Albánské Alpy, turistické značení a turistikaUnikátní český projekt zpřístupňuje Albánské Alpy7.1.2016 | Vojtěch Kaska, foto Jan Čermák
Curraj i Epërm je vesnice v horách severní Albánie, odříznutá od civilizace dvoutisícovými vrcholy. Nyní je téměř prázdná, ačkoli ještě v 90. letech zde žilo přes 1 000 obyvatel. Člověk se do ní dostane pouze pěšky nebo na oslovi přes vrcholky hor. Oblast, v níž se vesnice nachází, byla donedávna byla prakticky nedostupná, letos tam už můžete putovat po značených cestách. Skupina českých dobrovolníků zde opravila kostel, vyznačila 110 km turistických tras a v sousední obci Theth postavila most. V projektu budou pokračovat i v příštích letech. Čtěte také: Turistické značení na Zakarpatské Ukrajině. Kam vede červená? aneb… Unikátní vesnice nacházející se uprostřed nádherných dvoutisícových hor a příroda v jejím okolí přivedly čerstvě odpromovaného strojního inženýra a cestovatele Jana Baláka k plánu vytvořit v opuštěné vesnici komunitu mladých lidí fungující v letních měsících a zpřístupnit turistům tuto divokou oblast, která je pro pěší horský turismus jako stvořená a zatím jen velmi málo známá, čímž by se do chátrající vesnice vrátil život a místní by získali živobytí. Curraj i Epërm, vesnici plnou domů, které zejí prázdnotou a postupně chátrají, objevila skupina studentů z Brna během expedice v roce 2014. Vesnice přišla o všechny mosty přes zdejší řeku a ruina zůstala i z hydroelektrárny. Není se čemu divit, život v horské vesnici, do které nevede žádná silnice, je náročný a mladší generace se vystěhovaly do měst. Cesta do Curraje sama o sobě je výzvou - do cíle dorazíte až po tříhodinové plavbě lodí po Kománské přehradě a pak 5 hodinách pěšího putování po horských stezkách. Co se nevejde na vaše záda nebo na osla, do vesnice nedopravíte. Právě zde, v Curraji, se zrodil nápad na vytvoření komunity mladých lidí, kteří do vesnice přijedou každé léto a vrátí do ní život. Nápad vedl k myšlence, myšlenka k plánu a Jan začal lákat první kamarády k ambicióznímu projektu Albánská výzva. Projekt si v prvním roce dal za cíl opravu kostela, vyznačení základních turistických tras, stavbu mostu a také navázání kontaktu s místními obyvateli. Letos v srpnu se v Albánii protočilo přes 100 dobrovolníků, z nichž každý byl součástí týmu s konkrétními úkoly. Značení cestNejpernější chvíle čekaly tým zaměřený na značení stezek. Jeho členové se na několik dní sbalili se zásobami a barvami a vyrazili do neznačených hor jen s GPS a asistencí místních průvodců. Výsledkem jejich práce je 110 km turistických stezek v okolních, do té doby neprobádaných horách a také mapa, která je volně dostupná na stránkách projektu. Vytvořili tak nejrozsáhlejší síť turistického značení v Albánii a vesnici propojili s turisticky vyhledávanými oblastmi Theth a Valbona. MostNedaleko vesnice Theth postavili dobrovolníci 15,5 m dlouhý příhradový most. Most je konstrukčním unikátem díky své modularitě a rozložitelnosti na 1,2 m dlouhé díly tak, aby bylo možné ho bez problémů přepravovat i na oslech. Stavba tohoto mostu byla zároveň zatěžkávací zkouškou pro příští rok, kdy mají dobrovolníci v plánu postavit druhý, delší most v samotné vesnici Curraj i Epërm. KostelSoučástí snah dobrovolníků byla i oprava kostela v Curraj i Epërm, podle místních jednoho ze dvou katolických kostelů, které přežily albánský komunistický režim. Zatím se podařilo opravit jeho interiér, další opravy kostel čekají v příštích letech. ZázemíVe vesnici bylo nutné vytvořit zázemí pro dobrovolníky. Vznikl tak i tým, který měl za úkol připravovat stravování nebo tým dřevařů věnující se výrobě vybavení jako jsou latríny, lavičky a přístřešky. Kluci z týmu energetiků dokonce sestrojili v prostorách laboratoří elektrotechnické fakulty VUT pro potřeby projektu malou solární elektrárnu. Díky týmu dokumentaristů bylo vše fotograficky zaznamenáno a mohly vzniknout také dva filmy zachycující atmosféru přímo na místě. Vztahy s místnímiMístními byl projekt přijat velmi pozitivně. "Do zásobování projektu se nám podařilo zapojit celou vesnici. Někdo dodával domácí sýry, někdo chléb, někdo ovce, někdo pomáhal dovážet materiál na oslech, na konci srpna jsme v Curraji uspořádali první česko-albánský festival," vyjmenovává Jan Balák. Plány do budoucnaOrganizátoři projektu mají i do budoucna velké plány: Chtějí, aby ve vesnici Curraj i Epërm vznikla komunita fungující v letních měsících, kam bude moct přijet každý, kdo se bude chtít na nějaký čas zbavit každodenních civilizačních starostí. Chtěli by také za pomoci dobrovolníků postavit most přímo v Curraji, opravit kullu (kamennou věž, která v dobách platnosti tradičního albánského práva kanunu sloužila jako úkryt před krevní mstou), udržovat turistické značení a vyznačit nové trasy. Více informací o projektu a o možnostech zapojení do něj se dozvíte na webu Albánské výzvy www.albanianchallenge.org nebo na některé ze série přednášek o projektu napříč republikou. Dokumentární film o Albánské výzvě najdete na http://albanianchallenge.org. Další související články:+ Albánske Alpy, cesta do tajomných hor+ Albánske Alpy, vysokohorská turistika a hory a more + Albánie - počasí, geografie, ambasáda ČR + Což takhle hřebenovka přes Korab a Deshat? + Kosovské Prokletije + Karadžica, hory patřící ovcím; hory Makedonie + Na ukrajinských silnicích - poplatky, dopravní předpisy, dokumenty + Jak cestovat do ukrajinských Karpat? Co mě čeká na hranicích s Ukrajinou? + Ukrajina - počasí, geografie, ambasáda ČR + Zápisky z putovania slovenských turistov po Zakarpatskej oblasti Ukrajiny Líbil se vám tento článek? |
|