Treking > Turistické průvodce > Slovenský ráj a Muránska planina / turistický a trekový průvodce
Slovenský ráj a Muránska planina / turistický a trekový průvodceTuristický průvodce Slovenského ráje a Muránské planinyAutor: Otakar Brandos Slovenský ráj je jedním z trojice nejnavštěvovanějších přírodních celků Slovenska. A také jedním z celků nejatraktivnějších. O jeho popularitu se zasloužily především hluboké rokliny s vysokými a početnými vodopády, řada kovových žebříků a dalších umělých pomůcek, které pomáhají turistům zdolávat v minulosti prakticky neschůdné terény. Publikace však nepopisuje pouze atraktivní Slovenský ráj, ale také Muránskou planinu, respektive celý národní park Muránska planina s částmi Veporských a Stolických vrchů. Největší pozornost je ale pochopitelně věnována centrálná části tohoto národního parku, tedy Muránské planině, která je jedním z podcelků Spišsko-gemerského krasu. Kniha je doplněna množstvím fotografií (104), digitálně zpracovaných mapek, bohatým místopisným rejstříkem, tipy na ubytování a velkou řadou dalších užitečných informací. Diskuse k tomuto článkupřidat názor zobrazit celou diskusi
Otakar, moja poznámka nebola vedená žiadnym jalovým puritánstvom, ale predovšetkým tým, že už veľa rokov som proste naladený na "frekvenciu toponymá" (aj keď len ako laik, nie žiadny profesionál-lingvista). Žiaľ, v toponomastike, teda vede (reálnej vede) o geografických názvoch, majú aj také drobnosti, akými sú napríklad dĺžne, svoju (nepríjemne) presnú a jednoznačnú úlohu. Áno, pre väčšinu populácie, ktorej sa úspešne podarilo zbaviť sa civilizačnej príťaže, akou je gramatika všeobecne, sú podobné problémy zbytočné, ba až nezrozumiteľné. Je ale málo oblastí, kde pravdu (odbornú alebo vedeckú) nemôže určovať napríklad početná prevaha (laických) hlasov? ---- Uvádzať v slovenskom texte napríklad názov České stredohorie namiesto názvu České středohoří je evidentný nezmysel (alebo skrytý nejasný zámer?). ---- Žiaľ, aj v slovníkoch sa nájdu chyby. ---- Len tak spakruky, bez dlhého premýšľania, uvediem dva príklady, ktoré robili a robia neprekonateľné problémy českým prieteľom: názvy obsahujúce dvojhlásku -ie-, napr. Piešťany ("Píšťany") a potom susedný Ružomberok (gen. "Ružomberoka" namiesto Ružomberka). ---- Do diskusných fór sa zapájam vždy a priori s cieľom diskutovať o niečom konkrétnom a len odôvodnenom nutnom rozsahu. Do diskusných fór, kde sa nedodržiavajú isté minimálne zásady, ktoré nemajú istú minimálnu úroveň, nevstupujem. Na to je život priveľmi vzácny. ---- Nepovažujem sa za neomylného. ---- Poznámka: S veľkou pozornosťou som sledoval v minulosti odbornú diskusiu na najvyššej úrovni o písaní písmena (dvojhlásky) ô v názvoch. Veľmi som fandil zástancom tradičných (ľudových) tvarov obsahujúcich túto vzácnu dvojhlásku (ktorá neexistuje v žiadnom inom jazyku). No argumenty jazykovedcov boli také presvedčivé, že sa museli pred nimi skloniť aj najväčší bojovníci. Štandardizácia toponým je z pohľadu tých, ktorí uprednostňovali ľubozvučnosť a tradície nemilosrdná, drsná, krutá. (Ešteže nám lingvisti (veľkoryso) dovolili, že v bežnom živote môžeme používať názvy, na aké sme boli vždy zvyknutí.)
připomínky beru, chápu, ale nemohu s nimi úplně bezvýhradně souhlasit. Například v tebou uváděném příkladu České středohoří. U nás O.K., na Slovensku se ale bude psát (a píše) České stredohorie. Tak jako Slovenské stredohorie (nejde o GM celek, ale oblast) se v Čechách píše Slovenské středohoří. Čeština nezná (obecně / hovorově) slovo stredohorie, ale středohoří, tak jako slovenština nezná středohoří (natož písmenko ř), nýbrž stredohorie. U vás také píšete Belehrad, u nás Bělehrad a přitom jde o Beograd. Jde o jazykové zvyklosti, nejen o toponymá. Tak jako nemáme v češtině slovo nízke, západné atd., ale jen nízké, západní (Nízké Tatry, Západní Tatry místo Nízke Tatry, Západné Tatry).
1. Zasa ďalší typ, kde treba ísť a kráčať a stúpať a dupať a tak ďalej. To je skutočne hrozné... 2. V sprievodcovi sa nepodarilo zachovať korektný názov národného parku (nie NP Slovenský ráj ale NP Slovenský raj). (Pokiaľ by ktorýkoľvek slovenský pisateľ uvádzal recipročný názov z ČR Český raj (a dostalo sa to do mojej pozornosti), snažil by som sa ho analogicky upozorniť na to, že správny názov je Český ráj, resp. že nie je žiadny logický dôvod tento názov a podobné názvy "prekladať". Podobnými chybami (alebo prekladmi, ak išlo o úmysel) sa navzájom ochudobňujeme o to, čím sú naše jazyky navzájom odlišné - ale tým práve príťažlivé, cenné.)
jsme spolu na těchto stránkách dlouho nedebatovali :-)) Ohledně psaní slovenských názvů v češtině (i obráceně) vedeme u nás debatu hodně dlouho, stopro výsledku jsme se ale nedobrali. U psaní tak obecných názvů ekviv. existujících v obou jazycích jako ráj (slovensky raj) je potíž podobná jako v případě Nízkých Tater. Čech nenapíše Nízke Tatry jako Slovák, ale vždy Nízké Tatry. Nakonec i "Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost, Academia 1994" uvádí na straně 637 ve druhém řádku druhého sloupce Slovenský ráj… Ale to je na dlouhou (a asi nikdy nekončící) akademickou debatu.
som dlhoročným priaznivcom hradu Muráň, tak si upresnime poradie podµa nadmorskej výąky. Na 1. mieste je Sielnický ( Liptovský ) hrad 1001 m.n.m, potom nasleduje na 2. mieste hrad Zniev 962 m.n.m ( Kláątor pod Znievom, Turiec ) a na 3. mieste je hrad Muráň 935 m.n.m.
Z Muráně vede na hrad značka, která v závěru poněkud stoupá, ale vlevo vede asfaltka pro příjezd k chatě,která se logicky točí a působí z hlediska stoupání či klesání velmi "pohodově". Předpokládám, ľe Iveta stoupala po značce, čímľ se vyčerpala a sestupovala po odpočinku po okruľní cestě, coľ na ní působilo uklidňujícím dojmem. Nejhorąí je mít moľnost volby...!
milá pani, nepoznám hrad, ktorý stojí na rovine okrem fiµakovského ( 192 m.n.m. ). Na hrad Muráň skutočne treba prekona» viac ako 500 m prevýąenia, platí to pre celú Muránsku planinu. Jeden poznatok : o čo strmąie z juhu, o to dlhąie zo severu, hrad patrí medzi najvyąąie poloľené hrady v Európe, zvládnu to aj 4-6 ročné deti v doprovode rodičov, tak prečo spomínate ľe je to straąné a zavádzate ostatných, nedá sa nič robi», na hrad sa nedá vyjs» autom, ąkoda...
Na Murán mám hrozné vzpomínky. S manľelem jsme vylezli z vesnice Murán na zřiceninu a potom jsme zjistili, ľe se tam dá jít kolem skoro po rovině. Murán je pro nás noční múra. Iveta
?Útrapy z výstupu? na hrad Muráň je moľné skráti» jazdou na dvoch kolesách, pretoľe celá Muránska planina je ideálna na cykloturistiku. Tak sa noční múra zmení na dennú rozkoą! A na rozdiel napr. od Slovenského raja je Muránska planina k cyklistom aj priateµská: je tu vyznačených hodne cyklotrás, pričom v pláne je vyznačenie mnoho ďaląích. A cez Veµkú lúku je to ozaj skoro po rovine : )). Vivat Muránska planina!
u mne je tomu právě naopak. Rád si na hrad vždy znovu a znovu vyšlápnu, naposledy vloni v září při Rudohorském Karpattreku…
Další související články:+ Roklinou Suchá Belá, Slovenský ráj+ Sokolia dolina, Slovenský ráj + Prielom Hornádu v zimě + Roklinou Veľký Sokol, Slovenský ráj + Havrania skala, túra na opomíjený vrchol Slovenského ráje + Trek přes dva národní parky, ze Slovenského ráje do Nízkých Tater + Slovenský ráj, kraj roklí a vodopádů - turistika a turistické trasy, levné ubytování ve Slovenském ráji + Roklinou Veľký Sokol, Slovenský ráj + Zejmarskou roklinou na Geravy, Slovenský ráj v zimě + Túra na Ondrejisko a Borovniak, nejvyšší vrcholy Slovenského ráje + Trek přes dva národní parky + Slovenský ráj v zimě za vydatného zpestření ze strany Českých a Slovenských drah + Muránska planina, ráj milovníků samoty, turistické chaty a útulny, ubytování na Muránske planině |
|
|