Via ferrata Brigata Tridentina, túra v italských Dolomitech

Klasika ferratistů v Dolomitech - Brigata Tridentina, Pisciadú Klettersteig

Dolomity - to je nejen seskupení horských masivů, chráněné mezinárodní organizací UNESCO, ale také ráj ferratistů. Na své si zde přijdou jednak úplní začátečníci, ale také zkušení lezci, ochotní šáhnout si na ocelovém laně až na dno svých morálních sil.

Některé zajištěné cesty jsou "kolmice" od úpatí hory na vrchol, některé představují "hřebenovku", sice s minimálním převýšením, ale často velice "vzdušnou", s notnou dávkou adrenalinu. K jiným budete potřebovat lanovku, ať už k výstupu nebo návratu, není výjimkou ani dlouhý úmorný "choďák", nutný pro přiblížení se k ferratě.

Čtěte také: Marmolada - železem a ledem: Po ferratě na střechu Dolomitů - Marmoladu

V tomto měřítku představuje Pisciadú Klettersteig naprostý ideál. K nástupu na skálu je nutné urazit jen pár stovek metrů z parkoviště po vrstevnici, čeká vás cesta důkladně zajištěná stupy pro nohy a nahoře chata s možností občerstvení. Sestup daleko snazší stezkou, rovněž dobře zajištěnou.

Vyjíždíme brzy ráno z naší základny v údolí Fassa. Nejprve překonáváme průsmyk Sella a parkujeme v sedle Grodner Joch nad údolím Val Gardena. Po chvilce zjišťujeme, že naše výchozí parkoviště je o něco níže po silnici, vedoucí do údolí a konečně se ocitáme na místě. Cesta od auta k ferratě trvá opravdu jen pár minut a už na sebe navlékáme sedáky.

Po skále crčí voda, což může být v zimě nebezpečné, ale začátkem září žádný problém. Překonáváme první úsek, železo končí a pokračujeme klasickou turistikou. Přicházíme k nádhernému vodopádu, podél něhož budeme opět stoupat za pomocí úvazků. Ferrata je opravdu skvěle zajištěna a tak postupujeme docela svižně.

Dostáváme se k místu, kde je možno se rozhodnout, zda pokračovat dále po železe, které zde vede téměř kolmo vzhůru nebo zvolit "turistickou variantu" a k chatě dojít "po svých". Pokračujeme dále doprava zajištěnou stezkou.

Díky snadné dostupnosti a relativně dobré zajištěnosti je zde spousta lidí, na rozdíl od ferraty Dei Finanzieri k vrcholu Colac, kam jsme se předevčírem škrábali úplně sami. Za námi jde naštěstí hodně pomalá dvojice, která na laně tvoří jakousi ucpávku, a my máme dost času na výhledy.

Přicházíme k finále našeho výstupu - visuté dřevěné lávce, zajištěné ocelovými lany. Pořizujeme další nezbytné fotografie a postupujeme k chatě Rifugio F. Cavazza ve výšce 2 587 m pod vrcholem Pisciadú.

V okolí chaty je docela živo, setkávají se zde další cesty, vedoucí od masivu Sella. Odpočíváme a doplňujeme energii. Cestu dolů neznáme a tak si raději ferratové sety zatím ponecháváme na sobě. Od chaty vyrážíme po chodníku směrem na západ k údolí, které vede dolů zpět k parkovišti do Val Gardeny. Stezka není nijak nebezpečná, ale je hodně strmá, takže někteří turisti opět tahají z batohů úvazky a přilby.

Máme časovou rezervu a tak scházíme pomalu dolů po skále a vápencovém suťovisku. Lyžařský areál pod sedlem Grodner Joch máme jako na dlani a už vidíme přímo pod sebou i parkoviště.

Počasí přeje, další den je v plánu masiv Rosengarten, takže se nijak nezdržujeme a fičíme za odpočinkem na ubytko do Pozza di Fassa.