Čedičová Steblová skala (486 m), hora v Cerové vrchovině

Sopka Steblová skala, čedičové varhany a nezapomenutelná túra v Cerové vrchovině

Steblová skala (486 m) je jednou ze sopek Cerové vrchoviny, nejmladšího sopečného pohoří Slovenska (Cerová vrchovina se táhne podél slovensko-maďarské hranice). Steblová skala leží v dnes zalesněném hřebeni mezi vrchy Guda (413 m) a Ragáč (537 m) co by další sopkou.

Steblová skala je dobře patrná ze silnice č. 571 mířící z Fiľakova do obce Blhovce a Hodejov v okrese Rimavská Sobota. Je to ten nápadný vrch s dobře patrnými skalisky na jihozápadním úbočí. Přes vrchol Stéblové skály prochází zelená turistická značka mířící z Hodejova zpod hradního návrší přes Dobogov a Gudu dále k Ragáči a na Hajnáčku (pokračování po žluté turistické značce. Značení je sice skromnější, ale zkušený turista se zorientovat dokáže.

Steblová skala je od roku 2000 přírodní rezervací. Její výměra sice činí jen 37,92 ha, avšak i na takto malé ploše je v mimořádně hojné míře koncentrováno množství zajímavých geologických tvarů s nepřehlédnutelným vypreparovaným sukem sopečného komína s velice dobře patrnou sloupcovitou odlučností čediče ve tvaru obráceného vějíře.

Čtěte také: Čedičový vodopád (varhany) pod hradem Šomoška

Pod čedičovými varhanami Stéblové skály se díky postupnému zvětrávání samotné stěny i příkrovu bazaltových výlevů vytvořilo rozsáhlé suťové pole s řídkými porosty nízkých dubů (cerů), které mají podobu bonsají a trnitých šípkových keřů. Není proto divu, že je Steblová skála zahrnována do nejvýznamnějších geologických lokalit Cerové vrchoviny.

Obnažené čedičové sloupy Stéblové skály dosahují výšky až 50 metrů a průměru 35 až 60 cm. Velikostí a rozlohou tato lokalita mnohonásobně převyšuje dobře známý a hojně navštěvovaný čedičový vodopád pod hradem Šomoška. A troufám si tvrdit, že Steblová skála může směle konkurovat takovým lokalitám jako je Lávový proud u Meziny, Panská skála u Kamenického Šenova aj. na území České republiky či Slovenska.

Masív bývalé sopky je dnes pokryt listnatými lesy, stepními a lesostepními biotopy s velkým množstvím chráněných rostlinných a živočišných druhů. Zpravidla teplomilných a suchomilných. Však stepní a lesostepní lokality leží na jižních úbočích Stéblové skály, které mají dostatek sluníčka doslova celoročně.

Výstup na vrchol je poměrně náročný. Především lidem trpícím závratí by mohl dělat problémy. Ze skaliska nacházejícího se kousek pod vrcholem se otevírá úžasný výhled k jihu a východu k vrchům Zaboda (469 m) a Ragáč (537 m), ale také k Pohanskému vrchu (578 m), Karanči (727 m) i ke Krupinské planině a Slovenskému krasu.

V sedýlku pod vrcholem je umístěna vrcholová tabulka s údajem 486 m. Na mapy.cz je chybně uvedeno 468 m. V okolí vrcholu je množství dalších zajímavých skalních útvarů až pitoreskních tvarů.

Stéblová skála jistě stojí za návštěvu. Pokud si netroufáte bez značek, pak vám nezbude než vyrazit z Hodejova a nebo z Hajnáčky. Pokud si troufnete vyrazit k vrcholu bez značek (což není vůbec problém), pak nejkratší výstup vede od cikánské osady Gortva, za kterou lze na prašné cestě nechat auto (veřejná doprava je v této oblasti zoufalá a nenapadá mě výstižnější slovo než že zkolabovala).

Z Gortvy se vydáte po prašné cestě po louce k lesu. Pokračovat lze po lesní cestě mírným stoupáním až k hřebeni, kde narazíte na zelenou turistickou značku (lze zkrátit lesní "nábližkou") a nebo se vydáte odbočkou na okraji lesa vlevo přímo pod skálu. Stoupání je tady ale strmější. Pokud se neradi vracíte stejnou cestou, pak doporučuji první variantu pro výstup na Stéblovou skálu a druhou pro sestup.

Steblová skala, turistická mapa