Tajemná místa Krupinské planiny turisticky

Krupinská planina, turistika na Slovensku

Krupinská planina je méně známé sopečné pohoří v jižní části středního Slovenska, kde nevede ani mnoho značených turistických cest a spousta tajemných a atraktivních míst je návštěvníkům tohoto pohoří utajena. Některá místa Krupinské planiny nás opravdu překvapila svou krásou a tajemnem, a tak je zde představujeme.

Tesárska roklina

Tesárska roklina (přírodní památka) u obce Hontianske Tesáre na západním okraji Krupinské planiny nedaleko lázní Dudince je rozhodně jedním z takových míst. Jedná se o krátké, ale jedinečné kaňonovité údolí, vytvořené v sedimentech vulkanického původu, které vyprodukoval Štiavnický stratovulkán. Tyto horniny jsou slabě odolné hlavně vůči vodní erozi.

Čtěte také: Vartovka, nejstarší slovenská rozhledna u města Krupina

Působením tektonických procesů bylo území rozčleněno do několika bloků, na kterých vznikly čtyři vodopády. Většinu roku je ale řečiště potoka suché, a tak je možné vodopády vidět jen po vydatných deštích nebo při tání sněhu. Průchod Tesárskou roklinou je velmi atraktivní a v jejím závěru připomíná pískovcové skalní bludiště, kam dopadá minimum světla.

Stezka Tesárskou roklinou je slepá a návštěvník se musí stejnou cestou opět vrátit. Přístup je nejlepší od železniční stanice Hontianske Tesáre, odkud je možné jít pohodlnou lesní cestou pod zalesněnými svahy Krupinské planiny okolo skalních obydlí Tesárske dúpence až ke vstupu do rokle. Cesta je vyznačena dřevěnými místními směrovkami a trvá přibližně 30 minut.

Kamenná žena

Kamenná žena (přírodní památka) je skalní útvar sopečného původu severně od obce Príbelce, nacházející se vysoko nad okolní krajinou v nadmořské výšce 448 m. Jedná se o štíhlý skalní hřib vysoký asi 4 m, který vznikl selektivním zvětráváním andezitu. Vedle Kamenné ženy se nachází ještě jeden podobný útvar, ale o výšce pouze asi 1 m. Celé okolí je v současnosti krásně vyřezané od porostu a nabízí nádherné výhledy daleko do kraje.

Přístup ke skalnímu útvaru začínáme u hlavní silnice z obce Príbelce směrem na Veľký Krtíš, kde na úplném konci obce odbočíme vlevo na vozovou nezpevněnou cestu, která vede podél vinohradů až k malému rybníčku. U rybníčku odbočíme z cesty opět vlevo a podél louky a plotu starého vinohradu vystoupáme k okraji lesa.

Lesem pokračujeme již mimo cesty stále strmě nahoru, překročíme širokou lesní cestu a dále po úzkých lesních stezkách vystoupáme na vrchol hřebene, kde se již nachází zřetelná pěšina. Skalní útvar se nachází na samém ukončení hřbetu a jedná se o jedinou odlesněnou část v širokém okolí. Někde se uvádí, že k útvaru vede naučný chodník, ale nikdy sem nebyl vyznačen.

Kamenný vrch

Kamenný vrch (přírodní památka) se nachází přímo nad obcí Kosihovce a nad hlavní silnicí Dudince - Velký Krtíš. Jedná se o krajinářsky působivý a ve vrcholových partiích skalnatý kopec o nadmořské výšce 442 m. Tvoří ho chaotické nebo málo tříděné andezitové brekcie. Vznikly přemísťováním vulkanických produktů bahnitými proudy.

Z vrcholku od dřevěného kříže jsou velmi daleké výhledy, hlavně jižním směrem na maďarská pohoří. Přístup je veden po modře značené cestě z obce Čebovce, cesta od bývalého motorestu na vrchol trvá asi 45 minut. I přesto, že na vrchol vede značená cesta, je toto nádherné místo málo navštěvováno.

Hrad Cerovo

Hrad Cerovo (Litava) - hrad objevený dne 25. 8. 2002 stával na konci velmi dlouhého hřbetu, který se táhne od vrchu Pustý hrad (470 m) až nad meandr říčky Litava vysoko nad vedlejší silnicí vedoucí do obce Cerovo. Hrad objevil na základě listiny z roku 1342 Ákos Karczag. První zmínka o hradu je již z roku 1276 pod názvem Haradnok, ale ještě ve 13. století se již objevuje pojmenování Litava, kdy patřil rodu Hontpazmányi (Hunt - Poznaň).

Hrad byl zničený nedlouho po roce 1318 při bojích mezi uherskými župany. Následně pak 3 km severozápadně na druhém kopci postavili druhý hrad též pod názvem Cerovo (Litava), který se však od 15. století nazývá Čabraď, o čemž existuje úřední listina z roku 1342. Oba hrady se pro blízkost a stejný název zmiňují jako jeden a historie je nerozeznává.

První a starší hrad Cerovo (Litava) upadl zcela v zapomnění a jeho pozůstatky zarostly hustým lesem. Hrad byl přitom značně rozlehlou stavbou, skládal se ze dvou asi stejně velkých částí, které jsou rozdělené příkopem vysekaným ve skále ve směru východ - západ. Celková délka hradu je 150 m a šířka 40 m. Hrad je ze západní a severní strany obklopený i dnes dobře viditelným příkopem a valem. Z východní strany ho chrání strmý kopec.

Nejlepší přístup k hradu je z hlavní silnice Dudince - Veľký Krtíš, kde autem odbočíme na vedlejší silničku směrem na obec Cerovo. Asi po třech kilometrech přijedeme k mostu přes říčku Litavu a auto odstavíme hned za mostem. Pěšky se vrátíme nazpět přes most a hned za ním odbočíme doprava nahoru do prudkého svahu po malé stezce. Je to velmi strmý výstup, ale úzká pěšina nás spolehlivě dovede až k bývalému hradu. Návštěva místa se doporučuje mimo vegetační období roku.

Líbil se vám tento článek?

Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet

2502526845 / 2010

Podpořit nás můžete i dalšími způsoby, třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč. Výši částky si nakonec ale určete sami.