Medvědi v Jeseníkách jsou dnes živí pouze v toponymech

Hurá za šelmami do druhého nejvyššího pohoří ČR aneb medvědí toponyma

Někdo možná nyní zapochybuje, kde že se v Hrubém Jeseníku vzali medvědi. Věřte ale, že medvědi v Jeseníkách byli a stále jsou. I dnes se v tomto druhém nejvyšším pohoří České republiky můžeme s medvědem hnědým (Ursus arctos) setkat. Byť pouze v podobě řady toponym, místních názvů svědčících o přítomnosti této šelmy ve zdejších horách.

Dnes je v Jeseníkách medvěd dávnou historií. I když ne tak úplně dávnou, neboť medvěd byl přirozenou součástí jesenické přírody až do konce 18. století. Poslední jesenický medvěd byl uštván a zabit v roce 1792 někde v oblasti Pradědu. Od té doby se medvěd v Jeseníkách objeví jen výjimečně. Vždy se ale jedná o migrující kusy z oblasti Západních Karpat. Přitom ještě v 16. a 17. století byli medvědi v Jeseníkách naprosto běžní.

Dnes nám tak medvědy připomínají jen místní názvy. Po medvědech je nazván dokonce i jeden z podcelků Hrubého Jeseníku - Medvědská hornatina. Je to dodnes nejodlehlejší a nejopuštěnější část tohoto pohoří. V souvislosti s Medvědskou hornatinou je nutné zmínit Medvědí vrch (1 216 m), rozložitý a těžko přístupný vrchol nacházející se necelých 8 km jižně od Rejvízu, vyhlášené osady na pomezí Hrubého Jeseníku a Zlatohorské vrchoviny.

Čtěte také: Jak bezpečně bivakovat v oblastech s medvědy? Jaká opatření učinit pro…

Na vrchol Medvědího vrchu nevede žádná turistická značka, pouze po jeho jižním a západním úbočí prochází zelená turistická značka spojující obce Adolfovice a Vrbno pod Pradědem. Na západě mu společnost dělá vrch Medvědí louka (1 110 m) zvedající se nad rozcestím Pásmo Orlíka.

Medvědí vrch v Medvědské hornatině však není jediným vrchem tohoto názvů. Další Medvědí horu nalezneme v severní rozsoše hory Mravenečník (1 343 ) na dohled přečerpávací vodní elektrárny (PVE) Dlouhé stráně. Sice se jedná spíše o návrší, ale jeho jméno se promítlo do rozcestí nacházející se na severním úpatí v údolí Divoké Desné - Pod Medvědí horou.

Nedaleko odsud, jen přes údolí právě zmíněné horské bystřiny Divoká Desná nalezneme další vrch nesoucí jméno po medvědech. Jedná se Medvědí hřbet (1 261 m) v jihozápadní Rozsoše Velkého Jezerníku (1 307 m). Medvědí hřbet se nachází v krátkém, ale neobyčejně strmém zalesněném hřebeni, jenž je vymezen divokými doly zvanými Česnekový důl a Důl Hladového potoka.

V závěru doliny Divoké Desné nalezneme Medvědí žleb - krátkou, ale hlubokou dolinu končící pod hlavním hřebenem Hrubého Jeseníku mezi vrcholy Kamzičník a Velký Máj. Zapomenout nesmíme ani na Medvědí skály u stejnojmenného rozcestí při zelené turistické značce vedoucí z osady Ždárský Potok k bývalé chatě Alfrédka v nejjižnější části Hrubého Jeseníku. Jedná se o samostatná skaliska na úbočí Kamence (1 022 m) vzniklá mrazovým zvětráváním.

Ale i v blízkém okolí Jeseníků nalezneme místa, která svědčí o výskytu medvědů v minulosti. Například oblíbené Medvědí kameny v blízkosti Lipové-Lázní či sousední lokalitu Medvědí ve východním výběžku Rychlebských hor na dohled jeskyně Na Pomezí a nebo Medvědí rokle severně od spojnice obcí Branná a Staré Město. Dalších stop po medvědech v tomto koutu naší vlasti již bohužel nenalezneme…