Turistika: Ötzi - ledový muž z Ötztalských Alp

Nález starší než první egyptské pyramidy

Vyrazili jsme v sedm hodin ráno. Od chaty Martin Busch na vrchol Similaun (3 606 m) to trvá 3,5 hodiny. Stoupáme. Ubývá horských potoků, trávy i polodivokých ovcí. Nad kótou 3 000 metrů se plahočíme už jen sutí, skálami a jdeme skrze první sněhové pole.

Před ledovcem nasazujeme mačky a nezbytné jištění. Sníh je čerstvý, cesta vyšlapaná - na vrcholu jsme asi za 1,5 hodiny. Honí se mraky, moc toho nevidíme. Tak se jen fotíme u vrcholového kříže a honem dolů.

Z vrcholového hřebínku sestupujeme na rozcestí. Rozhodujeme se, že půjdeme ještě oklikou na Similaun Hütte. Počasí se nám vysmívá, mraky odkryly vrchol hory Similaun i výhled, který jsme "prošvihli". Chata Similaun, tak jako vrchol nad ní, leží na rakousko-italské hranici. Chata je vlastně na italské straně, ale více ji navštěvují Rakušané. Na otázku: "Jdete také na ledového muže, mládeži?", přikyvujeme a ještě s třemi dalšími tvoříme skupinku.

Vyrážíme směrem k horskému sedlu Hauslabjoch, kde byl nalezen Ötzi, ledový muž z Ötztalských Alp. Značky nás vedou přes skalnatý hřeben na konec jednoho z bočních ramen ledovce. Asi 200metrový úsek se musí překonat přes ledový svah, což byl bez maček celkem problém (nechali jsme se je i s batohy na Similaun Hütte).

Za ledem pokračujeme podle mužíků až ke kamenné mohyle. Asi 40 metrů odtud směrem na severovýchod 19. září 1991 manželé Simonovi nalezli mrtvé tělo. Vlastně jen jeho polovinu, která vyčnívala z ledu. Přestože nález byl uskutečněn na italské straně, byli přivoláni rakouští záchranáři. Ti netušili, že jde o objev mimořádného významu a tělo nešetrně vyprostili obvyklým způsobem. Podle jejich vyjádření zde leželo asi 50 let a tak žádný význam nálezu nepřikládali.

Další výzkum byl prováděn v Innsbrucku. Tam bylo zjištěno, že jde o muže asi 160 cm vysokého, vážícího okolo 60 kg. Jeho tělo bylo velmi dobře uchováno díky ledu, který zabránil rozložení tkání. Na první pohled bylo jasné, že nalezený o sebe dbal - měl ostříhané nehty na rukou, udržované vlasy, byli oholen, jen na bradě byl ponechán chomáč vousů. Zuby byly také v poměrně dobrém stavu, jen drobné zubní kazy nasvědčovaly, že častou stravou byly obilniny. Řezáky byly zbroušeny, což byl zvyk tehdejší doby.

Tělo bylo málo ochlupeno, zachovaly se i oči. Byly modré. Na kůži je na několika místech tetování - v ohbí pravého kolena měl vypálen křížek, jehož význam není dodnes jasný. Vědci se ale domnívají, že šlo o znamení příslušnosti k určité skupině nebo třídě lidí tehdejší společnosti. Výzkum hlavy odhalil, že Ötzi měl nápadný mozkový nádor.

Oblečen byl do kožešinové kamizoly s chlupatým límcem, kožešinových kalhot a obut do bot z kůže silné pět centimetrů. Ty byly uvnitř ještě vyplněné březovou kůrou a senem, které tepelně izolovalo od země. Na hlavě mel kožešinovou čapku a na krku kožený řemínek se světlými kamínky.

U Ötziho byl také nalezen toulec se 14 dřevěnými šípy s kostěnými hroty a velký luk, který byl přelomen. K jeho výbavě dále patřila kožená kabela s pazourky, které sloužily k rozdělávání ohně, pazourková dýky a hlavně sekera s dřevěnou násadou a kamennou čepelí opatřenou navíc bronzovým ostřím. Podle odhadů a nálezů šlo zřejmě o muže žijícího před asi 5 300 lety, tedy dříve, než Egypťané začali stavět pyramidy.

Všem nám vrtala v hlavě otázka, co asi dělal Ötzi vysoko v horách, kde mu hrozilo velké nebezpečí. Padly názory, že šel na lov kamzíků. Mohl být ale také hledačem minerálů nebo kouzelníkem, který šel do hor rozmlouvat s bohy. Lékaři zase uvažují vzhledem k mozkovému nádoru, že podlehl epileptickému záchvatu či nedostatku kyslíku.

Jiné z teorií hovoří, že šlo o významnou osobnost, která zde byla rituálně pohřbena. Podle jiných zjištění (nálezu ohořelých uhlíků) se Ötzi zřejmě utábořil nedaleko stezky, rozdělal malý oheň, odložil osobní věci a ulehl ke spánku. Co se ale doopravdy stalo onu osudnou noc už zřejmě nikdo nikdy nezjistí.