Oceány podle velikosti a hloubky, průměrné a maximální hloubky, podíl na rozloze oceánů

Světové oceány nejsou nejen nejvýznamnějším biotopem na naší matičce Zemi, ale také nejdůležitějším klimatickým činitelem. Mořský fytoplankton je zdrojem asi poloviny kyslíku, jenž se do atmosféry uvolňuje. A oceány rovněž hrají nezanedbatelnou roli při absorpci oxidu uhličitého, jednoho ze skleníkových plynů významně ovlivňujících klimatické výkyvy či chcete-li - globální oteplování.

Světové oceány absorbují asi 85 % slunečního záření dopadajícího na zemský povrch. Oceány se svou obrovskou tepelnou setrvačností zabraňují velkým výkyvům teplot. Působí tak jako významný regulátor teploty na Zemi, obří tepelný výměník, který na povrchu naší planety podstatnou měrou zajišťuje příznivé podmínky k životu a výrazně snižuje amplitudu globální teploty.

Na Zemi máme 4, resp. 5 oceánů. Ten poslední oceán "vznikl" teprve v roce 2000, byť jen na mapách a z moci úřední. Jeho "vznik" však nebyl přijat všeobecně, takže ve světové geografické literatuře (i té nejnovější) se můžete i nadále setkávat s údaji jak o čtyřech, tak o pěti oceánech. K všeobecně známým Tichému oceánu, Atlantskému oceánu, Indickému oceánu a Severnímu ledovému oceánu ještě přibyl Jižní oceán zvaný také Jižní ledový oceán nebo Antarktický oceán. Rozlohy a hloubky (bez započítání okrajových moří) jednotlivých oceánů ukazuje výše připojená přehledová tabulka.

Světový oceán tak vytváří poměrně souvislý vodní obal na povrchu planety Země, největší z terestrických planet naší Sluneční soustavy. Průměrná hloubka světového oceánu, který váže téměř 94 % povrchových vod, činí 3 790 m.

Typickou vlastností mořské vody je její slanost. Mořská voda je vlastně roztokem řady minerálních a organických látek, mezi nimiž převažují chlorid sodný (sůl), chlorid hořečnatý a síran hořečnatý, které dodávají mořské vodě hořkoslanou chuť. Průměrná salinita (slanost) mořské vody činí 35 ‰, obvykle se pohybuje mezi 33 až 37 ‰. Lokálně však může salinita kolísat i více. V závislosti na teplotě a výparu mořské vody, na mořských proudech, vodních srážkách a dalších faktorech. Maxima tak salinita dosahuje v Rudém moři - 41 ‰ a naopak minima v Baltském moři - 7,2 ‰.

• Světadíly podle velikosti, nejvyšší hory a nejdelší řeky
• Největší jezero světa, žebříček 22 největších jezer na světě
• Největší jezero v Evropě a žebříček největších evropských jezer
• Nejdelší evropské řeky, žebříček nejdelších řek Evropy
• Největší státy Evropy, žebříček evropských zemí podle rozlohy
• Největší ostrovy Evropy, žebříček největších evropských ostrovů
• Česká republika je jedna z nejbezpečnějších zemí světa
• 23 % Čechů očekává teroristický útok na palubě letadla
• Zdravotní rady na cesty
• Dálniční známky v ČR, cena a platnost dálničních známek
• Slovensko, dálniční známky: Ceny a platnost dálničních známek na Slovensku
• Slovinsko, dálniční známky. Cena a platnost dálničních známek ve Slovinsku
• Na ukrajinských silnicích - poplatky, dopravní předpisy, dokumenty

Líbil se vám tento článek?

Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet

2502526845 / 2010

Podpořit nás můžete i dalšími způsoby, třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč. Výši částky si nakonec ale určete sami.