Průvodce | Karpattreky | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Lyžování | Příroda | Soutěže | Aktuality | Zajímavosti | Kalendář | Napsat článek | Reklama | Více… |
Treking.cz
Poslední aktualizace: 24.11.2022 , svátek má
Treking > Soutěže > Muránska planina ze sedla Burda, Slovenské hory

Muránska planina ze sedla Burda, Slovenské hory

Tulákem v zeleném moři; soutěžní článek č. 1, Treking s Tilakem 2009

10.6.2009 | Jaroslav Gerec

Železniční pražce monotónně klepou vzhůru Horehronským podolím a motoráček se konečně blíží k Breznu. Je podvečer a já doufám, že mi nějaký autobus do Pohronskej Polhory pojede. Sláva, čekám pouze půlhodinku a zhruba za další jsem vysazen na točně za obcí. Už delší dobu jsem nevyrazil na sólovou jarní akci a nemůžu se dočkat, až zmizím ve zdejších lesích.

Hradová (887 m)

Po celodenním cestování mě zbývá urazit na mou konečnou cca 3 km pěšky po silnici II/531, která spojuje Tisovec a Brezno. Po 20 minutách vcházím do travnatého sedla Zbojská, kde u starší chatky, která stojí poblíž kolejí zdejší ozubnicové železničky vybaluji spacák a posléze do něj zalézám. Jasná noc proběhla v pohodě, akorát nad ránem byla strašná zima a námraza pokryla všechno kolem.

Vycházející Slunce mě zahřívá a po rychlé snídani se vracím podél kolejí asi 10 minut k železniční staničce Zbojská, kde se nachází pár chat, vydatný pramen vody a rozcestník. Přede mnou už není nic, jen už dlouho nenavštívený a zatím ještě stále trošku zapomenutý kout slovenské přírody - Muránska planina. Eldorádo toulavých medvědů, převzácných rostlin a duchů loupeživých rytířů. Strmě stoupám hodinu a čtvrt Rudnou magistrálou údolím Kučalaského potoka vozovou cestou k samotám na Kučalachu, kde usedám a pozoruji sluncem prosvětlenou dolinu Rimavy.

Dlouho neodpočívám a začínám prudce stoupat na rozcestí, ze kterého vede traverz Fabovej hole do sedla Burda. Já ale pokračuji tmavým smíšeným lesem, který je trochu strašidelný i za bílého dne na rozcestí Tri kopce odkud je to na samotný vrchol opravdu jen kousek. Před kótou Tri kopce míjím větší polom a vyjít z něj správným směrem vyžaduje menší míru orientační citlivosti. K samotnému vrcholu Fabova hoža (1 439 m) je to už jen kousek. Klikatícím pralesním chodníčkem vedle kterého leží ostrůvky sněhu přicházím na samotný vrchol. Výhledy žádné, jen hustý jehličnatý les a ticho zapomenuté planiny. Uveleben na mechem porostlém balvanu doplňuji cukry a prohlížím si vrcholový rozcestník, na kterém už není kovový kříž, který tady býval. Nepospíchám. Chci se toulat v klidu, vychutnat si tento nádherný kraj.

Sestup do sedla Burda po žluté je opravdu hodně prudký, hodily by se teleskopky. Na nebi ani mráček, slunce pálí a ve vzduchu se mísí vůně pryskyřice s vůní bzučících luk. V sedle Burda se nachází uzamčená lovecká chata, naučný panel o zdejší přírodě a menší nepořádek. Vodu jsem tady nenašel. Krásné výhledy jsou zejména na jih do doliny Rimavy. Pořád se držím žluté, lesní cestou se loudám pod Vysokým vrchem, kdy zhruba po deseti minutách ostře zatáčím doleva směrem k Randavici.

Vysokým lesem přicházím na krásné louky Randavica. Daleké výhledy jsou západním směrem k Fabovej holi a hlavně na Kžak a Malou a Velkou Stožku, skalnaté vrcholky na dolinou potoka Dudlavka. Okolí i samotné vápencové vrcholky Stožek jsou přísně chráněné statutem národní přírodní rezervace, nachází se zde mnoho krasových jevů - propasti, skalní věže, jeskyně, žijí zde velké šelmy a rostou převzácné rostliny, třeba lykovec muránsky (dnes se nazývá lýkovec slovenský, pozn. red.).

Pomalu scházím z travnatého svahu doprava k dřevěné boudičce, která je z vrcholových luk vidět až když si člověk trošku sejde. Bouda má dveře, jedno okno, žebřík do patra a vcelku by zde pohodově přespalo pár lidí. U boudy se nachází ohniště, kousek dál za cestou bublá potok, kde jsem si doplnil vodu. Do dnešních dnů jsem v pohodě, žádné žaludeční problémy se nedostavily. I když by to bylo ideální tábořiště, slunce je ještě vysoko a já jsem sestoupil hezkým údolíčkem vozovou cestou k hájence Stožky odkud jsem měl namířeno k útulně Nižná Kžaková. U hájenky je pusto prázdno, stejně jako stodoly opodál. Ulevuji přehřátým nohám v chladivých vodách Dudlavky a lehám na travnatý palouk u potoka vedle žluté záplavy blatouchů.

Castrum Mwran

Vychutnávám si samotu a šumění stromů a současně omývám unavené nohy mýdlem, které u břehu potoka nechali zřejmě lesní dělníci. Za celé čtyři dny toulání jsem na Muránské planině nepotkal živou duši, pokud nepočítám lidi ve vesnici Muráň a městečku Tisovec. Teď na jaře to má tu pravou atmosféru. Po půl hodině vegetování u břehu potoka vstávám a šlapu do kopce po žluté na Nižnou Kžakovou.

Prudký svah mi v horku dává zabrat, hromady loňského listí mi pod nohami podkluzují, ale přesto pomaličku nabírám výšku. U rozcestí, odkud vede doprava odbočka ke skalní bráně si dávám pauzu, ale k samotné bráně nejdu. Vím, že ještě budu mít možnost se tam podívat. Pár minut chůze od rozcestí se po pravé straně nachází slabý pramen vody a já naplňuji prázdné petky. Poté stoupám asi ještě deset minut a vycházím na prosluněné louce Nižná Kžaková, kde se nachází top interhotel pro dnešní noc - exkluzivní útulna s velkou verandou a blízkým ohništěm.

Až do večera sedím na louce poseté petrklíči, zkoumám mapu, cucám čaj a vyhřívám se v zapadajícím slunci. Osamocená noc uprostřed pustých hor proběhla pohodově, ráno balím a vyrážím lesní cestou hrdě pojmenovanou Rudná magistrála směr Studňa na Muránské planině. Cesta se vine temným lesem pod vrcholem Kžak a pralesní ticho narušuje jen praskání jehličnatých velikánů kolem cesty. Jak se tak loudám po cestě, najednou v bahně přede mnou vidím zřetelný otisk medvědí tlapy, kousek dál další. Ve zdejších lesích to asi opravdu "žije". Je zřejmě staršího data, lehce pokryt jehličím, ale i tak to člověka trošku probere a okolní krásy přírody poté vychutnává o něco málo ostražitěji.

Cca po 1,5 hod chůze (včetně menších přestávek) přicházím na Studňu, což je v podstatě větší louka s několika chatkami a jednou ruinou staré hájenky. Nachází se tady velmi vydatný pramen vynikající vody, který přichází vhod. Dále je tady přírodní památka - źadová jama na Muráni, která je v podstatě dírou v zemi, cca 25 metrů hlubokou, ve které se udržuje led do pozdních letních měsíců a která v minulosti sloužila pastevcům a pytlákům coby přírodní mrazák. Nad ní se v současnosti nachází informační panel a vstup do jámy je zahrazen a zakázán.

Cesta na Maretkinú (osamocená hájenka) je trošku jednotvárná, ale cca za hodinku už usedám na posezení u ohniště a doplňuji energii. Podle mapy má být odbočka ke srázům Poludnice až za hájenkou ve směru na Vežkú lúku. V tomhle případě mapa lže, k Poludnici údajně vede cesta přímo od hájenky a ne jak je to chybně zakresleno v mapě (Shocart, mapa č. 1105 - Muránska planina). Takže zájemci o daleké výhledy, pozor!! Odbočku jsem hledal (pozdě), ale samozřejmě nenašel.

Po asfaltové cestě jsem pokračoval až na Vežkú lúku, kde jsem se uvelebil na obrovských vytěžených kládách vedle památníku SNP. Na lokalitě Piesky naproti Velké louce je přístřešek s panelem naučné stezky, která vede na Muránsky hrad a pokračuje dále do Muráně. Stádo muránskych noriků mělo asi odpolední siestu, takže bez delšího otálení pokračuji směrem na Muránsky hrad. Cesta je pohodlná až k chatě Zámok, která je přímo pod hradem. Chata je uzamčena, nikdo doma. Odpočívám vedle památníku šlechtického rodu Coburgů, kteří ve zdejším kraji působili a jehož jeden člen byl i bulharským carem. Kdo má rád jeskyně, nedaleko po žluté značce se nachází Wesselényiho jeskyně, která je sice krátká, ale volně přístupná.

Po energeticky vydatném obědě v trávě tankuji ledovou vodu z upraveného pramene cca 5 minut od chaty směrem do obce Muráň a pak se vracím zpátky. Hrbolatou vozovou cestou a nakonec kamennými schody pod strmými vápencovými srázy se "bajvoko" za 12 min dostávám ke vstupní bráně zříceniny slavného hradu Castrum Mwran - hradu Muráň. Až do pozdního večera se šourám kolem starých zdí, které pamatují hodně lásky i krve, fotím vápnomilnou barevnou květenu a pozoruji všemi směry gemerské dálavy. Na noc jsem si ustlal přímo ve vstupní věži, která má opravenou střechu a silné zdi, které mě snad ochrání před nevítanými nočními návštěvníky.

V noci mě budí rachot přímo pod bránou a já hledím za měsíčního svitu a mihotání milionů hvězd z malého okýnka do temného lesa jako Matěj Bašo, loupeživý rytíř, který ve středověku týral zdejší kraj i lid. Podle dusotu kopyt to je pravděpodobně jelení pár, jehož klopýtání mizí po několika málo okamžicích ve tmě. "Proklatí duchové loupeživých rytejřů, ti skutkové hovadní co zdejší lid tejráli a hladem moříli" mně v noci nechali na pokoji, "v hrádu nestrašálo" a "necháli mňa do rána napospás kulichům a netopejrům".

i Muránska planina
Jádrem Muránské planiny je krasová planina s průměrnou výškou okolo 700 až 800 metrů, délkou 15 km, šířkou 5 až 6 km. Její strmé skalní okraje převyšují své okolí o 300 až 600 metrů. Vápencovo - dolomitová deska druhohorního stáří (vrchní trias) byla nasunuta na královoholské krystalinikum tvořené staršími břidlicemi a Turistický průvodce pískovci. Mocnost karbonátových hornin wettersteinského typu dosahuje několika stovek metrů. Čistota světlých až šedých vápenců umožnila vzniknout tzv. planinovému krasu, který je již popsán i u sousedního Slovenského ráje. Mohla tady tak vzniknout řada jeskynních systémů. Z nich je bezesporu nejzajímavější jeskyně Bobačka «

Ráno snídám na exkluzivní vyhlídce - dřevěném ochozu pod modrým nebem a s výhledem přímo na obec Muráň. Tam se dostávám po pohodlné a přehledné lesní cestě cca za hodinu po opuštění hradu. Přicházím na náves, kde jsou asi dva obchody, několik výčepů (i kofola) a jeden bufet, kde zrána mívají domácí buchty a langoše. Doplňuji energii zlatavým mokem s názvem zdejšího kraje, v batohu mizí několik špekáčků a s nanukem v ruce se vydávám po silnici směrem na Tisovec. Za prašnou zatáčkou odbočuji doprava a po žluté značce se kolem rodinných domů dostávám za obec. Na křižovatce polních cest usedám do přístřešku a chvilku se kochám srázy Poludnice, které mám jako na dlani. Známá skalní věž Tureň v Hrdzavé dolině, kam mám namířeno je taky hezky vidět.

Po lesní asfaltové cestě úmorně stoupám Hrdzavou dolinou, lesy kolem mají skoro pralesovitý charakter. Za každou zatáčkou očekávám ubytovnu lesních dělníků, kde mám v plánu si odpočinout. Konečně se po pravé straně vyloupne nevzhledný baráček a s ním dřevěná stodola. Před domkem, který je uzamčen a který vypadá, že v něm hodně dlouhou dobu nikdo nebyl tryská upravený pramen vody. Přichází vhod, ledová voda mě vzpruží a protože tady není ani živáček, triko a kraasy letí dolů a já si dopřávám ledové osvěženíčko v rouše Adamově.

V Hrdzavé dolině jsem si všimnul stopy po intenzivní těžbě dřeva, stejně tak kolem Maretkiné a pak dále pod Ostricou. Přísná omezení a zákazy pro pěší, které jsou v návštěvním pořádku NP mi připadají až komická, když se dívám jakou spouš tady nechávají po sobě lesní dělníci a jejich těžké stroje. Trochu to tady připomíná ukrajinské Horhany, kde jsem byl před dvěmi léty. Tam si taky každý seká, kam chce. Tohle by se v národních parcích dít nemělo.

Pokračuji dál v cestě. V místě, kde končí špatný asfalt lesní cesty se dá nabrat voda ze slabého potůčku, který se o pár metrů výše zcela ztrácí. Závěrečný úsek cesty na Nižnou Kžakovou vede v rytmu stoupání zanedbanou lesní pěšinou, stejně divokou jako tyto hory. Popadané vysoké smrky ztěžují postup, prudší nabírání výšky také. Občas, hlavně v závěru stoupání, se po levé straně objevují výhledy zpátky do Hrdzavé doliny, dokonce je na obzoru vidět město Revúca. Z lesa se dostávám až na staré známé louce Nižná Kžaková, kde tuto etapu končím. Nikdo doma, zase nepokecám. V návštěvní knize žádný nový záznam, opět jsem sám. Vůbec mi to nevadí, že za tak krásného počasí a ročního období je Muránská planina pustá a prázdná. V útulně uléhám na "svém" místě docela brzy, spánek přichází rychle.

Ráno je opět azuro, nebe jako vymetené bez jediného mráčku. Nahazuji bágl a po červené vyrážím přes pahorek do vysokého lesa, kterým v podstatě půjdu až do Tisovce. V lese je ještě chladno, což je jedině dobře. Na zalesněné křižovatce turistických chodníků zvané Siváková opouštím červenou a dále pokračuji jižním směrem po zelené. Všude kolem mě jsou smíšené horské lesy vonící jarem, listnaté stromy ještě bez listí s nalitými pupeny. Po půlhodince cesty ze Sivákové se dostávám na malou louku zarostlou vysokou trávou a s menším návrším vpravo od cesty.

Jsem na Ostrici (1 223 m n.m.). Jsou zde velice omezené výhledy a tak se ani nezdržuji a pokračuji směrem k rozježděné lesní cestě, která se stáčí dolu po úbočí směrem k dobře viditelnému seníku. Tady je potřeba jít rovně a člověk se nesmí zviklat "jasnou" cestou dolů, kolem vytěženého lesa. Všude samé pařezy, pahýly stromů a rozházené větve. Správná cesta je přímo po hřebínku a tak jdu po čuchu, protože značka není nikde vidět. Za chvíli na ni narážím a mašíruju si to správným směrem na Šarkanicu (1 151 m n.m.).

Procházím snad všemi možnými variacemi karpatského lesa, skupiny jehličnanů střídají na terénních muldách porosty buků a vrásčitých horských javorů. Jednou šlapu po čerstvé, hráškově zelené trávě a za chvíli zase rozrážím pohorkami hluboké loňské listí na zemi jako nějaký "karpatský listoborec". Neznatelně klesám směrem k louce Voniaca, kde si dávám menší pauzu. Před osamocenou hájenkou stojící na ukázkové louce a ve stínu malé skupinky mohutných modřínů se chvíli kochám tímto místem, které mnozí považují za jedno z nejhezčích na Muránské planině. Asi právem.

Popocházím nízkou trávou k lavičce na skalnatém výstupku, kde si dávám pauzu. Výhled směrem na Tisovec a nad ním tyčící se Hradovou je excelentní. Přímo přede mnou začínají temné srázy Martinovej doliny a já si říkám, že lepší místo na delší posezení jsem si dnes nemohl vybrat. Pár metrů ode mne se plazí šedivá zmije, které se toto sluncem prohřáté místo asi taky líbí. Navzájem se respektujeme a dáváme si pokoj. Z Voniacej scházím v prudkém svahu vedoucími serpentinami na dno doliny, kde rostou mezi balvany staré vysoké buky. Za chvíli nalézám pramen vody. Ledová a čistá voda přichází v parném jarním dnu velice vhod. Stále ztrácím výšku, začínají se objevovat louky a první domečky městečka Tisovec.

Hradovou mám před sebou stále jako na dlani. Vlevo vidím velký kamenolom a pode mnou železniční tra. Stále silněji slyším zvuky civilizace a tiché kopce Muránské planiny začínají být minulostí. U prvního domku odbočuji vlevo a za nějakých 300 metrů se dostávám k železniční staničce Tisovec, odkud jezdí vláčky směrem na Brezno. Mám asi hodinu čas do odjezdu vláčku motoráčku směrem do sedla Zbojská, kde chci tuto noc bivakovat a tak si jdu doplnit zásoby do centra Tisovce. Od nádraží vede dlouhá Partizánská ulica kolem ošoupaných baráčků, kde vesměs bydlí příslušníci menšinového etnika.

Po nákupu potravin se vracím zpět na nádr, kde nasedám do jednovagónového motoráčku. Cesta romantickým vláčkem připomíná putování Jonathana Harkera ke Drákulovu hradu. Odvážné viadukty, které projektovali italští inženýři, mezi nimi tunel a všudypřítomné hluboké doliny s bukovými lesy. Starý průvodčí s točeným šedivým knírem odpouští jízdné se slovy, že těch pár drobných slovenské železnice nepoloží. Asi vypadám dost opotřebovaně, nevím. Možná to dělají mé krvavé a rozpraskané rty, které po každodenním smažení pod azurovým nebem vypadají jako odlupující se javorová kůra.

Každopádně poděkuji a hlídám si dobře známou staničku Zbojská, kde po příjezdu vyskakuji z vláčku. Napínám na malé louce poblíž stanice celtu pro dnešní bivak a po základní hygieně za soumraku uléhám do spacáku. S plechovkou místního zlatavého moku bilancuji své sólo toulky po planině a říkám si, že to ani nemohlo dopadnout lépe. Ráno pod jak jinak modrým nebem balím a čekám na vláček, který mě po osmé hodině odváží krásnou krajinou do Brezna, odkud je dobré spojení do Banské Bystrice a pak dále směrem k ČR.

  • Mapa: Muránska planina (1:50 000) č. 1105 vydavatelství SHOCART, (www.shocart.cz)
  • Průvodce: Slovenský ráj, NP Muránska planina, Nakladatelství SKY 2003 (autor Otakar Brandos)
  • Jiné odkazy, které by se mohly hodit: www.IDOS.cz (doprava do oblasti). Vlakové spojení z ČR: přes Žilinu, Vrátky, Martin Banskou Bystricu a Brezno. Totéž platí i pro motorová vozidla. Kolem celé Muránské planiny je dobrá silniční sí. Motoráček mezi Breznem a Tisovcem v současné době jezdí cca 3 - 4x denně. www.hiking.sk - podrobný turistický server včetně plánovače tras.

Prameny vody po výše uvedené trase:

  • železniční stanice Zbojská, silný pramen kousek od nádražíčka směrem k infopanelu NP
  • potůček za kolibou Randavica pod Malou Stožkou (pil jsem tuto vodu bez úpravy a bez následných žaludečných problémů).
  • pod loukou Nižná Kžaková, cca 5 minut chůze po žluté TZ směrem k louce od odbočky ke skalní bráně - slabý pramen vody.
  • lokalita Studňa, silný pramen vody u informačního panelu NP
  • kousek od chaty Zámok pod Muránskym hradem u chodníku směrem do obce Muráň
  • Hrdzavá dolina - upravený pramen vody zhruba uprostřed doliny u ubytovny lesních dělníků.
  • upravená studánka na zelené TZ pod lokalitou Voniaca, ve směru chůze na Tisovec, přímo u turistického chodníku.

Celá popisovaná trasa je středně náročná a bezproblémově schůdná. Orientační problémy se mohou vyskytnout při výstupu na Fabovu hožu (polom před lokalitou Tri kopce), kdy je potřebné držet se levého okraje lesa. Kdo chce na výhledové skály Poludnice, musí hledat odbočku přímo u hájenky Maretkiná a ne dále, jak je uvedeno v mapě.

Treking.cz - diskuze

Diskuse k tomuto článku

přidat názor    zobrazit celou diskusi
Dnes již druhá hrozba (-OB-, 12.03.2010, 11:09 )
soudní žalobou na Treking. To nám ten den pěkně začíná. A to jsem ještě nedočetl nový přísun emailů. Protože druhá pohrůžka se týká tohoto článku, respektive diskuse, cituji: "prajem dobrý deň, s potešením som si prečítal článok Tulákem v zelenom mori, Muránska planina a diskusiu k nemu, ktorej účastníkom som bol aj ja. Vyslovil som údiv nad voľným bivakovaním v NPR Cigánka, ktorej súčasťou je hrad. Vyhradzujem si vulgarizmy, typu anonymusa, kde sa vyjadruje v zmysle aby ma Muránska planina nakopala a že som známa figúra. Ja som vo svojich vystúpeniach tento slovník nepoužíval a nikto ma nebude osočovať. Od 1.1.2010 platí v SR novelizovaný zákon 389/2009 o evidencii priestupkov, vytvára sa databáza priestupkov na úseku ochrany prírody a platí pre celé územie SR. Vykonávam stráž prírody, v službe mám zo zákona štatút verejného činiteľa zo zákona 543/2002. Na hrubé vrece platí hrubá záplata, obdivujem tiežturistov, ktorí v čase ochrany dravých vtákov od 15.2.-30.6. v roku narušujú svojím neuváženým pohybom po neznačených turistických chodníkov hniezdenie dravcov a ešte sa tým chvália. Nezostáva nič iné, ako sa na túto skutočnosť pripraviť a konať. Tento anonym vytvoril pravdepodobne pán Mazúr Jozef, večný návštevník a znalec Muránskej planiny. Ak sa vulgarizmy znovu objavia na stránke Trekingu, budem to riešiť súdnou cestou. Ďakujem za pochopenie." a níže odpovídám.
Vážený pane Hromado, (-OB-, 12.03.2010, 11:19 )
chápu, že některé výroky se Vás mohou dotýkat, ale podle mého soudu nejsou za hranicí diskutérské etiky, ale jen na hraně slušného vyjadřování. Již několikrát jsem Vám nabízel prostor k vyjádření a obhajobě Vašich stanovisek na základě odborné diskuse. Takovéto výhružky nejen u mne, ale obecně u veřejnosti vytvářejí averzi k ochráncům přírody, mnohdy zcela zbytečně. Argumentujte jak a čím níže uvedenou činností turisté přírodu poškozují. Odbornými důvody, nikoliv oháněním se zákony, které jsou mnohdy hloupé a ani ne směšné, ale spíše trapné. Úctu, myslím tu skutečnou, nikoliv vynucenou a falešnou, si člověk, stejně jako zákon a nebo obecně země může pouze zasloužit, nikoliv vynutit. Lidé tak dnes některé zákony berou asi podobně, jako jeden z posledních výkvětů slovenského parlamentu - povinnost zpívat hymnu na školách. Za to si Bratislava (tuším že v článku deníku Le Mond, nebudu nyní dohledávat ve svodce z tisku) přezdívku "Pchongjang na Dunaji". Podobně restriktivními způsoby se pak turisté mohou ne s pochopením stavět k ochraně přírody a jejím strážcům. Pokud byste ale danou problematiku vysvětlil sice odborně, ale srozumitelně a polopatě, nemuselo by tak tomu být. Opírat argumenty o paragrafy opravdu dnes na nikoho nepůsobí. Pokud vám má nabídka nevyhovuje - klidně formou samostatného článku na Trekingu, budu se těšit na případnou žalobu.
kultúra (milan, 11.03.2010, 16:47 )
ako čítam a neverím vlastným očiam, ten kto chce niekoho nakopať do zadku, nech sa neskrýva za prezývkou, poznám niekoľko tzv magorov, čo od rozšafnosti už nevedia prísť na meno niekomu, čo žije na planine viac ako 30 rokv. V mojich diskusiach ste niečo podobné nezažili ale ja Váš farizeius áno. Pokrytectvo, vzpupnosť, keď Vám niekto stúpi na kurie oko, vyprosím si od Vás anonyma podobné prejavy. Nedokážete nájsť prameň vody a básnite o kráse muránskej planiny, Ak má byť Pepa a Vy stelesnenie dobroty, tak nám Pán Boh zaplať. Budem konkrétny - v sobotu 8.8.2009 zmizli na Javorinkách 3 ks INFO tabúl NP Muránskej planiny, 12. 12.2009 tabuľa z pomníka na Veľkej lúke Piesky, ktorú tak úprimne velebil znalec planiny pán Pepa Mezúr. Čo s devastvovaným NCH na hrad Muráň, Hradovú a pod. Aj to je pozostatok civilizovaných tiežturistov, takže averzia sa zväčšuje a som úprimne rád, že ste ma neprehliadli...
Vydatný pramen (koňské napáječky) (pepa, 10.01.2010, 16:12 )
je cca 400 metrů od hájenky Maretkiná, v soutěsce zvané Bodolovo (cesta vede přímo od hájenky). Odbočka na Poludnicu: věčné téma NP Muránska planina. Od hájenky Maretkiná vlevo dolů a obloukem zpět.
zdravý rozum (sedlo, 23.06.2009, 16:24 )
Nedá mi to nezareagovat v podobných diskuzích na přízpěvky pana Hromady a jim podobných. Pane Hromado, v době, kdy jsou národní parky na Slovensku ve velkém toxikovány insekticidy, kdy vytékají v ochranných pásmech z chalup "sračky" do potoků, které pramení v národních parcích, motorky a čtyřkolky se vesele prohánějí po hřebenech národních paků, kdy se devastují nádherné doliny pod záminkou kůrovců, kdy se chystají megadeveloperské projekty na všemožné disneylandy na uzemí národních parků, vy si dovolíte "buzerovat" chlapa, který složil hlavu na nepovoleném místě, protože to místo ho zcela jistě učarovalo svou jedinečnou krásou? To snad nemyslíte vážně? Jen proto, že to je čehuň? Copak ten člověk něčemu ublížil nebo něco poškodil? Své nacionalistické vášně si prosím vybíjejte sám v sobě a netahejte to mezi ty, pro které je naše společná příroda posvátnou.
zamyšlení (Jaroslav Gerec, 16.06.2009, 20:34 )
Děkuji všem za kladné i záporné ohlasy, většina z nich opravdu měla nějakou souvislost k článku , ale pane Hromada, proboha, co sem pletete samostatnost Slovenska????Já jsem se ani písmenkem nezmínil o nějakých česko-slovenských vzájemných komplexech, tak opravdu nevím, jakým směrem tuto diskuzi směrujete. Opět jste přestřelil. Já sám jsem žil 12 let v Košicích, kde jsem i odmaturoval, otec je " čistokrevný" košičan, který má kořeny na Gemeri ( Jelšava, Nandraž). Mám na Slovensku své nejlepší kamarády z dětství i střední školy a opravdu si nemyslím, že mi svými slaboduchými narážkami pokazíte vzpomínky na řadu prima lidí. Vypadá to, že spíš nějakým latentním komplexem trpí spíše vaše osoba. Je mi docela líto, kam až může vést diskuze o horách. Nepovažuju se za horala, spíš za vychutnávače přírodních krás. Moc dobře víte, že takových lidí jako já jsou tisíce, a že s tím asi nic nenaděláte. Ale nemusíte se bát, ti vaší krásné přírodě neublíží. A je jedno, jestli to je slovák, čech nebo maďar. Se šovinistickými narážkami jste k smíchu, ty tady nepatří. Pojďme se bavit o horách. I přes ty všechny rozpory a obrovskou propast , co je mezi námi je to TO, co nás asi jako jediné spojuje. V jádru jsme na stejné straně barikády. S přáním hezkého dne Jaroslav Gerec.
zamyslenie 2 (milan, 18.06.2009, 07:28 )
pán Gerec, pochopil ste to tak ako píšete, ja som deklaroval len to, ako ste sa ku nám chovali pred rokom 1994, tak sa chováte aj teraz - spupnosť, ješitnosť a neustále poučovanie. K horalom máte veľmi daleko, Váš príspevok je pekný a zaujímavý a hlavne poučný. Nikto Vám už dokazovať nebude, ako ste po sebe poupratoval, podstatné je, že po Vás prídu magoi, ktorí sa nemusia zachovať ako Vy a to je neospravedltiteľné a prinesie so sebou nepríjemnosti. Zatiaľ horelo na planine len 3x, Slovenský raj - roklina Kysel je uzavretá a zničená po dnes a ostatné : možnosť porovnať. To som mal na mysli a preto som to vedome vytiahol, ako budete reagovať. S pozdravom
společně (Martin, 18.06.2009, 13:39 )
...pane Milane,nedávno jsem si na vás vzpoměl,sedím vám u TV a ta na mě každou chvíli hrne reklamu o pořádání 1.Česko-slovenské(chceteli 1.Slovensko-české) superstar,přepnu to na hudební stanici ˇOčko na oblíbenou kategorii,kde hrajou pouze české a slovenské(chceteli slovenské a české) písničky(velmi se mi líbí Iné kafe a Desmod...mj.)......v těchto chvílích musíte trpět jak to "zvíře"....prečo práve s čechůnama pod kterýma jsme tolik trpěli a kteří na nás útočí znovu a nedokážou překousnout naší samostatnost.......já naopak takovou spolupráci vítám a doufám,že bude více takových projektů kde se budou naše národy ještě více sbližovat a kde se budeme vzájemně respektovat.....možná mi to nebudete věřit,já neznám ve svém okolí nikoho kdo by řekl něco proti slovákům a Slovensku natož aby vás chtěl chtěl někdo poučovat....naopak jak jsem už psal,fandíme vám ve sportu,sledujeme vaše ekonomické výsledky v krizi a nemáme radost z toho,že i vy máte problémy,myslím,že každá významná nově zvolená politická "osoba" jako první zemi navštíví Slovensko,...na přelomu roku naše země spolupracovaly když nám uzavřely "kohoutky" s plynem(ale v tom všem budete určitě hledat vypočítavost a snahu si vás "podmanit"-nebuďte k smíchu).....atd. máte zbytečný mindrák....omlouvám se Trekingu,že příspěvek není o horách,ale takový lidi mě štvou....."starý komouši"...
Konečná (Jaroslav Gerec, 18.06.2009, 18:13 )
Magoři přijdou tak či tak. Nevěřím tomu, že "čehúni", kteří jedou 500 km s 25 kg baťohem si jedou opéct špekáčky na Muránsky hrad. Tím narážím na rozdělávání ohně V NP mimo ohniště a v rezervacích. Spíš by sme měli něco dělat s magorama, kteří lesy plundrují na motorkách a čtyřkolkách. Když jsem šel z Maretkiné na Velkú Lúku, viděl jsem pražskou oktávku zaparkovanou na asfaltce cca 2 km od Velkej Lúky. Ale to byl asi zvláštní případ pane ochránče, že??? Povolenka byla ze správy NP Revúca.Ale to asi nevadí.....Příště budu fotit. A budu věřit , že to nebyl obtloustlý papaláš , který si zaplatil dvanácteráka....S pozdravem . J Gerec. P.S. Schválně se podívejte do svých záznamů pane ochránče, byla to Š Octavia s pražskou rz, jednalo se o konec května 2009 . ..
Nyní již do toho pěkně zabředáváme ? (-OB-, 22.06.2009, 17:30 )
Vidím, že nám diskuse začíná zavánět nacionalismem ? A to nemám rád, protože nacionalisty kladu na stejnou roveň jako fašisty a jinou různě barevnou svoloč. Myslím, že někteří Čechúni mohli Slovensku peskovat, ale po rozdělení republiky spíše na Slovensko přestali jezdit než že by sem jezdili poučovat. Spíše část Slováku se vůči Čechúňom nechovala pěkně. Již za socíku. Příklad od mých rodičů: Štrbské pleso, hotel Fis - nebyli obsloužení, protože mluvili česky. Příklad z roku 1992, kdy jsem žil na Slovensku - asi pět let jsem chodil do jedné večerky s pultovým prodejem v LM. Když jsem si takhle chtěl něco objednat česky, paní prodavačka, která mne léta znala, mi opáčila - "já vám nerozumiem". No tak jsem si objednal pěkně po slovensky a při úhradě místo požadované asi stovky jsem ji podával dvacku. Když opáčila, že je to málo, jsem jí odpověděl, že jí nerozumím. A byla vcelku rychle proškolena ? Podobných příkladů bych měl desítky!! Proto argument o nějakém poučování opúravdu nemohu přijmout ? Je mi líto.
-ista vs. -ista (KarolM, 22.06.2009, 21:45 )
Pri tejto debate ma napadá jeden výrok (myslím, že jeho autorom je bývalý podpredseda ponovembrovej federálnej vlády Jozef Kučerák): Milší je mi Maďar?humanista ako Slovák?komunista. Horám zdar a horalom obzvlášť (aj na Muránskej planine)!
Není co dodat (Jaroslav Gerec, 25.06.2009, 13:04 )
Není co dodat, nemám chuť s vámi dále diskutovat. Nechápu co má společného uzavření rokliny Kysel ve S.raji s mým pobytem na planině. Podívejte se na lesy kolem Letanoviec, jak je "pueblos" likvidují...Vaše výhrady působí směšně.Tam nezasahuje asi nikdo, ale buzerovat slušný lidi, to by vám šlo...Spíš vás štve, že to byl čehúň, kdo se vyhnul vaší pokutě.
Jarine super akce (Marťas, 14.06.2009, 22:06 )
Nazdar Jarine čoveče ta akce musela být super škoda že jsem nemohl jet sváma,že nevyšlo to rumunsko škoda snad příště.To co ti tam píše pan Hromada je až moc přitažené za vlasy měl by se že ten pán zamyslet sám nad sebou hory odjakživa patří horalům kteří je neničí a nedělají v nich bordel a nevidím jediný důvod proč v nich nepřespat když po sobě človek uklidí nic neponičí a nikoho neruší ani neobtěžuje.Ten pán měl zřejmě na mysli turisty ze sousední Polské strany kteří se k horám nechovají zrovna moc dobře ten pan zřejmě nemá co dělát a doma se nudí kdyby místo psaní kritik udělal něco pro hory a neotíral se svými připomínkami o lidi kteří mají hory v srdci ale svoji krytiku by zaměřil tam kde jí je třeba.Pane Hromada zanechte krytiky a proberte se tím že si na někom hojíte své zřejmě zhrzené ego nic nevyřešíte a ohánět se vyhláškami a směrnicemi NP kdyby se každý choval v horách jako Jarda tak by to bylo v pořádku.Doufám že si to pan hromada přečetl a zamyslí se nad sebou.
pritiahnuté za vlasy-Martas (milan, 15.06.2009, 06:32 )
áno, je to pritiahnuté za vlasy. Tak ako sa niekedy uberala diskusia o Vysokých Tatrách, voľny pohyb turistov smeruje aj táto diskusia. Mali by ste sa zamyslieť predovšetkým Vy sám nad sebou. Záver je jednoznačný - turisti si nedajú pokoj a myslia si, že dosiahnú nakoniec svoj cieľ. O planine vyšlo niekoľko povzbudivých článkov, hlavne od autorov z ČR - sú to vezmes návody ako nerešpektovať obmedzenia v zmysle ochrany prírody a nielen na planine. Vážený, zatiaľ tieto obmedzenia platia, či sa Vám to páči alebo nie, nejde o žiadnu žabomyšiu válku ako to nazývate ale neschopnosť niečo rešpektovať a skrývať sa za horalov, ktorým vždy patrili lesy ale k tým máte bohužial veľmi ďaleko, skutkami to dokazujete a pripadá mi to, že ste ani po 15-tich rokoch nestrávili samostatnosť SR. Prajem veľa slnečných dní.
Příklad ze života ? (-OB-, 15.06.2009, 08:35 )
Přeji příjemný den, nedá mi to opětovně nevstoupit do diskuze :-)). Myslím si, že to není o neakceptování samostatnosti SR. Stejné námitky mohou mít ochranáři i v ČR a dalších zemích. Pokud by se vám podařilo vysvětlit, jak autor článku poškodil přírodu Muránske planiny noclehem na hradě, určitě by nebylo pod článkem tolik diskuzních příspěvků. Mnohdy ale své dělá "osobní příklad". Nařízení totiž nerespektují ani ti, kteří by na jejich plnění měli dohlížet. Jeden příklad ze života. Kamarád, řidič autobusu, se kterým jezdíme na zájezdy již přes deset let, vezl před několika léty pracovníky jednoho národního parku v ČR do Pyrenejí. Záměrně nejmenuji. No a hádejte, kde si zaměstnanci státní ochrany chtěli v NP St. Maurici ustlat. Pěkně pod širákem mimo kemp. Sami byli ochotni porušovat to, za co by doma turisty sankcionovali. No a pak obyčejnému turistovi něco vytýkejte :-)).
príklady-OB (milan, 15.06.2009, 13:04 )
zákony, nariadenia a vyhlašky nie sú o prikladoch, ak sa nedodržujú, tak potom sú zbytočné a to Vám ide predovšetkým, sústavne poučujete a navádzate ani si to neuvedomujete, príkladov je dosť aj z iných oblastí Európy, jednoducho : urobíte vandr, treba sa pochváliť a problém je na svete. Vážení, robte si tieto veci doma a neprikazujte večne druhým, čo majú robiť a čo nie. Ak som mimo, netreba sa verejne chváliť alebo to v ČR neplatí?
rex viva lex (KarolM, 15.06.2009, 22:58 )
To, že š.p. Lesy SR drancujú slovenské lesy a ničia ho chemicky ma trápi (a to z daní, ktoré platia všetci Slováci). To že autor článku prespal niekde, kde by sa podľa aktuálneho zákona nemalo, ma netrápi. Správny horal však vie, čo má v horách robiť a tiež vie, že hory v podstate nemôžu patriť žiadnemu národu či štátu. Bolo by fajn, keby sme vedeli rozlíšiť podstatné od blbosti a zbytočne nevybíjali energiu, potrebnú na zmysluplnšie veci?( a hľadali to, čo nás spája ..)
škoda (Martin, 15.06.2009, 15:10 )
Úplně náhodou jsem "zabloudil do téhle diskuse.......Patřím k těm,kteří zažili rozdělení republiky a i když jsem to jako mladej neschvaloval,tak po těch letech si myslím,že to byla správná věc a že Slováci měli právo na svůj stát.Jsem rád,že se vám daří!!Ve všech věcech(např.sport) jako druhé zemi vždy fandím Slovensku,na vojně jsem byl se Slováky,bezva "chalani" a je opravdu škoda,že se vždycky najde nějaký "človíček",který diskuzi o porušování či neporušování nějakých řádů a předpisů obrátí na "národnostní otázku".Pane,já jsem opravdu "strávil" samostatnost Slovenska,mám Slovensko a Slováky "rád",přeji ať se oba naše národy vyhrabou z krize a dokud budu na Slovensku narážet na lidi kteří nepřemýšlí jako vy,tak se k vám budu vždycky rád vracet a budu se snažit neporušit vaše "zákazy"......ale to nemá nic co dělat se "strávením" či "nestrávením" samostatnosti SVK.Přeji hezký den do vaší krásné zemi!
Martin (milan, 16.06.2009, 12:00 )
prejem pekný deň, na internete boli zverejnené metodické pokyny vedenia peších túr zo seminára cvičiteľov turistiky v ČR - 29.11.2008 konaného KČT v Pardubickom kraji, kde sa dozvedám že nocovanie vo voľnej prírode v ČR nie je právne doriešené a je protizákonné. Zaujímavý materiál a hlavne poučný na 20-tich stranách. V SR je tento problém právne doriešený. Za viac ako 30 rokov pobytu na horách a planine sa s týmto problémom stretávam neustále, hlavne zo strany turistov z ČR - nezaujíma ma, či turista niečo poškodil alebo nepoškodil, ide o podstatu veci tzv horalov. Máte to v krvi, takto sa chováte všade vo svete, svedkom toho je internet, nemáte náhodou web stránku boudy.cz kde sa píše vo veľkom o mieste a spôsobe bivakovania vrátane Eu a SR nevynímajúc, stačí nalistovať, veď čo, vy prírodu neničite, nepoškodzujete a vôbec, ste všade vítaní. Vám predsa nikto pokutu neudelí. Dosť. s pozdravom.
Opět nesouhlasím (-OB-, 16.06.2009, 13:24 )
Přeji příjemný den. Opět nemohu s vámi tak úplně souhlasit. Kdyby spaní ve volné přírodě bylo nezákonné, pak by byly popřeny všechny principy turistiky a hlavně trekingu a přechody hor by vůbec nebyly možné. Nikdy byste nepřešel Slovenské rudohoří, protože i když sestoupite tu a tam do civilizace, mnohdy se nemáte kde ubytovat. Argumentovat tím, že když je něco podle zákona, nesluší se proti tomu nic namítat není moudré. Kdyby vše a vždy lidi akceptovali, pak by ještě dnes v Německu vládli fašisti a u nás komunisti. A nevládnou, protože si to řada lidi nedala líbit. Řekněte mi, proč třeba ve Skandinávii je spaní povoleno i v národních parcích (za dodržení jistých a jasných pravidel) a u nás by se mělo zakazovat spát v přírodě vůbec (nyní nemluvím o národních parcích a CHKO). Proč se na území polských Tater regulovaně pase a na území slovenských Tater nikoliv, proč se na jedne straně hranice dochází ke zcela rozdílným závěrům než na straně druhé. Pokud bude v přírodě zbudováno dostatek turistických útulen a tábořišť, pak určitě ani turisté nebudou zákazy porušovat (viz například Nízké Tatry). Tím, že se na budování turistické infastruktury ze strany státních orgánů "sere" nezabráníte lidem chodit do přírody.
Žabomyší válka (Marťas, 16.06.2009, 20:28 )
neschovávcám se za pojmem horal mám hory rád a chodit do nich budu dal ale jen mě vadí když se někdo naváží do lidí kteří sice občas nějaké to pravidlo poruší ale chovají se tak aby nic neponičily a nijak nerušili okolí oproti tomu že si hory (kurvíte) sami je to jen byznis který z vašich hor dělá to co tam je.Na poslední navštěvě vašich hor sem si nemohl nepovšimnout obrovského plakátu s reklamou na vyjížďky na čtyřkolkách v létě a na cros na sněžných skůtrech v zimě to mě trápí daleko víc než dva nebo tři turisti bivykující v horách.A co se týče samostatného slovenska to si nemyslým že bych to neskousl mě je to celkem fuk jestli jste samostatní nebo né mě celkem politika nezajíma ani u nás ani u vás já právě kvuli tomu jezdím do hor abych od toho všeho vypnul a nemyslel na tyto věci je mnohem víc věcí které stojí za to vidět než se zabývat samostatností slovenska jezdil bych do vašich hor i kdyby sme byli spojení tak i kdyby sme nebyli tak jako jezdím na ukrajinu do alp i jiných hor tak v tom nevidím žadný vliv na vaší samostatnost???
Pekný vandr, (Borek, 13.06.2009, 08:54 )
mám veľmi rád tento kúsok Slovenska. Ale sám by som si už asi netrúfol.Želám veľa podobných zážitkov.
Vážený pane Hromada (Jaroslav Gerec, 12.06.2009, 15:06 )
Vážený pane Hromada, pokud je bivakování v NP zakázano a vy se tento zákaz snažíte tak striktně vymáhat, nechápu proč mi doporučujete nocleh u chaty Zámok, když nejbližší možný bivak je na Pieskoch. Myslím , že zbytečně rozpoutáváte žabomyší válku. Pokud by se každý návštěvník choval na Muráni tak jako já, nemusel by ste mít žádnou obavu. Zřejmě se vás dotkla kritika způsoby těžby ( asi s touhle problematikou máte něco společného ). Já mohu vyslovit svůj laický názor a ostatní s ním mohou souhlasit nebo ne. S přáním hezkého dne Jaroslav Gerec
Přespání na hradě (Jaroslav Gerec, 12.06.2009, 14:58 )
Ještě taková malá připomínka k noclehům v NP Muránska planina. Návštěvní pořádek NP jsem se snažil zbytečně neporušovat, což se mi zdařilo téměř na 100 procent. Noc na hradě Muráň byla ilegální , toť uznávám. Tudíž bych rád upozornil případné zájemce o podobný nocleh, že pokud to zrealizují, vystavují se postihu za porušení návštěvního řádu NP. Vstupní věž je volně přístupná, překonání překážky za užití síly není nutné. Oheň jsem nerozdělával, nepořádek žádný nezanechal, spal jsem na dřevěné podlaze ( k ničení rostlinných druhů rovněž nedošlo) a veškerý odpad co jsem během té noci vyprodukoval jsem snesl do vesnice Muráň. Toť je vše, co bych chtěl říct zřejmě pracovníkovi slovenských lesů, kterému se nelíbila má kritika tzpůsobu ěžby dřeva v NP Muránska planina. Ano, jsem laik v této problematice, ale určitě jsem za celý pobyt udělal jen nepatrnou škodu a nezanechal jsem žádnou ekologickou stopu ve srovnání byť jen s jedním průjezdem těžké techniky při těžbě dřeva. Je to můj soukromý názor a za ním si stojím. S přáním hezkého dne Jaroslav Gerec
nocľah v NP Muránska planina (Milan Hromada, 15.06.2009, 06:14 )
Bivakovať t.j. prenocovať bez prístrešku alebo v stane a bez ohňa môžete od súmraku do svitania najviac do 100 m od vyznačeného turistického chodníka. Bivakovanie je zakázané vo všetkých maloplošne chránených územiach napr. NPR a PR. Vstupná brána hradu Muráň je v NPR Cigánka s V. stupňom ochrany a jej hranica je na chodníku pred chatou pod hradom + 100 m ochranné pásmo so IV. stupňom ochrany. Je viditeľne označená vrátane signálnej tabule. Pohybujem sa v týchto priestoroch takmer každý víkend, likvidácia ohnísk na hrade permanentne a je len otázka času, kedy môže dôjsť k požiaru. Sme nútení ( strážcovia ) prijať účinnejšie opatrenia a nie je v našich silách uzatvoriť bránu, je majetkom Obecného úradu Muráň, ktorý bol na uvedenú záležitosť upozornený. Máme zlé swkúsenosti s uzatvorením takýchto objektov vrátane chaty, kde ostáva otvorená veranda aj pre takéto účely. Ťažba dreva v Hrdzavej doline, zabralo by viac času a nejde o obhajobu Lesov SR, na to si vystačia sami, poukázal som na skutočnosť, aby ste si overil fakty ( polomy aj v bukových porastoch ) a namýlil si demokraciu s kanalizáciou. Vyjadriť svoj názor je pekná vec, niesť zodpovednosť je už ťažšie. Ešte aj dnes je nespracovaná kalamita porastu nad Turnou až po Kostelec a takýchto kalamít v NP Muránska planina je niekoľko, čo ešte potrvá. Skôr išlo o nešetrné využitie ťažkej techniky v Hrdzavej doline vzhľadom k exponovanému terénu ale to vy nepochopíte. Jasne som dokladoval svoj postoj ale to vy turista nepochopíte, hlavne ak ste z ČR. Ostatné som adresoval šefredaktorovi Treking-u a vítam Váš konštruktívny postoj v tomto časopise. Netreba veci zlahčovať ale čítať Návštevný poriadok vcelku a nie v kontexte. S pozdravom
po lopate (Milan Hromada, 12.06.2009, 12:49 )
Na noc jsem si ustlal přímo ve vstupní věži, která má opravenou střechu a silné zdi, které mě snad ochrání před nevítanými nočními návštěvníky. bivakovanie v zmysle Návštevného poriadku v PR a NPR nie je povolené, romantika nabok, netreba provokovať...
Hrdzavá dolina (-OB-, 12.06.2009, 13:03 )
Po lopatě jsem chtěl vysvětlit příspěvek o Hrdzavé dolině "žiadna obhajoba ťažby"? Pod Muránsky hrad jsem svou připomínku nevepsal ?
polopate 2 (milan, 12.06.2009, 13:56 )
za hospodárenie v lesoch zodpovedajú Lesy SR, obrátte sa na nich alebo sa najskôr informujte, prečo došlo k ťažbe v Hrdzavej doline ako Vy nazývate.
...sánka dole (Juraj H., 01.03.2010, 14:20 )
Pán Hromada, to snáď nemyslíte vážne, ak Vám vadí, že si chlapík ustlal vo vstupnej veži... To mi hlava neberie a to myslím, že niesom človek, ktorý nemá rešpekt k prírode, skôr naopak.
Hrdzavá dolina (Milan Hromada, 11.06.2009, 18:55 )
žiadna obhajoba ťažby - Lesy SR, treba sa informovať, čo sa udialo a potom vyjadrovať názor - polomy vznikajú už aj v zmiešaných alebo bukových porastoch a nevyhli sa ani NPR Hrdzavá dolina a Poludnica. Ak si bol pri Turni, tak si sa mohol o tom presvedčiť, opäť ale pohyb mimo značené turistické trasy. Prečo?
Nerozumím, prosím po lopatě (-OB-, 12.06.2009, 10:46 )
Přiznám se, že této vaší poznámce vůbec nerozumím. Můžete napsat "po lopatě" o čem píšete?
hrad Muráň (Milan Hromada, 11.06.2009, 18:49 )
prajem dobrý deň, nocovanie na hrade si vážený turista mohol odpustiť - NPR Cigánka V. stupeň ochrany a hrubé porušenie Návštevného poriadku NP Muránska planina z 1.6.2006. Dole pri chate je otvorená veranda.
Navrhuji (Višňák, 28.09.2009, 23:54 )
Navrhuji pro pochybná individua, která si dovolují spát v lese rovnou střílet, aspoň pak nebudou problémy se svědky prasáren, co se zhusta dějí přímo v prvních zónách "národních parků". Na Muráňské jsem byl taky a je tam pěkně, ztotžňuji se s názorem který tu zazněl, a sice, že asi nepojedeme 500km abychom si na Muráňskom hrade opekli buřty: http://visnakovo.rajce.idnes.cz/Slovensko_-_Muranska_planina_a_par_zajimavosti_v_okoli/
Poludnica (-OB-, 10.06.2009, 10:55 )
Problém odbočky na Poludnicu u hájenky Maretkiná byl řešen již v diskusi k následujícímu článku - http://www.treking.cz/treky/muranska-planina-prechod.htm.


Další související články:

+ Muránska planina, přechod
+ Slovenský ráj a Muránska planina, turistický průvodce
+ Muránska planina, ráj milovníků samoty; turistické chaty a útulny, ubytování na Muránske planině
+ Toulky po Muráni
+ Jeskyně Bobačka, Muránska planina
+ Výstup na Hradovou, Muránska planina
+ Muránska planina s Medvědem, ale bez medvědů
+ Trek mezi národními parky přes nejvyšší vrchol Slovenského rudohoří
+ Muránska planina; Tilak Treking 2004; soutěžní článek č. 6
+ Zubačka pod Fabovou hožou
Reklama
Témata našich článků…
Aktuální počasí Praděd Babia hora Macocha Karlštejn Žiarska chata Roháče, ubytování Macocha Hranická propast Rozhledny Zámek Hluboká Sluneční soustava Krážova studňa Červená Lhota Vodopády Beskydy, ubytování Spacáky Gran Paradiso
Reklama
Populární treky
1. Slovenské hory Přechod hlavního hřebene Velké Fatry
2. České hory Lužické hory - toulky po hradech, skálách a vyhlídkách
3. Alpy Výstup na Hoher Dachstein klasickou cestou
4. Rumunské hory Retezat, princeznou Jižních Karpat křížem krážem (1)
5. Ukrajinské Karpaty Hřebenem poloniny Piškoňa, Zakarpatská Ukrajina
Reklama
Témata našich článků…
Soumrak Radhoš Chata Barborka Soos Koberštejn Charbulák Paprsek Trosky Kaon Kaltenštejn Tesařík obecný Dachstein Házmburk Coulomb Velikonoce Higgsův boson Bouzov Aktuální počasí Ježek Elektron Nesmeky Keprník
Reklama
Regiony
Beskydy | Bílé Karpaty | Blatenská pahorkatina | Brdy | Broumovská vrchovina | Česká Kanada | České středohoří | České Švýcarsko | Český les | Český ráj | Děčínská vrchovina | Doupovské hory | Drahanská vrchovina | Džbán | Hanušovická vrchovina | Hornosvratecká vrchovina | Hostýnské vrchy | Chřiby | Javorníky | Jeseníky | Ještědsko-kozákovský hřbet | Jevišovická pahorkatina | Jizerské hory | Králický Sněžník | Krkonoše | Krušné hory | Křemešnická vrchovina | Křivoklátská vrchovina | Litenčická pahorkatina | Lužické hory | Nízký Jeseník | Novohradské hory | Orlické hory | Pálava | Podbeskydská pahorkatina | Podyjí | Rakovnická pahorkatina | Ralsko | Rychlebské hory | Slavkovský les | Slezské Beskydy | Smrčiny | Svitavská pahorkatina | Šluknovská pahorkatina | Šumava | Švihovská vrchovina | Vizovická vrchovina | Vlašimská pahorkatina | Vsetínské vrchy | Východolabská tabule | Zábřežská vrchovina | Zlatohorská vrchovina | Ždánický les | Železné hory | Žulovská pahorkatina | Belianské Tatry | Branisko | Bukovské vrchy | Burda | Cerová vrchovina | Čergov | Čierna hora | Chočské vrchy | Kremnické vrchy | Krupinská planina | Kysucké Beskydy | Laborecká vrchovina | Levočské vrchy | źubovnianska vrchovina | Malá Fatra | Malé Karpaty | Muránska planina | Myjavská pahorkatina | Nízké Tatry | Ondavská vrchovina | Oravská Magura | Oravské Beskydy | Ostrôžky | Pieniny | Podunajská pahorkatina | Pohronský Inovec | Polana | Považský Inovec | Revúcka vrchovina | Roháče | Slanské vrchy | Slovenský kras | Slovenský ráj | Spišská Magura | Beskydy | Stolické vrchy | Strážovské vrchy | Starohorské vrchy | Šarišská vrchovina | Štiavnické vrchy | Tribeč | Velká Fatra | Veporské vrchy | Vihorlat | Volovské vrchy | Vtáčnik | Vysoké Tatry | Východoslovenská rovina | Zemplínské vrchy | Žiar
Služby Horská seznamka Outdoor bazar Ztráty a nálezy Archiv článků Spolupracujeme Počasí Satelitní snímky Fotogalerie Turistická mapa Kalendář turistických akcí Treky České hory Slovenské hory Alpy Karpattreky Rumunské hory Ukrajinské Karpaty Asijské hory Severské země Turistika s dětmi Balkánské a evropské hory Ubytování Horské chaty, české hory Slovenské chaty Penziony, hotely Ubytování online Alpské chaty České kempy Slovenské kempy Chorvatské kempy Kempy, Slovinsko Ukrajina, Rumunské hory Výlety Skalní města a skály Naše vrcholy Rozhledny České hrady Slovenské hrady Jeskyně Vodopády Sedla a doliny Členění Slovenska Geomorfologické členění ČR Výlety Přehled našich pohoří Sopky v ČR Karpaty Alpy Ledovcová jezera Památky a zámky Větrné mlýny Čedičové varhany Viklany Bludné (eratické) balvany Ostatní Cestování, cestopisy Horolezectví Cykloturistika Snow Soutěže Příroda, fauna a flóra Vesmír, astronomie Produkty Testujeme Outdoor vybavení, poradna
TOPlist