Výstup na Velký Javor (1 456 m n. m.) a Malý Javor, horská turistika na německé straně Šumavy

Malé Javorské jezero a turistika na Šumavě

Nevím po kolikáté již projíždím kouzelnou silničkou z Bavorské Železné Rudy do Lohbergu. Je u ní několik parkovišť, ze kterých lze nastupovat k nádherným výstupům na hory hraničního hřebene Královského hvozdu, od Jezerní hory (1 343 m n. m.) až po Malý Ostrý (1 266 m n. m.). A to platí i o hřebeni na bavorské straně, jež se táhne od Velkého Javoru (1 456 m n. m.) k západu. Cílem této cesty je nejvyšší hora Bavorského lesa a Šumavy, Velký Javor, ze kterého chceme přejít na jeho menšího bratříčka, Malý Javor (1 384 m n. m.), sestoupit k Malému Javorskému jezeru a vrátit se na parkoviště.

První část cesty autem máme za sebou a zaparkujeme u dolní stanice lanovky na Velký Javor. Ještě jsme nikdy lanovku nevyužili a tak si v dnešním horkém dni trochu ulevíme a ušetříme síly na další cestu. Nová lanovka je kabinková, stojí na 44 sloupech a její celková délka je 964 metrů.

Čtěte také: Velký Javor, túra na vrchol Velkého Javoru

Horní stanice je o 342 metrů výše a celá cesta k ní trvá 4 minuty. Provoz začíná v 9.00 hodin a cesta nahoru stojí 8,5 eura. Tak rychle do narůstající fronty na jízdenku a po několika minutách se již díváme z horní stanice na údolí pod námi. Počet návštěvníků s příjezdem každé kabinky rychle narůstá. Dosti jich míří k chatě pod stanicí, k níž je možné sjet i výtahem, ale větší část se vydává cestou k vrcholu.

Vrchol Velkého Javoru je poměrně rozsáhlá planina, ze které vystupují čtyři vrcholové skály. Grosser Arber, Bernstein, Richard Wagner - Spitze a Ostspitze. Kromě skal jsou na vrcholu vojenské objekty v podobě velkých kopulí. Ty jsou dvě a k mému velkému údivu se začíná stavět další a to v místech hezké louky, kde rostly hořce a další vzácné druhy zdejší květeny.

Mám dojem, že německý způsob ochrany přírody je hodně podobný tomu našemu. Velký Javor je v podstatě dosti smutný příklad, jak by hora neměla vypadat. Ale nechme úvah a než se vrcholová část promění ve "Václavák" tak si můžeme ještě užít nádherných výhledů do všech světových stran.

Zastavujeme se u kapličky sv. Bartoloměje a vystupujeme na první skalisko. Je již docela slušně obsypáno lidmi. Je odtud hezký pohled k východu a jihu na velkou část pohoří. Hluboko pod námi je vidět část hladiny Velkého Javorského jezera. Odtud již v poměrně slušném zástupu míříme na vrchol. Ten je označen velkým křížem a je tu malá fronta na vrcholovou fotografii. I to jsme zvládli a jdeme k Wagnerově hlavě. Tady je lidí o něco méně a tak si vychutnáváme pohled na zelené koberce lesů a horské hřebeny na jihu.

Posledním zastavením na vrcholu je místo na severní straně hory s výhledem na Malé Javorské jezero, hřeben Královského hvozdu a pohoří Hoher - Bogen. V modravé dálce jsou vidět obrysy hor Českého lesa. Za lepší viditelnosti to je prostě pohádka. Na západě, nejblíže k nám, je náš další cíl, Malý Javor.

Začínáme sestupovat do sedla mezi oběma vrcholy. Lidé zmizeli jako mávnutím kouzelného proutku. Jsme sami a trochu se věnujeme zdejší flóře. Kvetou žluté hořce, ještě v poupatech jsou velmi vzácné hořce panonské. Přes dva metry již mají modrokvěté mléčivce alpinské a štíhlé lupiny. Jestřábníky tvoří celé koberce červených květů. "Rozkvetly" i plavuně, dřípatky se zdobí již jen semeníky. Skoro metrové borůvčí je sice plné borůvek, ale jen v zelené barvě.

Stezku střídá horská silnice a po pár desítkách metrů tu je zase lesní pěšinka. Jsme na dně sedla a začínáme stoupat. Les trochu řídne a před námi se vynořuje chata (Chamerhütte). A je tu problém, zda zajít na pivo teď nebo až po výstupu na vrchol? Rozhodujeme se pro druhou možnost.

Úzká pěšina se šplhá po příkrém svahu. Probíhá tu těžba dřeva a světe div se, stejným způsobem jako u nás. Překračujeme traktory rozrytou cestu a šplháme nahoru. Výškový rozdíl mezi chatou a vrcholem je sice jen kolem 80 metrů, ale zdá se být nekonečným. Najednou tu je malá loučka s trsy vrbovky úzkolisté a nad ní skála s křížem. Jsme na vrcholu čtvrté nejvyšší hory celého pohoří, Malém Javoru (1 384 m n. m.).

Konečně ta správná divočina. Jižní svah hory je celý bez lesa. Jen rozhozené kameny a menší skály a mnoho vyvrácených stromů svědčí o tom, že to tady dříve vypadalo jinak. Otevírá se ale nádherný pohled k jihu a k východu, kterému vévodí Velký Javor. Ale i les na severním svahu není celistvý, mezi stromy je vidět Svaroh (1 334 m n. m.) a jeho kamenné moře. K západu je toho vidět nejméně.

Turistů sem asi moc nezavítá, potkali jsme se tu jen dva Němce. Ani se nám odtud nechce a jediným lákadlem, který nás posléze zvedá ze skály je orosená sklenice piva v chatě pod vrcholem. Sestup je poměrně rychlý. Na chatě je několik lidí a uvnitř příjemný chládek. Pivo mají Bavoráci skutečně výborné, i když o poznání dražší než u nás.

A jde se dál, čeká nás sestup k Malému Javorskému jezeru, které je o celých 380 metrů pod námi. Jdeme cestou po východním svahu hory. Otevírají se nám nové pohledy jak na Královský hvozd tak na Velký Javor. Sluníčko docela pálí a tak vítáme vstup do lesa. Poslední úsek se jde po silnici, na které čím jsme blíže k jezeru stoupá počet lidí. Chata u jezera (Seehütte) je plná. Díky české obsluze máme docela brzy jídlo na stole.

Malé Javorské jezero (Kleiner Arbersee) je ledovcového původu. Leží v nadmořské výšce 918 metrů, jeho rozloha je 9,4 ha a hloubka se uvádí kolem 9 metrů. Dříve bylo o něco menší, ale po navýšení hráze se zvětšilo. Na rozdíl od dalších jezer v pohoří plují po jeho hladině tři ostrovy, které se odtrhly ode dna. Jezero má tvar protáhlého oválu ve směru sever - jih. Na jižní straně se vypínají svahy obou Javorů a nad západním břehem je hora Spitzberg (1 058 m n. m.).

Čas hodně pokročil a davy turistů odjíždějí vláčkem do Lohbergu. Nám ještě zbývá obejít jezero. Je to příjemná procházka s hezkými výhledy na hladinu jezera i na hory kolem. U jižního břehu se s jezerem loučíme a vybíráme pokračování naší cesty.

Volíme cestu severovýchodním směrem, k chatě Mooshütte. Část se jde lesem a poté kolem velké louky s několika samotami. Odtud je velmi hezký pohled na oba Ostré, oba Javory a západním směrem na hřeben, který se táhne od Malého Javoru. Jdeme po prašné silnici až na rozcestí s cestou od Lohbergu. Poté stoupáme svahem směrem k východu do Brennes. Nato se vracíme po silnici k parkovišti a naše cesta je u konce.

Ušli jsme kolem 12 až 13 km s malým převýšením okolo 150 m. Ještě něco málo k značení cest: není tak dobré jako u nás a občas se člověk musí zamyslet, jak dál. A to je tak všechno.

Další související články:

Líbil se vám tento článek?

Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet

2502526845 / 2010

Podpořit nás můžete i dalšími způsoby, třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč. Výši částky si nakonec ale určete sami.