Treking > Vesmír > Pohybová (kinetická) energie, vzorec pro výpočet pohybové (kinetické) energie
Pohybová (kinetická) energie, vzorec pro výpočet pohybové (kinetické) energie
Pohybová energie hmotných těles, používané jednotky kinetické energie
Kinetická energie je zvána také pohybová energie. Kinetická energie hmotného
tělesa se rovná práci, kterou musíme tělesu dodat, aby se z klidného stavu dostalo
do rovnoměrného pohybu o rychlosti v. Kinetickou energii tedy mají všechna tělesa,
která se k dané vztažné soustavě pohybují.
Kinetická energie hmotného bodu nezávisí na směru pohybu, ale pouze na rychlosti.
Takovýmto příkladem je třeba rovnoměrný pohyb po kružnici (v přiblížení např. pohyb
planet kolem Slunce). Kinetická energie je závislá
na vztažné soustavě a nikdy nemůže být záporná. Celková kinetická energie soustavy
hmotných bodů je dána součtem kinetických energií jednotlivých hmotných bodů.
Kinetickou energii vypočteme podle jednoduchého vztahu
Ek = 1/2 m . v2
kde m je hmotnost tělesa a v rychlost tělesa. Kinetická energie (Ek) tělesa
tedy roste s druhou mocninou rychlosti. Těleso pohybující se rychlostí 100 m/s má 100× větší
kinetickou energii než těleso, které se pohybuje 10× nižší rychlostí - tedy 10 m/s.
Kinetická energie, např. v gravitačním poli Země,
se může měnit na potenciální energii
(polohovou energii). Platí to pochopitelně i opačně. Jestliže se tedy změní rychlost
hmotného bodu, změní se i jeho kinetická energie. Tato změna je úměrná mechanické práci
(A), kterou vykoná výslednice sil působících na hmotný bod:
Δ Ek = Ek2 - Ek1 = A
Další související články:
+ Tesla, jednotka magnetické indukce
+ Weber, jednotka magnetického indukčního toku
+ Hubbleova konstanta, jedna z nejdůležitějších konstant v kosmologii
+ Hubbleův zákon, zákon všeobecné expanze vesmíru
+ Rychlost světla, nejvyšší rychlost šíření informace ve vesmíru
+ Světelný rok, nejpoužívanější jednotka vzdálenosti ve vesmíru
|