Orlí mlhovina (M16, NGC 6611) svítí v souhvězdí Hada je od nás vzdálena asi 2 900 parseků

Nádherná emisní Orlí mlhovina M16 v souhvězdí Hada

Orlí mlhovina (M16, NGC 6611) je velice pěkná emisní mlhovina v souhvězdí Hada, která je od Země vzdálena asi 2 900 pc a dosahuje fyzického průměru okolo 20 pc. Tento údaj se však značně liší a je podáván zdroj od zdroje. Za své jméno vděčí Orlí mlhovina svému charakteristickému tvaru připomínajícímu orla. Mlhovina je součástí mnohem většího molekulárního mračna, H II oblasti s katalogovým označením IC 4703.

Orlí mlhovina je k záření buzena ultrafialovým světlem horkých a mladých hvězd spektrální třídy O, které patří do otevřené hvězdokupy čítající okolo 60 mladých a značně svítivých hvězd do zdánlivé jasnosti 12^m. Celkově obsahuje tato otevřená hvězdokupa, jejíž stáří je odhadováno na jeden až dva milióny let, snad až 8 000 hvězd. Nejjasnější hvězda spektrální třídy O4 dosahuje jasnosti +8,24^m a hmotnosti okolo 80 hmotností Slunce.

Orlí mlhovina M16 je jednou z nejznámějších, nejkrásnějších, nejfotografovanějších a nejstudovanějších mlhovin naší oblohy. To především díky její vysoké zdánlivé jasnosti, která předurčuje mlhovinu zdánlivých rozměrů přes 30´ (tedy zhruba jako průměr Měsíce v úplňku) i k pozorování amatérskými dalekohledy. Orlí mlhovinu objevil v roce 1746 švýcarský hvězdář Jean Philippe de Cheseaux, o znovuobjevení a zařazení do Messierova katalogu se postaral Charles Messier v roce 1764.

Čtěte také: Trojrozměrný pohled na Pilíře stvoření, podle nové studie by se tento…

Orlí mlhovina vešla v širší známost především díky, dnes již téměř kultovnímu, snímkům tzv. Pilířů stvoření, které v roce 1995 pořídil Hubbleův kosmický teleskop. Tyto pilíře představují obří plynoprachové struktury, ve kterých se neustále rodí nové hvězdy.

Další související články: