Trasa Tour du Mont Blanc (TMB) okolo Mont Blanku, nejlepší vysokohorský trek Evropy?

Trek kolem Mont Blanku

V srpnu 2010 jsme vyrazili na 14 denní dovolenou do Francie s tím, že první část si užijeme při "prý snad" nejlepším vysokohorském treku Evropy a to tzv. Tour du Mont Blanc (TMB).

Vyrazili jsme autem ve čtyřech lidech přes Rakousko a Švýcarsko do francouzského městečka Chamonix. Zřejmě rychlejší varianta je z Rakouska přes Itálii do Francie. My si ale náramně užili švýcarskou krajinu kolem Davosu a po jižní části dálnice č. 9 ve směru Brig, Sion, Martigny. Nezapomenutelné jsou přejezdy přes několik sedel ve výšce mezi 2 000 - 2 400 m n.m. (např. Flüelapass 2 383 m nebo Furkapass 2 431 m).

Teploměr palubního počítače ukazoval sobotní dopol. teplotu +2 °C a byl čerstvě odrhnutý sníh na cestách. Do Francie projedete posledním větším švýcar. městem Martigny, kdy serpentinami šplháte do sedýlka Col de Montets (1 461 m) a pak klesáte do údolí do Chamonix.

Nástupy na TMB

Nástup na TMB je možný z různých míst, záleží na chuti a možnosti, kam se dopravíte z ČR. My si vybrali Les Houches (1 008 m), nedaleko Chamonix v údolí Valle de Chamonix. První předstartovní noc proběhla v kempu Le Fouilly. Ranní probuzení do sluncem nasvícených vrcholů masivu Mont Blancu nás nabudilo ke startu TMB.

Sbalili jsme stany, auto odstavili (zdarma) u nástupu na lanovku k chatě Béllevue la Chalette a touto taky k chatě vyjeli. Tato asi 10 minutová jízda nám ušetřila asi 1 a 1/2 h chůze z údolí, což se osvědčilo jako dobrý nápad. Každý z nás měl batoh odhadem s váhou 25 - 30 kg (nesli jsme si stany, spacáky atd. se zásobou na 7 - 8 denní přechod).

Od chaty jsme již začali ukusovat první metry treku. Ještě drobnost - TMB se dá jít asi 2 - 3 různými trasami, které se kříží. Jedna vede přes sedla a krásnými výhledovými partiemi kolem ledovcových splazů, druhá vás navádí na sestupy do údolí a zpět nahoru. My, vybaveni na několik dnů vším potřebným, se rozhodli jít variantou "nahoru". Takže jsme přes krátký, ale efektní lanový most přes divokou říčku vystoupali do sedla Col de Tricot (2 120 m).

Sestup k chatě Chaletes de Miage

Tu nás čekala zastávka se stádem ovcí a nějakou skupinkou Čechů (ty jsme ještě 1× na trase potkali, šli jen část TMB a spali na chatách). Odtud sestup k chatě Chaletes de Miage (1 559 m) a dále drobným stoupáním kolem chaty Chaletes du Truc (1 720 m) k prvnímu noclehu dne "na divoko".

Je pravda, že občas potkáte po trase zákazové tabulky ke stanování, ale ráz krajiny bezproblémově umožňuje stanovat téměř kdekoliv. Samozřejmě je slušnost po sobě uklidit a nikdo nepozná, že jste tam stanovali a vařili dobroty. Hledali jsme místa, kde nebudeme moc na očích. Po vydatném spánku jsme vyrazili směr chata Refuge Tre-la-Tete (1 970 m).

Jako správní občané pivního národa jsme byli ochotni dát si i 0,4 l pivko za 8 €. Následoval trošku nezáživný sestup kolem chaty Refuge du Borrant (1 392 m) směr sedlo Col du Bonhomme. Procházeli jsme nádhernými pastvinami, kde na jejich konci vás přivítá veřejné tábořiště (pár metrů vedle je chata La Balme). Tábořiště je zdarma, vybaveno odpadkovými koši a dvěmi ohništi a WC s korýtkem na umývání. Tuto noc nás provázela silná bouřka, ale stany jako obvykle nezklamaly.

Col de Fours (2 665 m)

Po ranním vysušení tropika jsme vyrazili stoupat do již zmíněného sedla Col de Bohnome (2 329 m). Po kratším odpočinku jsme pokračovali k nejvyššímu bodu celé naší TMB a to Col de Fours (2 665 m). Minuli jsme úchvatnou scenérii několika stovek ovcí.

Odtud již 20 - 30 minunt na zmiňované Col de Fours. Z tohoto místa už vyhlížíme údolí, kde budeme hledat třetí nocleh a nad kterým se již rýsuje přechodové místo Col de la Seigne (2 512 m) mezi Francií a Itálií. Po dvouhodinovém sestupu jsme dorazili na odstavné parkoviště a zároveň i konečnou zastávku minibusu z Les Chapieux. Odtud to bylo již 1/2 h k chatě Refuge des Mottets. Asi 200 m před chatou je dřevěná lávka přes divokou říčku, ve které jsme provedli téměř otužileckou očistu a tu taky postavili stany.

Po večeři u stanů jsme vyrazili za "kulturou" na chatu. Vypili nějaký ten džbánek vína a šmarovali do spacáků. Ráno kolem nás procházela postupně hromada turistů, převážně s malými batůžky, občas prošli trekaři s velkými batohy. Po snídani jsme po sobě opět pěkně uklidili a kolem chaty vyrazili do francouzsko - italského sedla.

Vysokohorské informační centrum

V sedle jsme se moc nezdrželi, dost vyfukoval vítr a výhledů moc nebylo. Při sestupu jsme zahlídli zánovní chatu, kam jsme se těšili na pauzičku. Ovšem při dojití k ní jsme zjistili, že tady rozhodně žádné občerstvení nenabízí a že se jedná o jakési vysokohorské informační centrum - La Casermetta (2 365 m). Podle mapy a ukazatelů jsme ovšem měli dále směr do údolí procházet kolem chaty Rif. Elisabetta (2 195 m). Tu jsme dali plánovanou pauzu u kafíčka a pivečka.

Od chaty až do údolí Vall Veny již dále vedla šotolinová cesta, která asi po hodině přechází v asfaltku. Právě zde na tomto spoji je lákadlo pro turisty a to jezero Lago di Combal. Leží ve výšce cca 2 000 m. My ho neviděli, chtělo to ještě hodinku k dobru, ale my museli spěchat na zastávku autobusu v Plan Lognan. Autobus jel každou hodinu, lidí čekalo dost, nám vyšel čas ještě na posezení v hospodě naproti zastávce. Autobus jel do městečka Courmayer.

My na mapě objevili po cestě čtyři kempy a vystoupili u posledního a to Sorgente v Purtudu (1 489 m). Takže první sprcha s teplou vodou po čtyřech dnech. Naše drahé polovičky toto velmi uvítaly. Po doporučení slečny z recepce jsme si na ráno objednali čerstvé bagety, které byly opravdu skvělé.

Courmayer

Následující den jsme sjeli do Courmayeru, kdy cesta míjí vjezd do tunelu pod Mont Blancem, ve směru do Chamonix. V Courmayeru jsme přesedli na další spoj, který nás převezl přes údolí Val Ferret na konečnou k chatě Chalet val Ferret (1 795 m).

Rozhodně to stálo za to - ušetřili jsme hromadu času a trasa TMB, podle mého názoru, zde stejně není nikterak záživná. A taky se začalo kazit počasí. Po výstupu na konečné jsme začali stoupat k chatě Rifugio Elena (2 062 m). Začalo poprchat a valit se mlha, takže jsme se schovali dovnitř. Ke džbánku s červeným vínem. Asi po hodině jsme zaveleli START a vyrazili směr italsko-švýcarské sedlo. Jsou dvě možnosti jak přejít na švýcarskou stranu a to přes:

• Col du P. Ferret (2 488 m) - zdálo se nám zajímavější i náročnější, ale obsluha z chaty nám to v deštivém počasí nedoporučovala.
• Col du G. Ferret (2 537 m) - my přecházeli tady

Zde nás zastihla hustá mlha, takže popis trasy není dále možný. Po dvou hodinách chůze jsme dorazili k chatě Ferret (1 705 m), která jistě každého zaujme postavenými jurtami, sloužícími jako tur. noclehárna.

Zdrželi jsme se chvíli a vyrazili do doporučeného kempu v městečku La Fouly (1 594 m). Kemp se jmenuje Des Glacieres,je velmi rozlehlý, pěkně a moderně vybavený. Berou zde i €, ale pro nákup mimo kemp nebo platbu v autobuse si musíte vyměnit na recepci švýcarské franky.

Po sprše jsme se uvelebili ve velké dřevěné boudě, ve které bylo možno si uvařit, posedět na lavicích, dokonce na zdi visela LCD televize a na větším stole byly k dispozici za poplatek 2× počítače s internetem. V noci nás uspával silný liják, který naštěstí nad ránem utichl.

Těžší varianta TMB

Ráno jsme již podle večerního studování mapy rozhodli, že já a přítelkyně sjedeme autobusem k jezeru Lac de Champex, nad městečkem Orsiéres a vydáme se těžší variantou TMB přes Fenétre d´Arpette (2 665 m). Naši dva kamarádi si ten den dali odpočinkový a na smluvené tábořiště v Trientu dorazili na okolo místními autobusy. Celý tento náročnější úsek TMB je doporučován z důvodu, že po překonání sedla míjíte skoro 2 h sestupem velký ledovec Glacier du Trient. Nám se bohužel nárazově kazilo počasí, ale i tak jsme na pár minut ledovec zahlídli. Navíc nás chvíli doprovázel i kozorožec.

Tábořiště v Trientu

Náročnější etapa je to asi z důvodu prudkého stoupání několik stovek metrů pod sedlem, po velkých balvanech. Ale nejde o žádná exponovaná místa, chce to jen dobrou fyzičku. Po dosažení cíle - tábořiště v Trientu, jsme se setkali s našimi odpočívajícími kamarády, kteří zajistili slušný nákup vína a sýrů a udělali jsme si pěkný večer.

V tábořišti je k dispozici WC a umývárna + přístřešek s ohništěm a lavicemi se stoly. Naproti přes cestu je dřevěné stavení, kde je kuchyň a jídelna v jednom, v patře byla noclehárna. Navečer dorazila zřejmě paní správcová a vybrala od každého 4 €.

Další den bylo velmi mlhavo, takže jsme se rychle sbalili a vyrazili vstříc opět Francii. Vyšplhali jsme se do sedla Col de Balme (2 204 m), již na francouzské straně, hodinku ve velmi studeném deštivém počasí přečkali v chatě a pak sešli do malé obce Le Tour. Zde jsme počkali na autobus, který sjel přímo přes Chamonix do "našeho" Les Houches. Opravdu počasí již nebylo ani trošku příznivé našim plánům, jít ještě 1 - 2 dny TMB. Poslední úseky vedou nad městečky Agentiere a Chamonix, s výhledy na Mont Blanc a okolní vrcholy.

No nic, i tak nás nic nemrzelo, krásně jsme si toulání ve třech státech užili. Tím naše TMB skončila, my ráno naskákali do auta a vyrazili na francouzskou riviéru do Cannes, Saint Tropez…

• Použité mapy: Grand St.-Bernard - KOMPASS č. 125 a Monte Bianco - KOMPASS č. 85
• Další fotografie: http://orri.rajce.idnes.cz

Líbil se vám tento článek?

Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet

2502526845 / 2010

Podpořit nás můžete i dalšími způsoby, třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč. Výši částky si nakonec ale určete sami.