Východoslovenská rovina a pahorkatina, geomorfologie

Východoslovenská rovina a Východoslovenská pahorkatina - gomorfologické celky Slovenska s nejmenší nadmořskou výškou

Východoslovenská rovina (v publikacích se používá rovněž Východoslovenská nížina) je s rozlohou 1 684 km² 5. plošně největším geomorfologickým celkem Slovenska. Východoslovenská rovina se nachází v samém jihovýchodním cípu Slovenska. Nejvyšším bodem je vrchol kóty Tarbucka, která dosahuje výšky pouhých 277 metrů nad mořem.

Východoslovenská rovina je severozápadním výběžkem Velké maďarské nížiny proplétající se zde mezi Zemplínskými vrchy až k Vihorlatu. Východoslovenská rovina je na východě a jihu ohraničena státní hranicí s Ukrajinou resp. Maďarskem. Na jihozápadě se do ní vkliňují nevysoké Zemplínské vrchy. Na západě a severu je rovina ohraničena Východoslovenskou pahorkatinou, která ji odděluje od Slánských vrchů a Vihorlatských vrchů.

Východoslovenská rovina představuje část mladotřetihorní pokleslé pánve. Poklesy mořem zaplavené pánve byly doprovázeny sopečnými výlevy a nánosy říčních naplavenin. V podloží se tak objevují jíly, štěrky, pískovce, slepence aj. Dnes je tato nížina protkána meandrujícími toky řek Ondava, Latorica, Uh a Laborec. Soutokem Ondavy a Latorice vzniká řeka Bodrog, která opouští území Slovenska v nejnižším budě této země.

Čtěte také: Hrad Veľký Kamenec, král Zemplína

Krajina Východoslovenské roviny má stepní charakter. Velká část je zemědělsky obhospodařována, velká část si uchovala nedotčený charakter. Především v okolí řek s bohatými luhy. Ty jsou domovem jedinečné a chráněné fauny a flóry.

CHKO Latorica

Není proto divu, že na nejcennějších částech Východoslovenské roviny byla v roce 1990 vyhlášena Chráněná krajinná oblast Latorica o výměře 15 620 hektarů. V roce 2004 byla CHKO Latorica rozšířena na dnešních 23 199 hektarů. Mezitím byla část CHKO (4 404,7 ha) zařazena na seznam Ramsarské úmluvy o ochraně mokřadů mezinárodního významu (26.5.1993).

Mezi turisticky nejvděčnější cíle ve Východoslovenské rovině patří zámek v Borši, který je rodištěm Františka II. Rákocziho, vůdce posledního stavovského povstání v Uhrách, a hrad Veľký kamenec zvedající se na nevysoké andezitové ostrožně. První zmínka o této pevnosti, která je jakýmsi nejmenovaným pánem Zemplína, pochází z roku 1438.

Východoslovenská rovina patří do teplé klimatické oblasti s poměrně vysokým úhrnem dešťových srážek. Ten činí 600 až 650 mm za rok, v okrajových částech, v podhůří Východoslovenské pahorkatiny, i přes 700 mm. Protože jde o jednu z nejteplejších oblastí Slovenska, sníh se tady udrží pouhých 60 dnů v roce.

Východoslovenská rovina, gemorfologické členění

Východoslovenská pahorkatina

Východoslovenská pahorkatina nepatří k nijak známým pohořím Slovenska. Jak již jeho název napovídá, musíme jej hledat na východním Slovensku, kde tvoří ohromně dlouhý horský hřeben ohraničující ze západu a ze severu Východoslovenskou rovinu.

Východoslovenská pahorkatina sousedí se Slanskými vrchy na západě a Vihorlatskými vrchy a Beskydským predhorím na severu. Dělí se na řadu samostatných geomorfologických podcelků. Jmenujme si ty největší. Jsou to Podslanská pahorkatina, Toplianska niva, Vranovská pahorkatina, Ondavská niva, Pozdišovský chrbát, Laborecká niva, Podvihorlatská pahorkatina, Zalužická pahorkatina a Petrovské podhorie.

Tento horský celek má pahorkatinový charakter, o čemž nakonec vypovídá už samotný název. Oblast je budována třetihorními usazeninami, které jsou zastoupeny štěrkopísky a jíly, na četných místech se ale objevují i čtvrtohorní naplaveniny. Jednotlivé hřbety tohoto pohoří jsou značně ploché, doliny jsou plytké a krátké, podhůří dostává rovinatý charakter.

Lesy byly z velké části již v minulosti vymýceny, takže dnes tady nalezneme buď louky a nebo obdělávanou půdu. Nejvyšší vrcholy dosahují sotva 500 metrů, většina se však pohybuje mezi 200 až 300 metry. Z turisticky nejvýznamnějších středisek si musíme na tomto místě uvést Zemplínskou šíravu. Největšími sídly v oblasti jsou Michalovce, Trebišov a Vranov nad Topľou.

Východoslovenská pahorkatina, geomorfologické členění

Líbil se vám tento článek?

Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet

2502526845 / 2010

Podpořit nás můžete i dalšími způsoby, třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč. Výši částky si nakonec ale určete sami.