Africký islám 1/2: Kořeny

Africký islám: Afričtí sunnité, šíité a bezkonfesní muslimové

Islám je podle statistik druhým nejrozšířenějším náboženstvím v současné Africe: hlásí se k němu přibližně 42 % celé populace kontinentu, přičemž v saharské a sahelské oblasti je to v mnoha zemích až 99 % obyvatel, v subsaharské Africe přibližně třetina populace. Toto tvrzení je však nutné doplnit, upřesnit a realitu afrického islámu blíže představit. - Islám se zrodil v jihozápadní Asii, konkrétně ve starobylé Mekce, kde se již stovky let před příchodem proroka Muhammada nacházela významná regionální svatyně; Afrika se však stala prvním kontinentem, kde se islám začal mimořádně rychle a intenzivně šířit. Dnes je islám druhým nejrozšířenějším náboženstvím světa a v Africe žije celá třetina jeho vyznavačů.

Afričtí sunnité, šíité a bezkonfesní muslimové

Většina z afrických muslimů jsou sunnité, ovšem mnozí jsou nekonfesní muslimové, např. v Mali je nekonfesních muslimů více než polovina, a menšina je rovněž šíitská. Islám v Africe rohodně není statickou skutečností, naopak se poměrně pružně proměňuje a reaguje na místní požadavky věřících v kontextu jejich kultury, historie a vývoje. Geograficky se přibližně polovina celého islámského zeměpásu nachází v severní Africe - od Mauretánie na západě až po Súdán na východě. Afrika je také domovem význačných islámských univerzit a historických knihoven, jimž vévodí káhirská univerzita al-Azhar.

Lze říci, že Afrika významně spoluutváří světovou tvář islámu a rozhodně by z globálního hlediska neměla být opomíjena. Stejně tak opačně platí, že islám významně spoluutváří tvář Afriky: v kontaktu s původními kulturami přinesl do mnohých oblastí gramotnost (následně i vzdělanost, místy na vysoké úrovni), pomáhal utvářet politiku států, společenské zřízení, kultivovat hospodářství a redukovat kriminalitu. Vzhledem k islámu v Africe je také důležité, že kontinent je svým severovýchodním pobřežím v kontaktní blízkosti nejsvětějších míst islámu Mekky, Medíny, Jeruzalému a Damašku.

Kořeny islámu v Africe

Islám pronikl do Afriky bezprostředně po svém vzniku, když někteří z jeho prvních následovníků vyslyšeli doporučení, aby místo čelení pronásledování ze strany arabských polyteistů raději opustili mekkánskou oblast, překročili Rudé moře a uchýlili se do Aksumské říše, kde v té době vládlo křesťanství. Stalo se tak již v osmém roce před novým islámském letopočtem (8 BH), tedy v roce 614 našeho letopočtu. Muslimská tradice tento přesun nazývá první hidžrou.

Do Afriky tehdy podle muslimských narativů necestovalo mnoho prvních následovníků - šlo patrně jen o desítky lidí, z nichž mnozí se po letech vrátili do Mekky a Mediny -, ovšem i menší počet prvních muslimů, který se usadil v oblasti dnešní Etiopie, Etitrei a Somálska dokázal přesnést víru do nového prostředí a začít ji šířit. V přímořském městě Zeila (v dnešním Adenském zálivu na pobřeží Somálska) tehdejší muslimové postavili (snad již) v roce 615 malou mešitu, která měla později dvě qibly - tedy dva směry modlitby -, neboť byla postavena ještě v době, kdy qibla směřovala k Jeruzalému, což bylo po několika letech změněno na směr k Mekce. Totéž se stalo v přístavním městě Massawa (v dnešní Eritrei), kde měli první muslimové postavit nejstarší mešitu v Africe a patrně nejstarší mešitu světa; stalo se tak snad již v roce 614 našeho letopočtu. Maličká kamenná stavba je stále udržovaná a cestovatel si ji v Eritrei může prohlédnout - dotkne se tak nejhlubších kořenů islámu v Africe.

Vzpomeňme, že počátek Muhammadových zjevení se datuje do roku 610 a počátek veřejného vystupování do roku 613. Před vybudováním první meštity v Medině v roce 622, tedy v roce, do kterého byl později umístěn počátek islámského letopočtu, vznikla na africkém kontinentu vedle mešit v Massawě a Zeile ještě mešita v Negashi (dnešní Etiopie), také snad již v roce 614. Poměrně paradoxně tak muslimské mešity v Africe stály ještě před oficiálním počátkem islámu po prorokově přesídlení z Mekky do Mediny. I proto někteří afričtí muslimové hovoří o islámu jako tradičním africkém náboženství. S působením v Africe, konkrétně v Egyptě, jsou rovněž spjati velcí proroci islámu Ibrahím (Abrahám), Júsuf (Josef), Hárún (Áron), Músá (Mojžíš), Júša (Jozue) a Ísá (Ježíš), o nichž je řeč v Koránu. Korán také hovoří o africké královně ze Sáby, v muslimské tradici později nazývané Bilqís. Korán opakovaně hovoří o egyptském faraonovi, což je další africká stopa.

Další postup islámu (nejen) v severní Africe byl neobvykle rychlý: již v roce 641 za vlády chalífy Umara ibn al-Chattába muslimská vojska ovládla Egypt a hned následující rok také území dnešní Libye; o šest let později muslimové ovládli území dnešního Tuniska. Další tři desetiletí stačily na to, aby islám ovládl celou severní Afriku až k pobřeží Atlantského oceánu a pomalu začal pronikat Saharou na jih. Tzv. džihád (slovem, mečem i rukou) byl mimořádně úspěšný a rychlý. V 9. a 10. století se islám začal výrazně šířit také v západní Africe, kde převládla Málikovská právní škola (tzv. Málikovský madhab), dominantní rovněž v severní Africe, kde islám také ovlivňuje súfijská mystika. Hanífovský madhab je v Africe více rozšířen pouze v Egyptě, kde se také ve 12. století rozšířil zvyk slavit narozeniny (mawlid) proroka Muhammada, později rozšířený po celé severní Africe. Šíitský Džafarovský madhab je v Africe minoritní.

Rozvoj afrického islámu a jeho právní školy

V 9. století začaly na území tzv. afrického rohu vznikat první sultanáty, které v následujících staletích ovládly svahilské pobřeží až po Mozambik a na určitou dobu i Madagaskar. Islám se ovšem na východním pobřeží Afriky výrazněji zabydlel již kolem roku 780. Ve východní Africe dominuje Šáfiovská právní škola (tzv. Šáfiovský madhab). Ovládnutí saharské Afriky islámem fakticky ukončilo první fázi christianizace Afriky. Až do nástupu islámu byla severní Afrika většinově křesťanskou oblastí s množstvím význačných teologických škol a dala světovému křesťanství mnoho velkých myslitelů.

Podle jedné z tezí bylo neobvykle rychlé šíření islámu v severní Africe usnadněno také jednoznačným mravním kodexem obchodních aktivit, zejména v souvislosti se zakázanou lichvou a v souvislosti s bezpečností obchodních činností, předvídatelnosti, platností dohod atd. Mezi muslimy se díky platnému islámskému právu (šaría) a stručným, jasným a vymahatelným pravidlům obchodovalo lépe než mezi vyznavači různých náboženství s rozličnými mravními a morálními přístupy k obchodu. Ve prospěch islámské misie v Africe působí také např. tradiční africká polygynie.

Islám je v Africe prakticky od svého vzniku a má zde pevnou nepřetržitou tradici čtrnácti staletí - významně ovlivnil nejen oblast náboženství, ale také kultury, obchodu a politiky. Afrika ovšem také recipročně ovlivnila tamější islám a proto se hovoří jak o islámu v Africe, tak také o tzv. africkém islámu. Také proto je africký islám některými tamějšími muslimy považován za tradiční africké náboženství. Vzhledem k tomu, že patrně první mešita světa vyrostla právě v Africe a to ještě v letech před určením qibly směrem k Mekce v době, kdy islám v zemi svého zrození stále ještě bojoval o svou existenci, a vzhledem k otevřenosti černého islámu původním náboženstvím, se zdá být toto tvrzení plauzibilní. Jestliže význam slova islám je "odevzdání se (do vůle Boží)", v mnoha afrických oblastech, zejména potom na rozlehlé Sahaře, je toto odevzdání se do Boží vůle skutečně existenciálním krokem, neboť přežít v tamějších nehostinných podmínkách není samozřejmostí.

Afrika je také domovem významných islámských univerzit, škol a knihoven, které hájí a střeží islámské pravověří po dlouhá staletí; jde zejména o saharskou oblast Afriky. V mauretánském Chinguetti se nachází nejstarší nepřetržitě fungující knihovna v Africe s převážně islámskou tematikou. K vidění a studiu jsou zde až devět století staré Korány. Klíčová univerzita, která v 15. a 16. století spoluutvářela tvář univerzitního islámu, byla islámská univerzita v malijském Timbuktu. Významná škola s knihovnou byla rovněž v nigerském Agadezu, ovšem na Sahaře jich bylo mnoho. Nejvýznamnější univerzita, která přímo formovala a stále formuje vědeckou tvář islámu je bezesporu káhirská univerzita al-Azhar. Založena byla (patrně) již v roce 988 a nepřetržitě se zde vyučuje islámská teologie, islámské právo, arabština a související vědy.

V příští epizodě se společně podíváme na současnost afrického islámu.

• Dokončení článku