Metr, definice metru jako základní jednotky SI byla několikrát revidována

Metr - jedna ze základních jednotek soustavy SI

Metr je jednotkou délky a patří mezi základní jednotky SI. Ale přestože je metr základní jednotka délky, od doby svého zavedení byla několikrát redefinována. Přestože se její "míra" nikterak nezměnila a je stále chápána stejně. Jednotka metr označující se "m" byla zavedena ve Francii v roce 1790. Zároveň byla zavedena metrická soustava jednotek.

Nejstarší určením jednoho metru byla definice, která říkala, že jeden metr odpovídá délce kyvadla, kterému polovina kyvu trvá přesně jednu sekundu. Tato definice byla však velice rychle nahrazena definicí novou, která říkala, že jeden metr odpovídá jedné desetimilióntině kvadrantu zemského poledníku.

Čtěte také: Pozitron: Elementární částice, která je antičásticí elektronu

I tato definice se však postupně ukazovala jako nedostatečná. Proto byla později jednotka jeden metr definována jako 1 650 763,73 vlnových délek záření šířícího se ve vakuu, které vzniká při přechodu v atomu kryptonu 86 mezi hladinami 2 p10 a 5 d.

Avšak ani s takovouto definicí se vědci nespokojili (není ani divu) a proto byl jeden metr opětovně redefinován. Stalo se tak 21. října 1983 během sedmnácté CGPM (na 17. Celosvětovém jednání o vahách a mírách). Dnes je metr definován jako délka (vzdálenost), kterou urazí světlo ve vakuu během 1/299 792 458 sekundy. Nebuďme ale překvapeni, kdyby se i tato definice časem změnila.

Jakkoliv je jednotka metr základní, v technice i běžném životě se velice často využívají její násobky a nebo zlomky. Nejčastěji používanými odvozenými jednotkami jsou:

• nanometr - nm, 10^-9 m
• milimetr - mm, 10^-3 m
• centimetr - cm, 10^-2 m
• decimetr - dm, 10^-1 m
• kilometr - km, 10³ m

Další související články: