Rodeo 4×4 v rumunských Karpatech

I rumunské poloniny zápasí s náporem offroadů

Nejen české a slovenské hory nebo ukrajinské Karpaty, jak jsme již v minulosti několikrát psali, úpí pod náporem kol motorek a vytuněných ořů 4×4. Tento nešvar se jako mor a mrak nenasytných a vše ničících kobylek přelil obloukem Karpat od západu k východu, kde se stočil a převalil do Rumunska a zastavil se, zatím, ve vodách mohutného Dunaje spěchajícího dychtivě vstříc Černému moři.

Jak se zlepšovala ekonomická situace v jednotlivých zemích a jak naopak klesaly morální zábrany i jakýkoliv kladný vztah k přírodě, převalil se mrak offroad závodů a vůbec rodea na poloninách od západu k jihovýchodu. V přesně opačném směru, než ve kterém Valaši hnali svá stáda při osídlování Karpat.

Čtěte také: Offroad na poloninách: TV Nova slibovala dobrý start aneb rallye na…

Na divoké jízdy po poloninách nejprve vyráželi Poláci a Češi, nesměle se přidávali Slováci a dnes se těchto "bohatýrských" jízd účastní Rumuni i Ukrajinci. Nápor na poloninské hřebeny, kde ještě před jedním či dvěma desetiletími panenské ticho narušoval pouze cinkot zvonců ovcí a kraviček, který tu a tam protnuly řízné povely bačů a štěkot psů a kde jste během týdne potkali jen pár šílenců jako vy, kteří se vláčeli s těžkým batohem, je obrovský. I v takových Bohem zapomenutých koutech rumunských Karpat, jako je Maramureš, Lotru, Vilcan aj. Některé cestovky, hotely či dokonce resorty si z toho dokonce udělaly živnost a nabízejí organizované výjezdy. Včetně českých "cestovek", jako např. www.offroadpruvodce.cz.

Do ukrajinských a rumunských Karpat dnes bezkonkurenčně nejčastěji jezdí Poláci. Stačí zadat do gúglu Karpaty 4×4 Rumunia a nebo wyprawy 4x4 Rumunia a vyběhne na vás 3 500 resp. 15 000 výsledků hledání. Ale abyste si nemysleli, že mám nějak spadeno na Poláky. Takovéto výjezdy pořádají i Ukrajinci a Rumuni. V Rumunsku je devastace poloninských hřebenů navíc zesílená tím, jak se k salaším pod hřebeny i na hřebenech necitlivě budují přístupové cesty.

A že to dnes v Rumunsku asi bude dost velký problém dokresluje odpověď Emila Marinesca, profesora geografie na univerzitě ve městě Craiova, kterého jsme chtěli přizvat na plánovanou výpravu do pohoří Lotru. Což s díky odmítl z následujících důvodů. Dovolím si citovat:

"Ale k věci: v rumunských Karpatech se rozmohl jeden jev, mně dost nepříjemný. Protože se nikdo nezabýval ochranou karpatské krajiny, téměř každý "vlastník" salaše si udělal vlastní přístupovou cestu, aby se dalo dojet autem až k salaši. Tak se stalo, že na kdysi opuštěných planinách lze teď kdykoli potkat auto, ATV, nebo motorku. Nejvíce postiženy takovou intervencí jsou ty kdysi nejopuštěnější hřebeny minulosti, Lotru, Cindrel, Căpă?ânei, Vâlcan a další, ty které neměly "ochranný kamenný štít", tedy skály, se staly kořistí radlic buldozerů, aby bača mohl jet nahoru a poté sjet s ovcemi dolů náklaďákem. Tiše jsem trpěl, utřel slzu z oka a vymazal tyto hřebeny z mého seznamu. Opakuji: možná se mýlím, možná jsem příliš náročný, možná je pravděpodobnost potkat takovéto auto v září minimální. Ale protože taková možnost, že se tak stane, mi zcela poničí veškerou atmosféru pro niž jsem do těchto hor jezdíval, opakuji "protože taková možnost je", řekl jsem raději těmto horám sbohem. Čím jsem je nahradil? Inu, zůstává ještě pár extraskalnatých enkláv v Paringu, kam motorizace nepronikla, kam jsem se "ostýchavě stáhl", jak by napsal Nevrlý. A tam v obavách čekám, kdy se mi jednoho krásného dne nad hlavou objeví lana kabinových lanovek. Ale zatím je ještě dobře! Odmítám proto jiné výpravy do rumunských Karpat. Myslím, že jsem tě vyděsil dost, nechávám na tobě, budeš-li pokračovat…"

Nenasytná civilizace a "pokrok" se valí světem a ukusuje stále více a více z přírody. Proniká do hor stále výše a výše, do pralesů Brazílie nebo Centrální Afriky stále hlouběji a hlouběji. V Evropě dnes mizejí poslední místa divočiny. Tlak developerů, korporací a dnes také offroadistů je stále větší.

Emil Marinescu ve svém mailu dále píše, že "balvan pokroku" je k nezastavení. A že problém je mnohem komplexnější. Že zahrnuje nejen závody aut 4×4, ale i zábavní parky a kácení lesů. Ano, v tom má pravdu. Dovolím si ale, možná z neznalosti věci, z naivity a nebo z důvodů nezdravé dávky pozitivní deviace oponovat tomu, že "balvan pokroku nezastavíš". Stále věřím, ba jsem o tom přesvědčen, že tento balvan zastavit lze. Že jej lze zastavit a nebo alespoň nesměrovat do míst, kde nebude tolik škodit a kde tak či tak jezdí těžká nákladní technika.

Věřím, že je důležité nepřestat na tento (i jiné) nešvar upozorňovat, bojovat proti němu, nevzdát to. Rezignovat by bylo stejné jako ve středověku otevřít městské hradby a vydat v plén mongolským nájezdníkům město bez boje. Jako nestavět hráze při povodni, jako nehasit oheň při požáru a nebo nechránit úrodu před nenažranými sarančaty. Jako nechránit vlastní rodinu před útočníky.

Pokud Karpaty (a přírodu obecně) necháme plundrovat i nadále, nebudeme mít za 20, 30 let už kam jezdit. Tedy krom lunaparků. A krajina, kterou ve svých knihách tak nenapodobitelně popisuje Miloslav Nevrlý, zůstane jen na žloutnoucích fotografiích a stránkách starých knih…

Karpaty nás potřebují. A my je. Mezi desítkami stránek, které jsem prošel na ta "správná" klíčová slova, žádná proti tomuto nešvaru nebrojila. Neupozorňovala na škodlivost počínání ofrroadistů. Myslím si, že je nejvyšší čas alespoň malou vlnkou rozčeřit poklidnou hladinu rybníka a selanku poloninského offroadu. A nejen v Rumunsku…

Líbil se vám tento článek?

Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet

2502526845 / 2010

Podpořit nás můžete i dalšími způsoby, třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč. Výši částky si nakonec ale určete sami.