Když se řeknou Harrachovy kameny, tak si vzpomenu na
Saturnův měsíc Japetus. Měsíc
dvou zcela odlišných tváří. Podobně dvě tváře mají i Harrachovy kameny, 14.
nejvyšší hora České republiky a 10. nejvyšší hora Krkonoš. Při pohledu od severu,
třeba od Labské boudy, se kameny pana
Harracha jeví jako nenápadná a plochá vyvýšenina, zatímco na jihu jeho skalní srázy
spadají téměř kolmo do Velké Kotelní
jámy.
Harrachovy kameny (1 421 m, německy Harrachsteine) mají dalšího zdatného souseda,
horu Kotel (1 435 m). Na východě pak sousedí
se Zlatým návrším, 14. nejvyšší horou
v Krkonoších. Hora je tak opravdu
v dobré společnosti. Na severních úbočích porostlých smilkovými loukami
a kosodřevinou se nachází několik
ŘOPíků prvorepublikového opevnění.
Vrcholová partie Harrachových kamenů ležících v I. zóně KRNAPu je přístupná po zelené
TZ vedoucí od Vrbatovy boudy na Růženčinu zahrádku. Na vrcholu se nacházejí pěkné skalní
útvary oblých tvarů, které svědčí o chemickém zvětrávání skalních bloků. Ostrohranné sutě
pod skalisky jsou pro změnu svědky mrazového zvětrávání. Skalní
suk dosahuje výšky okolo pěti metrů a je místem dalekých výhledů.
