Vybavení na trek, jakou výbavu na hory si rozhodně nezapomenout sbalit do batohu

Co při vícedenním treku v našich horách opravdu potřebujeme, vybavení na trek aneb odlehčené tipy pro nenáročné horské vlky

Na webu (i tom našem) naleznete články s radami, co s sebou vzíti na trek. Já se dnes spíše zaměřím na to, co s sebou naopak nevzít… Jak mohu ušetřit na výsledné hmotnosti batohu, nebo opravdu musím mít každý den teplé jídlo a tahat s sebou vaření?

Berte tento text, prosím, shovívavě. Aplikovat jej lze totiž na treky v našich končinách. Nikoliv na hřebenovku Západních Tater či na dlouhé treky ve Skandinávii, po alpských hřebenech bez turistických chat či při náročných trecích na Balkáně vedoucími oblastmi bez turistické infrastruktury. To pak platí doporučení uvedená v jiném článku.

Nač tahat to, co nezbytně nepotřebuji. Proč se mořit na dvousetkilometrovou vzdálenost byť jen s jedním kilogramem zátěže navíc? A nebo dokonce s pěti kilogramy? Že pět kilo navíc nic není a že to hravě unesete? Ano, ale…

Přepočítejme si těch "pouhých" pět kilo "nadváhy" na tunokilometry. Na dvou stovkách kilometrů nám to udělá rovný tunokilometr. Co to je? No - naložte si do batohu jednu tunu a ujděte s takovýmto nákladem kilometr. A hezky do kopečka. Že tunu neunesete? No dobrá, tak si naložte do batohu padesát kilo a trasu absolvujte 20×. A večer mi napište, jak se po takovémto výkonu cítíte. Co lýtka, ramena a tak… Tak nějak vás zatíží těch pět kilo navíc, byť rozprostřených více v čase a na delší trase…

Karpattreky názorným příkladem

Podstatnou změnu výkonu v závislosti na nesené zátěži jsem si uvědomil po prvních Karpattrecích. Na horských trecích dlouhých 200 i více kilometrů. Na třídenních či čtyřdenních trecích jsem to nikdy neřešil. Tak např. Beskydský Karpattrek dlouhý 227 km jsem, ač nerozchozen na začátku sezóny, absolvoval za sedm dní. Na Fatransko-turčanský Karpattrek dlouhý 198 km jsem potřeboval devět dnů. A to jsem trasy absolvoval za obdobných klimatických podmínek a trasy měly téměř shodné převýšení asi 11,5 km.

V čem tkví rozdíl? Zatímco na prvním treku jsem byl nalehko, na druhý trek jsem byl více nabalen - stan, vaření, zásoby jídla a další "nezbytnosti". Nějakých šest kilo navíc. Pouhých šest nesených kilogramů navíc mě opravdu znatelně zpomalilo. Ovšem pozor na taková ta moudra jako že "co nemám, to nepotřebuji". I tady platí - všeho s mírou. Asi těžko na nit promočeni obhájíte to, že jste si nevzali goráčovku, pončo a nebo alespoň pláštěnku s tím, že jste chtěli ušetřit na hmotnosti batohu…

Přesto a proto jsem na všechny další dlouhé přechody hmotnost batohu vždy zásadně redukoval a využíval místní zdroje. Vždyť žijeme v krajině, kde je spousta chat, hospod, obchodů. Nač nésti jídlo na týden či 10 dnů, když si jednou za dva dny mohu dát něco teplého na horské chatě případně ve vesnické hospodě? Opravdu musí mít člověk každý den teplé jídlo? Myslím, že nemusí. V létě uvařím třeba na ohni, využiji lesních plodů - maliny, borůvky, jahody, ostružiny či houby.

Jsou věci, které na treku potřebuji a naopak věci, bez kterých se klidně obejdu. Musím nést stan? Nemusím. Vystačím si s provizorním přístřeškem. Musím nést velké zásoby jídla na celou dobu? Nemusím, využiji místních zdrojů. Musím mít čisté prádlo na každý den? Nemusím, vždyť si to špinavé mohu přeprat a usušit. N trecích u nás a nebo na Slovensku (snad vyjma hřebenovky Západních Tater) opravdu vystačím s poměrně lehkým batohem a obejdu se bez vaření.

Uvědomuji si, že to asi není pro každého, že bez dennodenního teplého jídla se obejdou spíše horští vlci než na trek sporadicky vyrážející trekeři s menšími zkušenostmi. Pro ně pak platí spíše ty obecné články o vybavení na treky se všemi těmi hejblátky a udělátky, bez kterých "nelze" v české a slovenské "dovočině" přežít.

Oblečení

Jedna z důležitých a mnohdy podceňovaných součástí naší výstroje. Zjednodušeně řečeno, oblečení slouží ke správné regulaci tělesné teploty a odvádění tělesné vlhkosti během fyzického výkonu spojeného s horským trekováním. A nebo naopak k zamezení pronikání vlhkosti k povrchu těla (déšť, sníh).

Promoknutí neubírá nejen na psychické pohodě, ale také z fyzických sil. Nadměrná vlhkost oblečení totiž snadněji odvádí tělesnou teplotu. Proto je vhodné kombinovat více oblékacích vrstev. Každá z nich plní jinou funkci a navzájem se doplňují.

Termoprádlo má především odvádět tělesnou vlhkost od těla. Tuto funkci umožňují vlákna, která samotná vlhkost nepřijímají, ale odvádějí ji na vnější povrch. Tam se přebytečná vlhkost brzy odpaří a nebo vzlíná do vnějších vrstev oblečení. Termoprádlo by mělo být přiléhavé, aby mohlo správně plnit svou funkci.

Počet vrstev závisí nejen na tom, kam se chystáme vyrazit, ale také na roční době a počasí. Na ochranu proti větru obvykle používáme lehké a snadno sbalitelné bundy apod. Buď ze softshellu a nebo podobných materiálů. Ty do jisté míry nahrazují i čtvrtou vrstvu, neboť bývají dešti odolné. Kalhoty či tříčtvrťáky, termoponožky atd. ani nezmiňuji, to je samozřejmost.

Boty

Tak, jak je důležité správné oblékání, tak je důležité nepodceňovat ani správnou obuv. Skutečně platí, že dobré boty jsou základem vydařeného treku. Není nic horšího, než úpět bolestí při každém došlápnutí. Trek pak již není zážitkem, ale spíše utrpením. Proto dbejte na výběr správné obuvi.

Obecně platí, že čím je terén náročnější, těžší, tím tužší boty budeme potřebovat. Tuhost boty, jak svršku tak podešve také musíme přizpůsobit hmotnosti batohu. Čím těžší batoh nebo samotný treker, tím větší nároky budou kladeny na tuhost a odolnost materiálů bot. Proto si při výběru bot všímáme toho, z jakého materiálu je vyroben svršek, jak je tuhá podešev, jaké je zateplení bot aj.

Stany versus bivaky

Opravdu musím spát pod střechou? Není lépe si vychutnat bivak se zářivými hvězdami nad hlavou? Stan - to jsou dva až tři kilogramy navíc oproti bivaku a nebo plachtě či žďáráku pro případ, že by počasí spaní pod hvězdnou oblohou příliš nepřálo. Navíc u nás či na Slovensku mohu využít řady přístřešků, bud, salaší a nebo horských chat a útulen, jejichž seznam naleznete i na našem webu. A kterýžto navíc neustále doplňujeme.

Spacáky

Peřinu do hor jistě tahat nebudeme. Raději ji nahradíme vhodným spacím pytlem. Je nutno mít na zřeteli, že počasí je na horách značně proměnlivé a že tady může mrznout a sněžit i během letních měsíců. Proto si tady určitě nevystačíme s kilovým balíčkem, lehkým letním spacákem dobrým k vodě či do kempu.

Na horský trek budeme potřebovat minimálně třísezónní spací pytel, jehož hmotnost se určitě musí pohybovat kolem 1,2 až 1,5 kg. A to i přesto, že bude vyroben z kvalitních syntetických a nebo přírodních materiálů. V řadě článků se objevují sice doporučení kupovat si co nejlehčí spacáky. Třeba někde kolem 0,8 kg. Ty skutečně kvalitní, jako např. Cumulus Lite Line 300 z kachního peří s hmotností 0,65 kg a s plnivostí 850 cuin. Tady však mnoho lidí odradí cena…

Není nic horšího, než když se na treku nevyspíte. Den, dva se to dá vydržet, ale třetí, čtvrtý den bude člověk jako mátoha. Kvalitní spánek je tou nejzákladnější podmínkou úspěšného absolvování treku.

Karimatky

Kvalitní karimatky, nebo-li izolační podložky jsou pro nerušený spánek další nezbytnou podmínkou. Vždyť co je vám platný sebelepší spacák, když vás v noci probouzí chlad odspodu (izolační vrstva spacího pytle je tíhou vašeho těla stlačená a nemůže plnit svou funkci). Nejpoužívanějšími, nejlehčími a také nejlevnějšími jsou karimatky pěnové. Těm dnes poněkud konkurují karimatky samonafukovací, které jsou však citelně dražší a také, což není zanedbatelné, také těžší.

Batohy

Nesenou výstroj je potřeba do něčeho sbalit. Výběr batohu se řídí nejen potřebným objemem, ale i konstrukcí a hmotností. Více o výběru batohu se dočtete v jiném článku na našem webu.

Svícení

Ke svícení na treku dnes nejčastěji využíváme čelovky. Jejich svítivost a výdrž se za posledních deset let podstatně zvýšily. O výběru čelovek si můžete více přečíst v jiném článku. Mně se osvědčila a doslova zalíbila čelovka HL26R, která má tělo z odolného plastu a duralu a její hmotnost přitom činí pouhých 86 gramů. To včetně zabudovaného lithium-polymerového akumulátoru s kapacitou 1 600 mAh. Čelovka HL26R přitom dosahuje svítivého výkonu 4 až 450 lumenů s dosvitem 4 až 100 metrů a výdrží 1,5 až 100 hodin (podle režimu svícení).