Skotsko: drsná země s opravdu drsnou tváří a romantickým duchem, zelenými horami na vrcholky hor

Země s drsnou tváří a romantickým duchem - Skotsko

Krásná příroda tvořená zelenými mohutně se tyčícími vrcholky hor, vůně deště, zářící duha nad hlavou, báječná whisky a především stáda ovcí neúnavně se pasoucích podél cest. To vše a nejen to, může nabídnout snad jen drsná krajina Skotska.

Po dlouhé 27hodinové cestě autobusem s ČR naši výpravu konečně čeká první zastávka na pěti denní cestě po Skotsku. I přesto, že už bylo září přivítalo nás krásné slunečné počasí. Jen co vystoupím z autobusu kráčím vstříc obrovskému kameni jenž z jedné strany nese nápis England a z druhé Scotland. Je to tzv.hraniční kámen, který dělí Británii na Anglii a Skotsko. Nafotím pár snímků a pokračujeme dále v cestě ne sever země.

Všude kolem cesty se pasou stáda ovcí. Ty zajisté patří neodmyslitelně ke skotské vysočině. Hlavním cílem dnešního dne je město Stirling. Mám zde být ubytována společně s částí výpravy. Než však dorazíme až do města máme si prohlédnout Jedburg Abbey, kde se nachází ruiny opatství a dům Marie Stuartovny a Melrose Abbey jedno z nejkrásnějších opatství Velké Británie.

Jelikož je náš program velmi nabitý nezdržíme se zde dlouho a pokračujeme k bývalému sídlu Waltera Scotta. Slavného skotského spisovatele mezi jehož nejznámější díla patří především historické romány jako je Waverly, Ivanhoe či snad všem známý Robin Hood. Je možné si prohlédnout i zámeček Waltra Scotta Abbotsford House, v němž roku 1832 Scott také umírá. Zaujme především překrásnou knihovnou a spoustou zbraní a brnění. K vidění je i meč Rob Roye, který byl postavou ze Scottových románů a je doposud skotským hrdinou. Sídlo je obklopeno nádhernou, udržovanou zahradou v níž kvete i v době blížícího se podzimu několik druhů rostlin.

Při cestě do Stirlingu jsme museli využít příležitosti zastavit se u Falkirk Wheel. Toto zařízení vybudované teprve v roce 2002 poskytuje nejen obrovský technický pokrok v lodní přepravě, ale také fascinující podívanou. V jeho okolí se to hemží jak místními, kteří vyráží na výlety, tak turisty. V pozdních odpoledních hodinách přijíždíme do již zmiňovaného Stirlingu. Města s opravdu bohatou historií nacházející se poměrně blízko Edinburghu.

Každý se jistě pozastaví u hradu Stirling, v jehož blízkosti se tyčí několik metrů vysoký památník Williama Wallace proslaveného především jeho účastí v několika bitvách za nezávislost země, díky nimž je oprávněně přezdíván jako národní hrdina. Ve městě je určitě příjemným překvapením hospoda s českým názvem Pivo a s uvnitř českými nápisy na stěnách. Přesto, že nás zastihla krátká přeháňka nic už nemůže smít zážitky prožité během dne. Nezbývá než dorazit k Janett, jenž mě má poskytnout přístřeší na další tři noci.

Ráno, když se probouzím vítá mě nový den. Při pohledu z okna vidím, že sice neprší, ale slunce se skrývá za mraky. Na plánu dnešního dne je návštěva Edinburghu, Jako první se však zastavuje u chrámu Rosslyn Chapel. V poslední době se toto místo proslavilo převážně ve filmu Šifra mistra Leoparda. Podle legendy se právě zde má ukrývat Svatý grál, kalich z něhož měl údajně pít sám Ježíš Kristus při jeho poslední večeři. Zda se zde poklad opravdu nachází ukáže snad až další průzkum. Z chrámu je také překrásný výhled na okolí. Nachází se zde i několik hrobů. Že by snad v nich bylo ukryté nějaké tajemství?

Krátce před polednem nás vítá hlavní město Skotska Edinburgh. Ve městě je mnoho nepřeberných možností jak prožít den. Já se nejprve vydávám po stopách památek. Na místě přezdívané Athény severu je výhled na dnes již vyhaslou sopku Arthurs Hill. Další mé kroky vedou ulicí The Royal Mile, kde se nachází budova katedrály a také parlamentu. Ve městě je možné vyzkoušet řadu zábavných atrakcí. Dobré je navštívit například Dynamic Earth. Zábavné centrum, kde se pomocí stroje času dostanete až k samotným počátkům vývoje země.

Nejvíc zájmu vzbudí u turistů především simulátor zemětřesení, kdy se vám doslova začíná třást země pod nohama. Mnozí návštěvníci se neudrží a doslova křičí hrůzou. Jiné upoutá třeba umělý prales, modely dinosaurů či ledovec. V centru Edinburghu je řada obchodů a obchodních domů s širokým sortimentem zboží. Turisty zaujme také moderní stavba sloužící jako nová budova parlamentu. Byla prý dokonce prohlášena za nejhorší stavbu roku. Myslím si, že jejím vzhledem by se měl pokochat jistě každý návštěvník města.

Konečně potkávám v ulicích opravdové dudáky v kiltech neboli skotských sukních. Což je pro mě nový zážitek. Jelikož je den krátký a program stále nabitý nezbývá nic jiného než popojet o kousek dál. Tentokrát do přístavu Leith, kde jsme jen na skok. V tomto přístavišti kotví obrovská, úchvatná jachta Brittania. Jen při pouhém pohledu na ni se člověku zatají dech. Z přístavu se vracíme přespat do Stirlingu. Opět trávím noc u mé hostitelky. Na stole mě čeká večeře - maso, hranolky a rizoto. Pro Čechy asi trochu zvláštní kombinace, ale po náročném dni nezbylo na talíři ani jediné zrníčko rýže.

Třetí den se opět probouzím s dobrou náladou, neboť počasí nám stále přeje. Jedeme na prohlídku gotického paláce Scone Palace, který se rozprostírá poblíž města Perth. Dříve sloužil jako místo korunovace skotských králů. Absolvuji zde prohlídku paláce s průvodcem. I přesto, že je zpřístupněný pro veřejnost vlastního ho stále hrabě z Mansfieldu. Po prohlídce interiéru se odebírám na prohlídku okolí. K vidění je menší hřbitov, rozsáhlá zahrada a pozemky. Místní chloubou je určitě bludiště tvořené z vysazených keřů. Scone Palace působí romantickým dojmem a vypadá jako sídlo vystřižené z britských filmů. V paláci si lze zakoupit suvenýry. V nabídce je také mnoho druhu jídla nabízené v dárkovém balení. Sama jsem si zde zakoupila sušenky v ozdobné krabičce na níž byl namalovaný bodlák - symbol Skotska.

Jen co si nakoupíme směřujeme krásnou krajinou mezi zelenými kopci až do míst, kde se rozkládá několik jezer a dotváří tak nádhernou atmosféru místnímu prostředí. Rozhodla jsem se pro výšlap na horu Ben Aan. S jejího vrcholu by se měla otevřít překrásná podívaná na hory a jezera. Jde se stále do kopce a některá místa jsou velmi strmá. Výstup začíná znepříjemňovat začínající déšť a vítr vanoucí stále silněji. Cesta nahoru se zdá být nekonečná. Cíl však stojí zato.

Nacházím se na samotném vrcholku Ben Aanu jehož výška je jen něco kolem 450 metrů. I tak je z tohoto místa úchvatný pohled, jak na hory, jezera, tak na pestrobarevnou duhu nad mou hlavou. Pode mnou se rozprostírá rozsáhlá plocha národního parku Trossachs jehož součástí jsou například jezera Loch Lomond, Loch Earn nebo Loch Katrine, které se rozlévá přímo pod vrcholem Ben Aanu.

Nejznámější jezero v této oblasti je Loch Ness. Váže se k němu mnoho historek o příšeře Lochnesce, žijící v jeho hlubinách. Následující den máme naplánovanou projížďku loďkou po jezeře. Třeba se mi podaří objevit i zmiňovanou příšeru. Třetí den se pomalu blíží ke konci. Stavíme se ještě do městečka Callander a pak pádíme zpět do svých náhradních rodin. Dnes v těchto rodinách trávíme poslední noc, proto se po příjezdu musíme sbalit.

Dostali jsme se do druhé poloviny pobytu. Loučíme se s domovem, který nám poskytl přístřeší během tří nocí a vyrážíme dál za poznáním. Vypadá to, že celý dnešní den bude deštivý. Při průjezdu Glencoe krajem horských kopců jsme obklopeni sbíhajícími se vrcholky hor s nichž se na několika místech valí proudy vody, jenž vznikají díky deštivému počasí. Přestože po sluníčku není nikde ani stopy a je zataženo, téhle krajně to sluší i dnes.

I v tomto počasí vyrážíme na projížďku lodí po jezeru Loch Ness. Na palubě nás vítá muž, který si ze zdejší "Lochnesky" udělal doslova atrakci. Ukazuje turistům těžce identifikovatelné snímky vyfocené mobilním telefonem na nichž má být údajně zdejší příšera, kterou náhodně zachytil. Další důležitou součástí dne bude přemístit se na ostrov Sky, kde přespíme noc a pak se vydáme na okružní jízdu po ostrově.

Ještě před tím než přejedeme most spojující Skotsko s ostrovem Sky krátce zastavujeme u hradu působícího velmi tajemně a pohádkově. Je to Eilean Donan Castle. Po procházce kolem hradu zbývá už jen kousek cesty, abychom se dostali na Sky. Největší ostrov patřící k Vnějším Hebridám. Noc přečkáme v hostelu stojícím jen pár metrů od mostu spojujícího ostrov s pevninou. Most zde stojí od roku 1995 a jeho postavení bylo značným přínosem.

Sky nabízí ještě divočejší přírodu než je ve Skotsku. Je zde divoká a nespoutaná. Cesty vedoucí po ostrově jsou velmi úzké. V některých místech si nevyhnou ani dvě auta, proto je nutné , aby jedno vycouvalo a dalo přednost druhému. Může se stát, že vám do vozovky vstoupí ovce nebo dokonce kráva. Sama jsem byla svědkem takovéto události. Kráva si to zamířila přes cestu přímo před našim autobusem. V takovémto případě nezbývá nic jiného než zkrátka počkat až zvíře vozovku opustí.

Byl by jistě hřích nezajímat se o zdejší whisky. Proto naše první kroky na tomto ostrově vedou rovnou k palírně. V první sklízíme bohužel neúspěch, Jestli chceme vidět zdejší proces výroby whisky musíme si počkat až do odpoledních hodin. Před námi jsou ještě jiné zájezdy, které jak je vidět mají před námi přednost. My si nemůžeme dovolit čekat až do odpoledne, neboť náš program je stále nabitý.

Své štěstí zkoušíme o něco dál. V palírně Talisker nás přijímají a podstupujeme zajímavou exkurzi. Součástí je ochutnávka whisky. Musím podotknout, že byla opravdu znamenitá. Díky průvodkyni, která nás po palírně provází se dozvídáme jak probíhá výrobní proces, vyzrávání i skladování. Jako v každé správné firmě, tak i tady nabízí návštěvníkům láhve ke koupi. Pohybují se v různém cenovém rozpětí. Samozřejmě čím unikátnější, tím dražší.

Posíleni lahodným mokem se vydáváme na místo, kde se vyskytují volně žijící kolonie tuleňů. Na malé loďce plujeme pomalu až do jejich blízkosti. Byl to opravdu nepopsatelně překrásný zážitek vidět tyto zvířata ve volné přírodě. Jediné co nám nepřálo bylo počasí. Zkrátka nám začalo ukazovat pravou tvář tohoto kraje. Největší liják se strhl právě při plavbě za tuleni. Byli jsme promočení doslova až na kost, ale tahle výprava za tuleni stála určitě zato.

Dalším skvostem je jistě 100 metrový vodopád Muss. Jehož voda stéká dolů po skalní plošině. Když jsou všichni pokocháni krásou vodopádu pokračujeme dále v okružní jízdě po ostrově. Míříme rovnou navštívit hlavní město ostrova Sky Portere. Město s přístavem podobající se spíše některému z jižanských přímořských měst. Domy jsou zde barevné, což není ve Skotsku typické. Dýchá zde příjemná atmosféra, kterou dotváří racci kroužící nad mořskou hladinou.

Nezbývá než se pomalu rozloučit s místní krajinou. Musíme absolvovat noční přejezd do Londýna hlavního města Velké Británie a návštěva Oxfordu a Stratfordu nad Avonou, ale to je opět na dlouhé vyprávění. Tak snad zase někdy příště. A těm , kteří se chystají navštívit tu báječnou zemi jako je Skotsko přeji co možná nejvíce zážitků.

Líbil se vám tento článek?

Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet

2502526845 / 2010

Podpořit nás můžete i dalšími způsoby, třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč. Výši částky si nakonec ale určete sami.