Nejvýchodnější Krušné hory (2), horská turistika

Krušné hory - za přírodou, pohnutou historií a dalekými výhledy do okolí Petrovic a Krásného Lesa

Jdeme stále kolem stejného potoka, který se zde již přejmenoval na říčku Gottleuba. Mineme ruiny mlýna Meiselmühle, překročíme Gottleubu a po žluté značce vystoupáme přes les a pak přes louky do menší vesnice Oelsen. Tuto ves celou projdeme pěkně z kopečka dolů až k hlavní silnici. Pak odbočíme vpravo směrem na Hellendorf a po asi půl kilometru chůze po silnici přijdeme do levotočivé zatáčky se závorou a směrovkou ke skalní bráně Hohler Stein, kam nás dovede krátká lesní pěšina.

Hohler Stein

Hohler Stein je působivá skalní brána o výšce 3 metry a délce 4 metry. Zvláštností je skutečnost, že se vytvořila ve velmi tvrdém rulovém masívu a nikoliv v pískovci. Vznikla mrazovým zvětráváním horniny a je dobře ukryta v lese. Skalní bránu jsme nenašli v žádné turistické mapě, což nás velmi překvapilo. Jako zcela ojedinělý skalní útvar tohoto typu v jinak spíše plochých Krušných horách je brána vyhlášena za chráněnou přírodní památku a je někdy nazývána místními malou Pravčickou bránou.

Stejnou cestou se zase vracíme zpět do obce Oelsen (od skalní brány asi 1,5 km), kde nejdříve mineme kostelík a pak dojdeme k travnatému prostranství před autobusovou zastávkou, kde stojí nádherný historický smírčí kříž. Stále mírně stoupáme asfaltovou cestou a míříme k našemu dalšímu cíli, kterým je dokonale výhledové návrší Oelsener Höhe (644 m).

Čtěte také: Minulá část článku Nejvýchodnější Krušné hory (1)

Míjíme poslední domy obce Oelsen a jdeme stále po pohodlné a široké cestě, teď již i s opravdu dalekými výhledy. Přicházíme k velkému okrasnému kaštanu s lavičkou, před kterým stojí další velmi starý a zvětralý smírčí kříž. Kdysi kolem něj vedla stará historická cesta "Kulmer Steig", která kolem Špičáku pokračovala na naše území a přes Krásný Les a Nakléřov mířila do české kotliny.

Oelsener Höhe

Oelsener Höhe (644 m) se nachází na náhorní planině ve východním Krušnohoří (Osterzgebirge) poblíž hranice s Českou republikou jen asi půl kilometru od posledních domů obce Oelsen, kde je i parkoviště. Přestože vlastní vrchol je kousek mimo stezku, tak uměle navršený pahorek poskytuje dokonalý panoramatický výhled.

Na vyhlídce nechybí panely označující jednotlivé vrcholy. Můžeme odtud vidět nejen zdvíhající se náhorní plošiny Krušných hor a sledovat údolí Labe či budovy Drážďan s drážďanskou televizní věží, ale také početné stolové hory Saského Švýcarska (Zschirnsteine, Papststein, Lilienstein, Gohrisch, Königstein), pískovcové skály u Tisé, Děčínský Sněžník, Bukovou horu (TV vysílač) a vrcholy Českého Švýcarska a Lužických hor (Růžovský vrch a Studenec). Při pohledu na jih se jako výrazná dominanta zvedá Špičák, náš další výletní cíl. Na západě doplňují celkové panorama další vrcholy Krušných hor.

Cesta na vyhlídku je nejhezčí asi v jarním období, kdy na okolních loukách kvetou vzácné orchidejové druhy rostlin. Z vyhlídky můžeme pokračovat rovnou na nedaleký Špičák. Nová turistická trasa z roku 2014 ještě není vyznačena v mapě, ale zelená značka nás dovede po loukách zpět na území České republiky. Díky ní vystoupáme bez bloudění na dominantní vrchol Špičáku (723 m), kam vede posledních 300 m tvarová odbočka.

Špičák u Krásného Lesa

Špičák u Krásného Lesa (německy Sattelberg, 723 m) je geologicky velmi zajímavý vrchol, protože je tvořen horninami tří geologických období. Úpatí je tvořeno ortorulami starohorního stáří, na nichž se usadily v druhohorách křídové pískovce. Vlastní vrchol je nakonec budován třetihorním čedičem, který prorazil starší spodní vrstvy. Pod vrcholovými skalisky jsou suťová pole a ve východním svahu v pískovcích se vyvinula dokonce puklinová jeskyně.

Z vrcholové skály s křížkem je panoramatický rozhled na východní Krušné hory a sousední Labské pískovce. Za vynikajících podmínek je odtud údajně vidět i Ještěd. Krajinný ráz trochu ruší dálnice D8, která přetnula málo obydlenou krajinu a vede nedaleko Špičáku.

V minulosti byl Špičák u Krásného Lesa velice oblíbeným výletním cílem a do roku 1945 fungovala dokonce pod vrcholem hory pěkná turistická chata, z které dnes zůstaly bohužel jen kamenné základy porostlé vegetací. V roce 1997 byl Špičák u Krásného Lesa pro výskyt vzácné flóry a fauny a též jako významná geologická lokalita vyhlášen přírodní památkou.

Jeskyně na Špičáku

Jeskyně na Špičáku se nachází na úpatí pískovcových skal ve východních svazích Špičáku. Jedná se o puklinovou jeskyni o délce asi 20 metrů, s výškou od 1,5 m do 4 m a šířka chodby nikde nepřekračuje 1,5 m. Na konci chodby je 2 m hluboká prohlubeň, která bývá někdy zaplněna vodou. K jeskyni se dostaneme po pěšince, která odbočuje ze zeleně značené cesty podél skalnatých svahů.

Po návratu na zelenou značku klesáme do údolí Rybného potoka, kde se ocitneme asi jeden kilometr od Krásného lesa. Do obce je to proti proudu potoka po asfaltové cestě opravdu už jen kousek a můžeme zde zakončit naše putování. Komu ale ještě zbývá dostatek času, sil a chuti, může navštívit nádherný a čistý Horní rybník.

Najdeme jej asi 1,5 km na jihovýchod od Krásného Lesa směrem na Nakléřov a prochází kolem něj červeně značená dálková cesta E3. Rybník je obklopený lesem a díky tmavě temné rašelinné vodě se podobá spíše šumavským jezírkům. Ve skutečnosti se jedná o prameniště Rybného potoka (Gottleuby). Díky nadmořské výšce 660 m zůstává voda v rybníce studená a čistá a v létě nabízí osvěžující koupel.

Do Petrovic a Krásného Lesa je překvapivě dobré spojení autobusy z Ústí nad Labem a to nejen v pracovních dnech, ale i o víkendech. Historické informace o Krásném Lese a povodni byly čerpány z Wikipedie.