Hvězdy jsou tak trochu jako lidé. Některé jsou malé, jiné zase velké. Jen ty rozdíly ve velikostech jsou mnohem propastnější než je tomu možné u lidského rodu. Největší hvězdy jsou obři, jiné dokonce veleobři a nebo hyperobři. Jiné hvězdy jsou naopak trpaslíci a nebo dokonce subtrpaslíci.
Naše Slunce je průměrná hvězda hlavní posloupnosti. Na Hertzsprungově-russellově diagramu je někde uprostřed. Jedná se přitom o žlutého trpaslíka spektrální třídy G2. Ve vesmíru je mnoho hvězd, ba většina hvězd, které jsou mnohem menší než naše Slunce. Některé dosahují velikosti naší planety Země, jiné jsou dokonce ještě menší.
Úplně nejmenšími hvězdami jsou neutronové hvězdy, ultrahusté a ultrakompaktní objekty, které vznikly kolapsem hmotných hvězd. Ty na samotném sklonku svého života zazářily jako supernovy. Neutronové hvězdy dosahují průměru okolo 30 až 40 km, takže na grafikách, které jsem k článku připojil, by nebyly vidět. Museli bychom použít hodně silného mikroskopu.
Naopak existuje množství hvězd, které jsou větší a nebo mnohonásobně větší než naše Slunce a svými průměry by vyplnily velkou část naší Sluneční soustavy. Tyto hvězdy jsou sice zpravidla mimořádně svítivé, ale zároveň pravým opakem neutronových hvězd - jsou mimořádně řídké. Jejich vnější části atmosféry by v pozemských podmínkách představovaly téměř dokonalé technické vakuum.
Která z hvězd ve vesmíru je tedy největší? Nevíme. Nebo tváříme se že víme, ale ve své podstatě nevíme. Vzhledem k tomu, že astronomové zatím prozkoumali jen nepatrný zlomek hvězd ve vesmíru, je jakýkoliv žebříček poměrně ošemetnou záležitostí. Z toho nepatrného množství prozkoumaných a "změřených" hvězd je tou největší stálicí pravděpodobně objekt Westerlund 1-26 v otevřené hvězdokupě Westerlund 1 v souhvězdí Oltáře.
Tato hyperobří hvězda má průměr asi 1 530× větší než je průměr našeho Slunce. Přepočteno na kilometry to činí něco málo přes jednu milardu. Jen pro srovnání - Země je od Slunce vzdálena jen jednu astronomickou jednotku, tedy asi 150 miliónů kilometrů. Což je zhruba jedna sedmina průměru hyperobra Westerlund 1-26. Hvězda je od nás vzdálena (údaje se různí) 11 500 až 16 000 světelných let, zářivostí převyšuje naše Slunce asi 38 000×! Tento rudý hyperobr pravděpodobně brzy (v kosmickým měřítcích) exploduje jako supernova.
Následuje hyperobr WOH G64 ve Velkém Magellanově oblaku. Tato hvězda má průměr 1 500 až 1 540× větší než naše Slunce. Některé zdroje uvádějí průměr této hvězdy dokonce jako 1 730násobek průměru našeho Slunce. Hvězda WOH G64 je od nás vzdálena asi 163 000 světelných let a svítivostí předčí naše Slunce asi 280 000×!
Dalším obrem mezi hvězdami je hvězda VY Canis Majoris v souhvězdí Velkého psa. Její průměr je asi 1 500× větší než průměr Slunce. Některé zdroje uvádějí, pravděpodobně trochu nadsazený, údaj 1 950násobek průměru našeho Slunce. Hvězda VY CMa je od nás vzdálena asi 3 900 světelných let. Svítivostí naše Slunce předčí dokonce 270 000×!
V pomyslném žebříčku, který se v čase však může velice rychle měnit s přibývajícími novými objevy, následuje hvězda V354 Cephei. Její průměr je také asi 1 500× větší než průměr Slunce. Svítivostí předčí naše Slunce asi 76 000×. Od nás je hvězda V354 Cephei vzdálena okolo 9 000 světelných let.
V souhvězdí Cefea můžeme zůstat. Nachází se v něm další z obřích hvězd - VV Cephei. Hvězda VV Cephei svým průměrem předčí průměr našeho Slunce asi 1 050×. Tato hvězda je od nás vzdálena asi 4 900 světelných let a zářivostí předčí Slunce asi 200 000×.
Toto souhvězdí je na hyperobry vskutku bohaté, neboť i další příčky našeho pomyslného žebříčku by obsadily hvězdy z tohoto hvězdného obrazce. Jedná se o hvězdy MU Cephei a RW Cephei. Dalším hyperobrem je hvězda KW Sagittarii v souhvězdí Střelce s průměrem asi 1 000 až 1 100 Rs, KY Cygni s 1 000 až 1 400 Rs a řada dalších.
Podívejme se ale blíže na jasné hvězdy naší oblohy, které dosahují velkých průměrů a svítivostí a jsou pro porovnání zahrnuty na připojených grafikách. Velikostí srovnatelné jsou hvězdy Antares v souhvězdí Štíra a Betelgeuse v souhvězdí Orion. Ano Betelgeuse, druhá nejjasnější hvězda v Oriónu, je rudý veleobr s průměrem asi 880× větším než je průměr Slunce. Naší nejbližší hvězdu svítivostí předčí asi 23 800×.
Mezi nejmenší hvězdy nepatří ani Rigel, nejjasnější hvězda v souhvězdí Orion, která je v naší grafice rovněž. Průměrem předčí naše Slunce asi 48×, hmotností 17× a svítivostí asi 81 000×. Od nás je vzdálena 815 světelných let. V grafice se dále objevují hvězdy jako Procyon, Sírius. Pochopitelně i naše Slunce.
Pro představu o propastných rozdílech ve velikostech hvězd je potřeba podívat se i na druhou grafiku, ve které se objevují hvězdy z opačného "spektra" průměrů. Hvězdy Sírius B a Wolf 28. Pro porovnání je zobrazena i planeta Země. Hvězda Sírius B má průměr jen asi 0,8 % průměru našeho Slunce. Svítivost je asi 500× nižší než u našeho Slunce. Další malilinkatou hvězdou je Van Maanenova hvězda neboli bílý trpaslík Wolf 28.
Hvězda Wolf 28 dosahuje jen asi 1 000× menšího průměru než naše Slunce a velikostí je srovnatelná s naší modrou planetou. Svítivost činí pouhých 0,000 2 % svítivosti Slunce (Ls). Jedná se přitom o jednu ze Zemi nejbližších hvězd. Je od nás vzdálena pouhých 13,9 světelných let. Přesto ji vidíme až ve středně velkých amatérských hvězdářských dalekohledech, neboť její zdánlivá jasnost dosahuje pouhých 12,4m.
Pořadí | Hvězda | Průměr (ve slunečních, Rs=1) |
1. | Westerlund 1-26 | 1 530 |
2. | WOH G64 | 1 500 - 1 540 |
3. | VY Canis Majoris | 1 500 |
4. | V354 Cephei | 1 500 |
5. | VV Cephei | 1 050 |
6. | MU Cephei | 1 000 - 1 100 |
7. | RW Cephei | 1 000 - 1 100 |
8. | KW Sagittarii | 1 000 |
9. | KY Cygni | 1 000 |
10. | µ Cephei | > 1 000 |