Beskydské Veřovické vrchy v zimě, přechod hřebene v Beskydech na sněžnicích

Hřebenovka Veřovických vrchů v Beskydech

Od Valašského Meziříčí se směrem k východu začíná zvedat hřeben Moravskoslezských Beskyd mírnými nevysokými Veřovickými vrchy. Hřeben se táhne přes Trojačku (709 m), Huštýn (748 m), Krátkou (757 m), Dlouhou (859 m), Kamenárku (859 m) a vrcholí nejvyšším Velkým Javorníkem (918 m), aby klesl do hlubokého sedla Pindula. Veřovické vrchy jsou prakticky celé zalesněné, převládá bukový a smrkový porost. Severní svahy jsou krátké a dosti prudké, jižní naopak delší, rozptýlené osídlení stoupá výše do kopců.

Síť turistického značení je hustá, z hlavního hřebene je dostatek ústupových možností k nepříliš vzdáleným dopravním spojům. Veřovické vrchy jsou poměrně málo navštěvované, vyjímkou je rozhledový Velký Javorník s turistickou chatou…

Trochu komplikovaná doprava

Po neobvykle velké sněhové nadílce na přelomu listopadu a prosince se rozhodujeme užít si prvních letošních sněžnic nedaleko ve Veřovických vrších.

Je sobota 4. prosince 2010 a v půl sedmé ráno máme spolu s maželkou Lenkou sraz s Jardou na vlakovém nádraží Hranice - město. Vlak má plánovaný odjezd na Vsetín 6.44 hod, skutečný však o půl hodiny později. Díky tomu nám ve Valmezu ujíždí přípoj směrem na Frenštát. Nedá se nic dělat, necháváme si vrátit jízdné a štěstí zkusíme na autobusovém nádraží. A když nic nepojede, vyrazíme přímo z Valmezu.

Po asi 10 minutách chůze jsme na nádraží a máme štěstí 8.10 hod jede autobus z Luhačovic do Ostravy. Ptáme se řidiče jestli by nás vyhodil ještě před Hodslavicemi a prý to není problém, jen máme říci kde. Paráda! Když mu pak sděluji, že máme v plánu přechod Veřovických vrchů na sněžnicích, trochu se zhrozí a ptá se, zda máme dost slivovice… Loučíme se a vystupujeme v místě zvaném Domoraz (385 m).

Hodslavickým lesem na hřeben Trojačky

Tady začíná červená turistická značka, vedoucí hřebenem Veřovických vrchů. Po chvíli jsme u železniční stanice Hodslavice - Hostašovice a v podjezdu pod tratí si nasazujeme sněžnice. Je jasno, nefouká, teplota spadla někam pod - 10 °C. Z podjezdu pokračujeme delší dobu rovně a to i v místě, kde červená odbočuje doprava.

Vystupujeme smíšeným Hodslavickým lesem přímo na hřeben, poblíž Oprchlice (639 m) se vracíme zpět na značku. Hřeben je již zalitý sluncem, trochu tu pofukuje z jihu a je zde i citelně tepleji, jen -6 °C. Nádhera, před námi tu ještě nikdo nešel. Na vrchol Trojačky (709 m) docházíme před desátou hodinou.

Hřebenovkou z Trojačky na Velký Javorník

Z Trojačky pokračujeme do sedla se zavátým přístřeškem a odbočujícím zeleným značením vlevo do Mořkova. Tudy jsme na hřeben Veřovických vrchů s Lenkou nastupovali před několika lety, vůbec poprvé se sněžnicemi, půjčenými právě od Jardy. A od té doby nás sněžnice chytly a nepustily, je to skvělá zimní příprava na kolo…

Ze sedla přes četné sněhové jazyky a závěje za půl hodiny docházíme na vrchol Huštýna (748 m). Z Huštýna je to kousek do sedla Huštýn (rozc.), odkud klesá do Mořkova pro změnu modrá značka. Po dalších 10 minutách výstupu příchází konečně pořádný rozhled do kraje, i když jen severním směrem.

Z oblíbeného vyhlídkového místa mezi Huštýnem a Krátkou jsou dnes vidět i Jeseníky s Pradědem (1 492 m), dáváme zde malou pauzu a svačíme. Trochu jsme vychládli a proto do sedla Krátká (rozc.) sbíháme, abychom se zahřáli. Sedlo protíná také žluté značení, spadající vlevo opět do Mořkova a vpravo do Zubří.

My pokračujeme stále po červené značce prudkým výstupem na Krátkou (757 m) s mohutnými závějemi přímo na vrcholu. Přes sedlo po další půlhodině následuje nádherná Dlouhá (859 m). Je něco málo po poledni a chvíli zůstáváme a kocháme se. Nikde ani stopa… Z Dlouhé se otevírají rozhledy zejména k východu na Velký Javorník (918 m), v dáli nejvyšší vrchol Moravskoslezských Beskyd Lysou horu (1 323 m) a za zvyšujícím se porostem na skrývající se Radhošťské Beskydy.

Z Dlouhé se hřeben lomí vpravo a klesá do sedla Kamenárka (rozc.), kde se mě Lenka snaží vyválet ve sněhu. Moc se jí to ale nadaří, uhýbám a dopadá to obráceně. Tak mě alespoň háže sníh za krk. O zábavu je postaráno. V sedle měníme červené značení za modré, které však brzy opouštíme. Na Kamenárku (859 m) vystupujeme více vpravo přímo po hraně s krásným výhledem na větší část hřebene Veřovických vrchů. V dáli z oparu ční i nejvyšší vrcholy Hostýnských vrchů, Čerňava (844 m) a Kelčský Javorník (865 m). Stále jsou vidět i Jeseníky!

Z Kamenárky po jedné hodině odpolední ostře sestupujeme, či spíše plaveme sněhem - to je to kouzlo sněžnic, do sedla Pod Kamenárkou. Dostáváme se zpět na červenou značku, která Kamenárku traverzuje. Ze sedla klesá žlutá vlevo do Veřovic, my však pokračujeme po hřebeni po široké lesní cestě plné zrádných zasněžených kaluží čekajících na svou oběť. Jel jsem tudy před třemi týdny na horském kole, znám to tady dokonale, ale přesto se jednou nohou propadám. Sněžnice je rázem mnohem těžší a pořád se na ni nalepuje sníh, neustále ji musím oklepávat hůlkou.

Na dalším rozcestí U pramene Jičínky opouštíme červenou a vystupujeme úvozem proti směru závodu Beskyd Tour až na rozcestí Malý Javorník, kde se na ní opět vracíme. Odtud je již vyšlapaná magistrála k turistické chatě na Velkém Javorníku. Z Malého Javorníku (rozc.) jde sejít po modré značce jak do Frenštátu, tak do sedla Pindula či po zelené do Rožnova. Jarda s Lenkou jdou tedy po značce, já více vlevo smrkovým lesem až na vrchol Velkého Javorníku (918 m). O půl třetí se scházíme na vrcholu s jedinečnými výhledy na Moravskoslezské Beskydy i do jejich podhůří. Dělám pár fotek a svačíme.

Sestup z Velkého Javorníku do Veřovic

Jestliže na hřebeni se teplota pohybovala většinou okolo -4 °C a na sluníčku bylo příjemně, na Velkém Javorníku je -6 °C a slunce se schovává za vzrostlé smrky. Jarda s Lenkou na mě chvíli čekali, tak jim začíná být zima. Ve tři čtvrtě na tři se tedy loučíme, byť neradi, s nejvyšším vrcholem Veřovických vrchů a scházíme severozápadním směrem přes lokalitu Velký kámen do Veřovic (450 m) přímo na vlakové nádraží.

Z luk od Veřovic jde přehlédnout téměř celý impozantní hřeben Veřovických vrchů. Velký Javorník je ozářen posledními paprsky zapadajícího slunce, ve Veřovicích klesla teplota na -8 °C a my docházíme po 50 minutách z Velkého Javorníku přímo přes koleje na nádraží.

Po další půlhodině nám odjíždí zamrzlý vlak do Studénky, kde přestupujeme na vlak do Hranic.

• Trasa: Domoraz (385 m) - Trojačka (709 m) - Huštýn (748 m) - Krátká (757 m) - Dlouhá (859 m) - Kamenárka (859 m) - U pramene Jičínky - Malý Javorník (rozc.) - Velký Javorník (918 m) - Veřovice (450 m)
• Obtížnost túry: střední
• Délka túry: 6 hodin 15 minut
• Celková délka túry: 7 hodin
• Vzdálenost: cca 20 km
• Převýšení: 1 200 m
• Galerie fotek: http://hartlkaja.rajce.idnes.cz
• Mapy: Moravskoslezské Beskydy 1:50 000 č. 96 Klub českých turistů VKÚ Harmanec, Turistický atlas Česko 1:50 000 č. listu 415 a 416 SHOCART

Líbil se vám tento článek?

Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet

2502526845 / 2010

Podpořit nás můžete i dalšími způsoby, třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč. Výši částky si nakonec ale určete sami.