Russula virescens (holubinka nazelenalá). Houby v Česku

Poměrně masitý klobouk holubinky nazelenalé má v průměru 50 až 120, ty největší až 150 mm. Zprvu je polokulovitý s okrajem přimklým ke třeni, později plochý a uprostřed mělce vtlačený. Klobouk je hladký, v době zralosti krátce rýhovaný, zrnitý, syté měděnkové barvy, občas jen šedavě až olivově zelený, po okrajích blednoucí do okrové barvy a s objevujícími se skvrnami rezavé barvy. Pokožka klobouku je sametově hebká a suchá, u starších hub políčkovitě rozpukaná.

5 až 12 mm vysoké lupeny jsou zprvu husté, později řidnoucí, při okraji klobouku zaoblené a ke třeni přirostlé jsou zprvu vláčné a bílé, později křehké a smetanově zbarvené, na ostří okrové až rezavě hnědé. 30 až 90 mm dlouhý třeň je 15 až 40 mm silný, válcovitý, tvrdě masitý a lysý, později křehne a barví se do rezavých tónů. Dužnina je bílá, na řezu může dostávat rezavý nádech, drobivě tuhá, má jemně oříškovou chuť a slabě ovocnou vůní. Téměř kulovité, krátce ostnaté výtrusy mají rozměry 8 až 9 × 7 až 8 mikrometrů, výtrusný prach bílé až světle krémový.

Holubinka nazelenalá roste od června do září / října ve světlých listnatých, smíšených i jehličnatých (méně často) lesích na výslunných plochách a nebo lesních okrajích, nejčastěji ji ale nalezneme pod duby a nebo břízami. Roste hojně, jednotlivě a nebo ve skupinách, od nížin až po horské oblasti. Dobře snáší i sušší období, kdy jiné houby nerostou.

Holubinka nazelenalá obsahuje velké množství bioaktivních látek, z nichž některé mají velice pozitivní vliv na snížení hladiny cholesterolu a lipidů, jiné mají antioxidační účinky (polysacharidy složené z glukosy, galaktosy a mannosy), některé obsažené polysacharidy mají prokazatelně protirakovinné účinky.

Použitá literatura

[1] Aurel Dermek, Atlas našich húb; Obzor 1979
[2] Kluzák, Smotlacha a Erhartovi, Poznáváme houby; Svépomoc 1985
[3] Baier, Hagara, Antonín, Velký atlas hub; Ottovo nakladatelství 2005
[4] Socha, Jegorov, Encyklopedie léčivých hub; Academia 2014
[5] Různé internetové zdroje