Čeleď mandelinkovití (Chrysomelidae). Atlas brouků v ČeskuMandelinkovití - velice rozmanitá a početná čeleď brouků25.6.2017 | Otakar Brandos
Mandelinkovití (Chrysomelidae) jsou velice početnou čeledí brouků s řadou podčeledí. Např. rákosníčci (Donociinae), dřepčíci (Alticinae), krytohlavci (Cryptocephalinae) aj. Mandelinkovití jsou zastoupeni asi 36 000 druhy, z toho v České republice asi 550 druhy. Předpokládá se ale, že čeleď může zahrnovat až okolo 50 000 druhů. Mandelinkovití patří mezi menší brouky. Nejmenší měří jen asi 1 až 2 mm, větší až 20 mm. V ČR je z mandelinkovitých největší mandelinka topolová (Melasoma populi) dorůstající až 13 mm, ve světě je největší Coraliomela quadrimaculata dorůstající přes 30 mm. Asi nejznámějším představitelem mandelinek u nás je mandelinka bramborová, která může škodit na bramborách. Je snad nejznámějším představitelem této čeledi, která se v řadě případů vyznačuje velkou žravostí a vysokou reprodukční schopností. Vždyť některé druhy mandelinkovitých mají u nás jedno, dvě i tři pokolení ročně, v jižní Evropě i více. Čtěte také: Mandelinka nejskvělejší, nejbarevnější z našich mandelinek Brouci z čeledi mandelinkovití jsou velice často pestře zbarveni. Především druhy s kovovým zbarvením, které může být zlatavě zelené, zelené, modré, modrofialové či fialové. Některé druhy mají pigmentózní zbravení - červené, oranžové, žluté, zelené i černé. U některých druhů se dokonce střídá pigmentózní zbarvení na krovkách s kovovým zbarvením štítu. Nebo obráceně. Podobně rozmanitá je i stavba jejich těla - od oválných a silně vyklenutých až po ploché a válcovité či téměř okrouhlé. Mandelinkovití se objevují především na stanovištích s bohatou vegetací. Většina druhů této čeledi nepatří k vybíravým, jsou polyfágní. Menší počet patří k oligofágním druhům a pouze malé procento mandelinkovitých patří k monofágním druhům. Fytofágní jsou nejen dospělci, ale i larvy. Mandelinky jsou rozšířeny celosvětově. Nejvíce druhů dává přednost nižším polohám od nížin po pahorkatiny. Což je zřejmě dáno, vzhledem k jejich potravním zvyklostem, nejbohatšími rostlinnými společenstvy. Výrazně méně druhů se objevuje ve vyšších pahorkatinách a nižších horských polohách a jen opravdu malé procento mandelinkovitých se objevuje i v horských oblastech. Líbil se vám tento článek? Diskuse k tomuto článkupřidat názorDalší související články:+ Slunéčkovití (Coccinellidae): Sice drobní, přesto velice užiteční brouci+ Střevlíkovití: Další z mimořádně početných čeledí brouků + Tesaříkovití (Cerambycidae), jedna z nejpočetnějších a nejúspěšnějších čeledí brouků + Mandelinka nejskvělejší, nejbarevnější z našich mandelinek + Slunéčko sedmitečné, jeden z nejznámějších a nejužitečnějších brouků + Střevlík fialový, mimořádně variabilní druh brouka + Střevlík kožitý, největší střevlíkovitý brouk v ČR |
|