Túra na Strážov (1 213 m n. m.), nejvyšší horu slovenských Strážovských vrchů z Čičman

Výstup na nejvyšší horu Strážovských vrchů

Výstup na Strážov (1 213 m), nejvyšší horu Strážovských vrchů, lze spojit s prohlídkou krásně malovaných domů v Čičmanech. Výstup na pěkný vápencový vrchol lze absolvovat i s dětmi, túra je to totiž poměrně krátká a s nepříliš velkým převýšením. Za námahu budete odměněni krásnými výhledy na Strážovské vrchy, Javorníky, ale i Súľovské vrchy a Beskydy.

Z centra Čičman se vydáme k jihozápadu po červené TZ a dále po cestě vedoucí do obce Zliechov. To nám zabere jen asi 15 minut, neboť před můstkem přes říčku Hanušová, jednoho z přítoků Rajčanky, musíme odbočit doprava na polní cestu vysypanou kameninovou drtí.

Ani ne 10 minutách chůze proti proudu horský bystřiny opět odbočujeme doprava (před domkem s maštalemi). Proti proudu potoka pokračujeme po okraji pěkných luk či pastvin k okraji lesa. Ten obejdeme zprava a po široké lesní cestě pokračujeme vzhůru na Strážov. V létě tady kvete obrovské množství květin, které vyhledávají houfy motýlů, brouků, včel a čmeláků.

Asi za 25 minut se dostáváme do nejprudšího stoupání. Lesní pěšina je skutečně strmá a zejména po dešti je skutečnou chuťovkou. Tento úsek však vydrží "jen" asi 10 až 15 minut než se dostaneme k rozcestníku Strážov - rázcestie (1 030 m). Jsme na rozcestí se zelenou turistickou značkou. Z tohoto rozcestí pokračujeme vlevo, opět poměrně strmě vzhůru. Zejména v závěru to může na kamenech nepříjemně klouzat.

Za čtvrt hodiny se ale dostáváme na pěknou horskou louku s množstvím květin a vzrostlých bodláků. K dalšímu rozcestníku Lúka pod Strážovom (1 130 m) je to již jen pár minut. Je na něm sice napsáno 15 minut, ale potřebný čas je jen asi třetinový. Od tohoto rozcestníku a rozcestí s TZ ze Zliechova je to na vrchol Strážova opravdu jen kousek. Pokračujeme vzhůru malým remízkem na druhou podvrcholovou louku, po které se dostáváme za pár minut až těsně pod zčásti zalesněný vrchol Strážova.

Projdeme porosty malých a pokroucených buků a již jsme na skalnatém vrcholu impozantního Strážova. Odměnou jsou nám fantastické výhledy (mimo jihovýchodního směru, kde stíní stromy). Jako na dlani máme Vápeč, Rokoš, Ostrou Malenici, Čierny vrch a řadu dalších krásných vrcholů.

Na samotném vrcholu Strážova je schránka s vrcholovou knihou a malý křížek na paměť Janka Brleja, jenž se tady nešťastnou náhodou zabil na Silvestra 2007. O tomto neštěstí jsme psali i na našem webu. Strmé skalní srázy opravdu v případě nepozornosti hrozí zřícením do velké hlubiny. Během mé poslední návštěvy na jejich vrcholcích krásně kvetly rozchodníky. Na malé plošince pod vrcholem je pak ještě velký dřevěný kříž.

Po zápisu do vrcholové knihy se můžeme vydat na zpáteční cestu. Aby cesta nebyla "fádní" zvolíme poněkud odlišnou sestupovou trasu. Po rozcestník Strážov - rázcestie (1 030 m) bude sice sestup stejný, ale od tohoto rozcestí budeme pokračovat po zelené značce po širokém chodníku krásným lesnatým hřebínkem.

Za necelou hodinu chůze po pěkném hřebeni širokým lesním průsekem narazíme na ceduli vyznačující hranici NPR Strážov. Napravo pak jsou i menší skalky s omezenými výhledy. Odsud je to slabých 10 minut na vrchol Čierneho vrchu (1 068 m). Z něj se otevírají omezené výhledy nazpět na Strážov, Malou Maguru a Javorinku (973 m). Pěknější výhledy se ale otevřou z malé mýtiny pod vrcholem Čierneho vrchu. Je to odsud asi 8 minut. Za dobré viditelnosti je odsud dokonce dobře vidět hřeben Nízkých Tater.

Po dalších 7 minutách jsme na rozcestí, kde není další průběh cesty zcela jasný. Chodník sice svádí pokračovat doprava na lesní cestu, ve skutečnosti se ale musíme držet hřebínku. Následujících asi 300 metrů je orientačně poněkud obtížnějších, ale stačí se zhruba držet hřebene a vše bude v pořádku (nebo jeho pravého svahu). Následuje sestup do hlubšího sedla a opětovné krátké stoupání na kótu Vrábľová (814 m).

Následujících 20 minut nás čeká poměrně prudký sestup. V létě je to sice brnkačka, ale jednou v předjaří po oblevě, kdy byl povrch silně zledovatělý, to bylo opravdu nepříjemné a doslova o hubu. Brzy projdeme pod elektrickým vedením (otevírají se odsud omezené rozhledy) a již se blížíme do sedla Samostrel (756 m). Do něj přicházíme o pět minut později. Sedlo je křižovatkou turistických cest (rozcestí se žlutou TZ), prochází tudy vozová cesta a jsou tady Boží muka. Nevím proč, ale toto sedlo mi vždy silně připomínalo sedlo Patúch v Súlovských vrších.

Z tohoto rozcestí můžeme pokračovat dále po zelené značce na Hrubou Kečku a dále do obce Pružina, nebo doleva po žluté značce do obce Predhorie. My se ale vydáme po cestě vpravo dolů k asfaltové cestě vedoucí od obce Fačkov do Čičman. Po krátkém sestupu se dostaneme na zmíněnou asfaltovou silnici, po níž již bez problémů dojdeme nazpět do rázovité obce Čičmany. Pokud nebudete chtít absolvovat tento okruh, lze se do Čičman vrátit po trase výstupu.

• Obtížnost túry: lehká až středně těžká túra
• Délka túry: 4 a 1/2 h až 5 a 1/2 h
• Celková délka túry: 6 až 7 a 1/2 h
• Celkové převýšení: 750 m
• Základní trasa: Čičmany - Strážov (1 h 45 min) - Čierny vrch (2 h 20 min) - sedlo Samostrel (3 h 15 min) - Čičmany (4 h 30 min)

Líbil se vám tento článek?

Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet

2502526845 / 2010

Podpořit nás můžete i dalšími způsoby, třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč. Výši částky si nakonec ale určete sami.