Známá Trenckova rokle, jedinečný minikaňon s vodopády

Pojmenování minikaňonu s vodopády v malebném údolí řeky Bobrůvky (Loučky), jenž se nachází na jejím krátkém levostranném přítoku, je odvozen od jména Františka barona Trencka (1711 - 1749), jehož obraz je k vidění u rozcestníku v rokli s ohništěm a posezením, kde jeho tradici udržují trampové, kteří se tam po léta scházejí.

Kdysi obávaný vrchní velitel sboru nelítostných pandurů, jenž byl mimo jiné i ve službách císařovny Marie Terezie, se v rokli měl ukrývat a také tam někde uložit velký poklad. Mínění historiků se však s pověstmi zásadně rozchází. Baron Trenck prý v rokli nikdy nebyl, takže i jeho legendami opředený poklad v tamních skalách je pouze chimérou.

I když drahonínský stařeček Večeřa kdysi tvrdil, že nosil do rokle Trenckovi a jeho společníkům, kteří se tam nějakou dobu skrývali, každé čtyři dny ovci. Za každou prý od nich dostal dvacet dukátů a pod hrozbou smrti nikomu nesměl nic říct. Dokud vojáci z rokle nezmizeli. Faktem zůstává , že neohrožený vojevůdce pocházející z italské Kalábrie nakonec zemřel ve vězení v Brně na Špilberku a jeho mumie spočívá v brněnské kapucínské hrobce.

Turisté obvykle do rokle nacházející se v zákrutu řeky, kde se "vysočinská" Bobrůvka podle map mění na "jihomoravskou" Loučku, dojdou po červené značce, podívají se na vodopády (pokud je zrovna dost vody), vrátí se zpět na značku a exponovaným terénem míří dál. Ať už jihomoravským směrem ke Skryjím, anebo tím vysočinským k Podmitrovu.

Na skalním výběžku nad vodopádem se ale nachází další zajímavost - chata Orlí hnízdo. Trampský srub tam stojí šest desítek let a dokládá stále přežívající kouzlo pobytu v divočině bez vymožeností moderního světa. Dostat se k němu dá pomocí lana upevněného na skále a kromě evidenčního čísla se pyšní i poštovní schránkou. Žádný pošťák k ní ale s největší pravděpodobností s dopisem po laně nikdy nelezl. Slouží k zanechání vzkazů od těch, kteří se na útes vyšplhají, aby si u srubu poseděli, pokochali se pohledem z verandy a prozkoumali okolí. Chata kdysi v souladu s trampskou tradicí bývala volně přístupná, nicméně časy se změnily a i k ní se už dostali vandalové a zloději.

Z Trenckovy rokle další část cesty vede po prudkých svazích a skalách - na několika místech je zajištěna lany a řetězy. Od Zelené studánky sloužící k občerstvení poutníků je to už pohodová cesta říčním údolím. Něco lepšího k jídlu i pití může nabídnout nedaleký Šafránkům mlýn. Odtud pak už stoupá asfaltová silnička zpět do Drahonína.

Trasu výletu najdete zde.