Hřebeny a Plešivec, pěší turistika v Brdech neboli Brdské vrchovině

Brdská toulání, turistika a trasy v Brdech - Hřebeny a Plešivec

Část Brd označovaná jako Hřebeny začíná vlastně hned za Prahou. Táhne se jihozápadním směrem od Zbraslavi až k Dobříši a pak se stáčí na západ směrem mezi Hostomice a Jince a jsou zakončeny právě Plešivcem u Rejkovic. Po této trase také vede červená turistická značka, ale na cestách po Hřebenech se jenom na ní držet nemusíme.

Kdybychom se na v úvodu vymezené území podívali z pohledu geomorfologického, museli bychom ho ještě rozčlenit na menší části. Pak bychom se bavili o vlastních Brdech (kam je přiřazována oblast Plešivce a okolí) o Studenské a Kopaninské vrchovině a také o Třemošenské vrchovině. Pro naše toulání Brdskými lesy to ale asi není tak důležité.

Já jsem byl na hřebenech naposledy asi v únoru 2007, kdy jsme procházeli po trase z Dobřichovic do Rejkovic. Přestože byla zhruba polovina února, nebyl sníh, nemrzlo a dva chladné dny, které jsme na Hřebenech strávili občas prohřívalo sluníčko tak, že to připomínalo spíše druhou polovinu března.

Podle časových možností a zvolené části Hřebenů lze za výchozí bod vybrat řadu míst. Pokud chcete projít Hřebeny celé, pak stačí dojet městskou dopravou (bus 129 ze Smíchovského nádraží) na konečnou zastávku Baně. Tady začíná zmíněná červená turistická značka, která vede přes Jíloviště a Černolické skály dál na Skalku.

Na tuhle hřebenovku se dá připojit také cestou ze Všenor, z Dobřichovic nebo z Řevnic. Vše na vlakové trati číslo 171 Praha - Beroun. Pokud chcete jít z druhé strany, pak je možným výchozím místem také obec Klínec, Řitka nebo Mníšek pod Brdy. Ty jsou na trase příměstské autobusové dopravy s nástupem na Smíchovském nádraží.

My jsme šli z Dobřichovic po modré značce, protože jsme se chtěli podívat na Hvíždinec odkud je za dobrého počasí výhled na údolí Berounky. Na Hvíždinci je i vrcholová kniha, kdo si v tomhle typu literatury rád čte nebo se do ní zvěčňuje, bude mít příležitost.

Na Kytínské louce svítilo sluníčko a tak jsme vytáhli plastové "ufo" a trochu si zaházeli, já jsem ležel v křoví na mezi a brnkal na kytaru. Byla to velká pohoda a radost, že neležím doma.

Oběd jsme vařili u studánky na úrovni zrušené raketové základny. Tahle základna byla postavena na začátku 80. let 20. století (resp. v 1. polovině 80. let) a byla nejspíš největší základnou svého druhu na území Československa. Dřív byste jí v mapách nenašli a já jsem jí "objevil" někdy v 90. letech, když jsem na Hřebeny vyrazil ze Všeradic a po tmě sešel z modré značky. To vám bylo překvápko, když jsem najednou stál u brány a voják na mě vyběhnul ze strážní budky… Dnes už v mapě zakreslená je a pokud si chcete její zbytky prohlédnout, máte možnost.

Jaké by to bylo toulání po Brdech, kdybychom se drželi značených cest, že? Takže jsme opustili červenou značku a v lesích pod hřebenem Hradce hledali místo na spaní. Našli jsme malý seník s voňavým senem. O kousek dál na cestě jsme rozdělali oheň a dlouho do noci hráli, zpívali, povídali a také mlčeli a koukali do plamenů a hřáli si prokřehlé ruce.

Nedělní cesta pokračovala po červené značce. Hezký je zvláště úsek mezi vrcholy Kuchyňka a Malý vrch. Je to zalesněný hřebínek, zejména s listnatými stromy mezi kterými jsou výhledy do okolí a to na obě strany. Oči upoutává hlavně nejvyšší bod Hřebenů Písek (690 m n.m.) s radarem a objevuje se i Plešivec.

Pokud půjdete vícedenní cestu (vandr, tůru, trek - vyberte si), pak se vám možná trochu podlomí kolena na úseku od křižovatky U Komorska ke křižovatce Klínek. Cesta rovná jako když střelí, pořád jdete, dolů nahoru, Plešivec před očima, ale jako byste šli pořád na místě, vůbec to neubývá. Ale nebojte se, nakonec se na Plešivec dostanete.

Plešivec je zajímavý třeba tím, že tu jsou zbytky velmi rozsáhlého hradiště z doby bronzové. To možná inspirovalo české trempy a vandráky a na svazích Plešivce založili řadu kempů a osad. My jsme šli na Plešivec hlavně kvůli dobrému rozhledu do okolí. Nejlepší je směr do oblasti tzv. středních Brd, kde je vojenský výcvikový prostor Jince.

Z Plešivce se dá odejít (stejně jako na něj přijít) z mnoha směrů. My si vybrali sestup do Rejkovic na vlak. Dá se jít do Lochovic, Hostomic, Hořovic nebo do Jinec - to už záleží jenom na tom kolik máte času nebo co všechno chcete v okolí Plešivce vidět.

Krátké shrnutí

Trasa - tu lze velmi upravovat a měnit podle času a chuti; naše trasa - Dobřichovice, Hvíždinec, Skalka, Kytínská louka, Stožec, Hradec, Kuchyňka, U Komorska, Plešivec, Rejkovice. Celkem je to hrubým odhadem asi 40 kilometrů.

Mapa

Na tuto trasu bude třeba víc map, např. KČT č. 36 - Okolí Prahy-západ, pokračování na č. 38 - Hřebeny a Slapská přehrada a závěr je na č. 34 - Brdy a Rokycansko.

Spaní

My využili seník, dá se samozřejmě i spaní pod celtou nebo v některé brdské osadě, pokud na ni narazíte. Nezapomeňte po sobě uklízet. Dávejte také velký pozor na oheň, rozdělávejte nejlépe na pevném podkladu (cesta, kameny apod.) a blízko u vody, aby bylo čím ohniště důkladně zalít. Všechny fotky z naší cesty jsou na www.muwin.info.

Líbil se vám tento článek?

Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet

2502526845 / 2010

Podpořit nás můžete i dalšími způsoby, třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč. Výši částky si nakonec ale určete sami.