Čelo rázové vlny se ukazuje v bílé barvě.
Data rentgenové emise z observatoře Chandra byla kombinována s daty v rádiové části
spektra (fialová barva) a ve viditelném světle (bílá barva).
RX J0603.3 + 4214
Tato kupa galaxií dostala přezdívku Zubní kartáček (Toothbrush). Zatímco dřík kartáčku
je výsledkem rádiové emise (zelená barva), zubní pasta je dílem rentgenové emise (fialová
barva). Snímek byl zkombinován s daty ve viditelné části spektra z dalekohledu Subaru
(bílá barva). Obrazy způsobené efektem gravitační čočky (modrá barva) mají ukazovat
na velké koncentrace skryté hmoty…
CTB 37A
V naší Galaxii by supernova měla vybuchnout
v průměru každých 50 let. Objekt CTB 37A je pozůstatkem po supernově, který je od Země
vzdálen asi 20 000 světelných let. Pole trosek vyzařující v rentgenové emisi (modrá barva)
a na rádiových vlnách (růžová barva) může expandovat do chladnějšího oblaku plynu a prachu
a projevit se v infračervené části spektra (oranžová barva).
Další související články:
+ Mezon, středně těžká a nestabilní elementární částice
+ Leptony, lehké elementární částice
+ Higgsův boson, Higgsovo pole a poslední chybějící článek standardního modelu částicové fyziky
+ Neutron jako nestabilní nukleon
+ Elektron je nejlehčí elementární částice
+ Neutrino, stabilní elementární částice
+ Proton jako baryon, fermion a hadron aneb elementární částice, která není…
+ Pozitron: Elementární částice, která je antičásticí elektronu
+ Planckova konstanta, univerzální fyzikální konstanta
+ Solární konstanta. Konstanta, která je proměnná - hodnota solární (sluneční) konstanty
+ Astronomická jednotka, jednotka pro měření vzdáleností ve Sluneční soustavě
+ Světelný rok, nejpoužívanější jednotka vzdálenosti ve vesmíru
+ Parsek, základní jednotka vzdálenosti ve vesmíru
+ Jarní souhvězdí, které hvězdy vidíme na jaře?
+ Podzimní hvězdná obloha
+ Co jsou to hvězdy? Ze života hvězd
+ Nejdetailnější snímek protoplanetárního disku získaný pomocí ALMA
+ Exoplanety. Zrození obří planety? Kandidát na exoplanetu pozorován v hvězdném lůně
+ Pořídil dalekohled VLT snímek dosud nejlehčí exoplanety?
+ Hnědý trpaslík, záhadné objekty na pomezí planet a hvězd
+ Černá díra se krmí oblaky chladného mezigalaktického plynu
+ ALMA objevila intenzivní magnetické pole v blízkosti supermasivní černé díry
+ Předčasně vyspělá černá díra, nový objev nabourává dnešní teorie
+ VLT sleduje v reálném čase přiblížení oblaku plynu k obří černé díře ve středu Galaxie
+ ALMA zkoumá záhadné výtrysky z obřích černých děr. Nejlepší záběr oblaků molekulárního plynu…
+ Dalekohledy ESO přispěly ke vzniku nejlepší prostorové mapy centrální výduti Galaxie
+ NGC 1637, krásná spirála ozdobená slábnoucí supernovou
+ Trpasličí galaxie NGC 5477
+ Mladé, horké a modré…, stálice hvězdokupy NGC 2547
+ Nejtěžší známá hvězda ve vesmíru
+ Kulové hvězdokupy: Stáří, hmotnosti a průměry kulových hvězdokup, počet hvězdokup v Galaxii
+ Otevřené hvězdokupy, seskupení relativně mladých hvězd
|