Treking > Turistické průvodce > Centrální Kavkaz, trekový a turistický průvodce po oblastech Dombaj, Prielbrusie a Bezengi
Centrální Kavkaz, trekový a turistický průvodce po oblastech Dombaj, Prielbrusie a BezengiDombaj, Prielbrusie, Bezengi - turistický, trekový a horolezecký průvodceAutoři: Otakar Brandos, Michal Kleslo a kol.ISBN: 80-86774-04-X V našem vydavatelství jsme vydali v historii českého knižního trhu nejobsáhlejší turistický a horolezecký průvodce Západního a Centrálního Kavkazu. Na 320 stranách naleznete popisy těch nejatraktivnějších turistických, trekových a horolezeckých túr Západního Kavkazu a Centrálního Kavkazu, který má velehorský ráz. Vzhledem k nestabilní politické situaci a poměrně vysokým bezpečnostním rizikům jsme vynechali takové atraktivní horské oblasti, jako se například nacházejí na území horkého Čečenska, Osetije aj. Rovněž východní a západní části Kavkazu, kde toto mohutné pohoří nabývá spíše horský než velehorský charakter jsme vynechali. Přece jen drtivá většina návštěvníků zavítá právě do hor některé z popisovaných oblastí Západního nebo Centrálního Kavkazu. Vedle popisů túr a velkého množství praktických informací naleznete v knize velké množství fotografií (220), nákresy výstupových cest, ale také výřezy map popisovaných oblastí v měřítku 1:100.000. Kniha navíc získala prestižní ocenění na mezinárodní soutěži Tourmap 2006 - Jury Prix. Ukázky z trekového průvodce:Složitá historie vzniku a vývoje Kavkazu se odrazila na jeho současné podobě. Pleistocénní zalednění, procházející geosynklinální zlomy, endogenní a exogenní procesy, pestrost geologického podloží, to vše mělo vliv na utváření reliéfu Kavkazu, který je v hrubých rysech popsán níže. Jižní svahy Velkého Kavkazu jsou značně strmé a boční hřebeny poměrně krátké, takže při pohledu od jihu vynikne velehorský charakter Kavkazu. Naopak severní svahy jsou povlovné a boční hřebeny značně dlouhé. Navíc je Hlavní hřeben zastíněn soustavou několika podélných hřebenů, takže z podhůří nejsou centrální částí Kavkazu téměř viditelné. Jižní svahy, především v oblasti západní Gruzie jsou tvořeny usazenými horninami, ve kterých vzniklo velké množství krasových jeskyní. Dodnes jich tady bylo objeveno asi 470, z nichž nejhlubší dlouho byla jeskyně Sněžnaja (Sněžná) na Bzybském hřebeni se známou hloubkou 1 320 metrů. Největší dosud známou jeskyní Kavkazu je jeskyně Novoafonská, jejíž známá délka dosahuje asi 50 kilometrů (49 569 m). Byla objevena na přelomu 60. a 70. let a dnes je její část zpřístupněna pro turisty. Dalšími známými velkými jeskyněmi jsou například Šudi-Pychasská krasová jeskyně v Severní Osetii, Sataplijská jeskyně v oblasti Bzybského hřebene aj. U jeskyní ale ještě chvíli zůstaňme. Poměrně nedávno byla objevena řada dalších jeskynních systémů v oblasti Abcházie v masívu Arabika. A to dokonce natolik zajímavých a mohutných, že to stačilo i na světový primát! Jeskyně… Centrální Kavkaz dosahuje největších nadmořských výšek a největšího zalednění. Dělí se na tři základní výraznější skupiny: Prielbrusie, Bezingi a Kazbek. Nejvýznamnějšími vrcholy této oblasti je Elbrus (5 642 m), Ušba (4 710 m), Donguz Orun (4 437 m), Šchelda (4 369 m), Džajlyk (4 537 m), Ljalver (4 350 m), Gestola (4 860 m), Katyntau (4 970 m), Džangitau (5 049 m), Šchara (5 204 m), Dychtau (5 203 m), Mižirgi (5 012 m), Koštantau (5 145 m), Pik Puškina (5 047 m) aj. V Bezingách dosahuje Hlavní kavkazský hřeben svých největších nadmořských výšek, nejvyšším vrcholem celého Hlavního kavkazského hřebene je Šchara (5 204 m). Hlavní hřeben tedy nedosahuje absolutně největších nadmořských výšek Kavkazu, neboť Elbrus je vysunut k severu mimo hlavní hřeben Kavkazu do tzv. Bočního hřebene… S rozpadem Sovětského svazu a odštěpením nyní sousedních zemí se pro turistiku a původně poměrně volný pohyb po Kavkaze zavedla řada omezení. To v souvislosti s tím, že všechny doliny přimykající se k hranicím Gruzie (na východě i k Ázerbajdžánu) jsou prohlášeny za pohraniční zónu se sousední Gruzií a není sem možné vstoupit bez povolení! To je často i přímo v terénu vyžadováno stálými i pohyblivými hlídkami pohraničních vojsk, někdy i několikrát denně. Jediné místo, kde je možné povolení získat je oddělení pohraničních vojsk. Do roku 2002 bylo jeho vyřízení formalitou na 10 minut, od roku 2003 se vše protáhlo na jeden den pro Rusy a na dva dny pro cizince. Naštěstí při úplatku 50 R na osobu lze získat povolení obvykle ještě týž den. Zde se opět projeví výhoda najatého transportu, protože většina taxikářů (maršrutkářů) má potřebné konexe i zde. Postup je takový, že si podle údajů uvedených níže vypíšete třikrát jakýkoliv papír (stačí vytržený z deníčku a psaný rukou, ovšem pouze azbukou), podáte jej (podle potřeby s peněžní přílohou) ve vrátnici u vojáků a čekáte. Vojáci dopíšou, že nemají námitek a připnou jakýsi dodatek. V horách je nutné mít… H 111
|
|
|