Chlumy, vrcholy a nepřehlédnutelné dominanty v regionu Malé Hané

Chlumy, tip na výlet v Boskovické brázdě

Při cestě po frekventované silnici první třídy č. 43 z Brna na Svitavy či naopak jsou poblíž Černé Hory (s vyhlášeným pivovarem) vidět na východní straně dva zajímavé kopce - Chlumy. Zajímavé jsou hned v několika ohledech - svou přírodou i historií, především Malý Chlum s rozhlednou je navíc atraktivním turistickým cílem.

Chlum jako označení pro kopec se vyskytuje ve většině slovanských jazyků a dokonce ve starších variantách řady jazyků germánských. Jazykovědci se přou, zda jde o prastaré slovo indoevropského původu, nebo je Slované převzali od Germánů. Evropa je každopádně plná Chlumů, ať už kopců, či podle nich pojmenovaných sídel. Malý a Velký Chlum v jižní části Malé Hané (což je naopak severní díl Boskovické brázdy) jsou však jedinečné.

Jedná se o tzv. svědecké vrchy, které jsou posledními svědky krajiny z dávné minulosti. Jsou tvořeny druhohorními (křídovými) pískovci. Ty zde před mnoha miliony let zanechalo moře. To zaplavilo velkou část střední Evropy a pozůstatky po něm v podobě písčitých usazenin dnes nalézáme od Drážďan až po západní Moravu. Jedná se o tzv. českou křídovou pánev (názvy geologických jednotek se píší s malým počátečním písmenem), jejíž plochá centrální část se pak horopisně nazývá Česká tabule.

Okraje pánve jsou zdvižené, mimo jiné díky tomu Čechy a sousední oblasti (Sasko, okrajově i Polsko) oplývají bohatstvím pískovcových skalních měst. Moře svým zálivem kdysi zasahovalo až na území dnešní Moravy, v pozdějších dobách však eroze z pískovcové tabule stále ukrajovala a ukrajovala, až z ní zůstaly jen drobné erozní zbytky na rozvodích. Na Boskovicku je lze najít kromě Chlumů třeba ještě v okolí Kunštátu. V Rudce u Kunštátu je v pískovcích k vidění známá umělá Jeskyně Blanických rytířů (letos oslavila 90 let od svého zpřístupnění pro veřejnost).

Malý Chlum (489 m) je nejen svědeckým pahorkem, ale zároveň pahorkem stolovým (vzhledem k malému výškovému rozdílu mezi jeho nejvyšším bodem a úpatím ho nelze nazývat horou ani vrchem). Nesnese sice srovnání s mohutnějšími "příbuznými", jako je západočeská stolová hora Vladař (693 m) u Žlutic či stolový vrch Ostaš (700 m), přesto je zdaleka viditelný, mimo jiné i ze zříceniny hradu Boskovice či z tělesa nedokončené říšské dálnice Vídeň - Vratislav.

Malý (mezi místními též Holý) Chlum je paradoxně vyšší než blízký Velký Chlum (464 m). To však prokázala až podrobná kartografická měření, prováděná od 19. stol., naši předkové to vnímali jinak. Z obou Chlumů je ten malý rozhodně zajímavější. Po mnoho staletí byl odlesněný, teprve po druhé světové válce začal v souvislosti s opouštěním tradičních forem extenzivního hospodaření výrazně zarůstat křovinami.

Dnes je holé pouze jeho temeno s malou (9 m vysokou) dřevěnou rozhlednou. Je z ní v podstatě kruhový rozhled - na západě na podhůří Českomoravské vrchoviny, na východě na příkré zlomové svahy Drahanské vrchoviny. Na jihu je dobře patrná Černá Hora, nad níž vykukuje na kopci zámek (původně hrad). Severní obzor pak uzavírají kopce v okolí Letovic. Charakteristický vzhled získal Malý Chlum až díky pískovcovému lomu, který se do něj začal zakusovat na počátku 20. stol.

Malý Chlum byl ideálním místem pro vybudování pravěkého hradiště, archeologický výzkum zde zaznamenal osídlení v době bronzové a halštatské (starší doba železná). Pozůstatky opevnění, částečně odkryté archeology, zde lze vidět dodnes.

Méně atraktivní Velký Chlum ovšem také není nezajímavý. Červená turistická značka prochází na jeho severozápadním úbočí kolem sousoší, které zde ve 20. letech 20. stol. vytvořil sochař samouk Stanislav Rolínek (1902-1931) z nedalekého Bořitova. Nadaný umělec, který je známý především pracemi v Rudce u Kunštátu (umělá Jeskyně Blanických rytířů), bohužel předčasně zemřel na tuberkulózu. Zmíněné sousoší Jana Husa, Jana Žižky a Prokopa Holého pod Velkým Chlumem bylo jeho prvním větším dílem a zaslouženě vzbudilo značnou pozornost. Tím spíš, že je vytesal pomocí hasičské sekery a poloviny nůžek na stříhání ovcí.

Cestou na Chlumy se hodí zastavit také v osadě Huť sv. Antonie (součást Obory), kde jsou pozůstatky po těžbě ledku (probíhala zde od 17. stol.). Kolem nápadně barevných hald (červené zabarvení způsobují oxidy železa) lze najít stará ohraničení důlních měr a patrné je i ústí zavalené odvodňovací štoly. Zbývá dodat, že ledek (síran hlinitodraselný, též kamenec či alaun) byl v minulosti důležitou průmyslovou surovinou. Využíval se v koželužství, sklářství, barvířství či při výrobě mýdla.

Nejlepší přístup na oba Chlumy je z vesnice Obora poblíž Boskovic, od vlaku pak z Doubravice nad Svitavou, případně ze vzdálenější Skalice nad Svitavou (ve Skalici staví i některé rychlíky na trase Brno - Praha). Oba Chlumy jsou ideálním cílem pro nenáročný podzimní výlet, třeba i s dětmi. Barevná podzimní krajina Malé Hané se návštěvníkům za našlapané kilometry bohatě odmění.

Líbil se vám tento článek?

Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet

2502526845 / 2010

Podpořit nás můžete i dalšími způsoby, třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč. Výši částky si nakonec ale určete sami.