Granite Mountain neboli Žulovou Horu v zimě, výstup na horu v Kaskádovém pohoří v USA

V zimě na horu v USA

Přiznejte si to. Když sedíte v autě a déšť buší na jeho čelní okno, myšlenka na strávení příštích 7 hodin výšlapem na horách neni zas až tak přitažlivá. Ale protože se po měsíci sladkého flákání potřebujete dostat znova do formy, vyrážíte do terénu déšť nedéšť, i přestože se marně celou cestu snažíte zbavit myšlenky: "Raději bych dnes na túru nešel".

A najednou jak kilometry ubíhají, mraky řídnou a dokonce se místy objeví i modrá obloha … a po pár dalších kilometrech už projíždíte krásným slunným zimním dnem s myšlenkou "To nemůže být pravda!" A najednou se zachvějete vzrušením při myšlence, jak super ten dnešní výšlap bude. To je přesně to, co se nám dnes stalo, a musím říci, že to bylo nejkrásnější překvapení jaké si pro nás příroda mohla přichystat.

Náš dnešní výlet nás zavedl na Žulovou Horu (Granite Mountain). 1 158 metrů převýšeni na 7 kilometrech je docela slušný zimní výšlap. Byla jsem na této stezce již několikrát, a vždycky mě překvapilo množství mraků shromážděných v okolí této hory. Oblohu tak čistou jako dnes jsem zde ještě neviděla a při představě, že se snad konečně dočkáme prvotřídních výhledů jsme zvolili svižnější tempo.

První polovinu stezky jsme našli bez sněhu a zvládli jsme ji ve velmi krátkém čase. Poté, co jsme dorazili ke sněhové pokrývce, jsme se rozhodli opustit oficiální stezku a zvolili jsme zkratku po strmém svahu přímo nahoru. Rychle jsme zde nabyli několik set metrů převýšeni.

Při zdolání zmíněné zkratky jsme se pořádně zapotili, ale zároveň jsme se tak dostali k místu, kde jsme již spatřili cíl našeho výstupu, rozhlednu na vrcholu Žulové hory. Terén zde dostal trochu mírnější ráz. Většinu převýšeni jsme již měli za sebou a tak jsme si těch posledních pár set vertikálních metrů stoupáni v krásném zimním království celkem užili.

Ve chvíli, kdy jsme se přiblížili k rozhledně, příroda se rozhodla, že jsme si již užili více sluníčka než si zasloužíme a v průběhu několika minut jsme byli zahaleni hustými mraky. Ta tam byly všechny ty krásné výhledy, na které jsme se tolik těšili… ale vzhledem k tomu, co předpověď původně slibovala, jsme si nemohli stěžovat.

Líbil se vám tento článek?

Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet

2502526845 / 2010

Podpořit nás můžete i dalšími způsoby, třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč. Výši částky si nakonec ale určete sami.