Túra na Žibrid v hřebeni Súlovských skal

Turistické trasy v Súlovských skalách

Súľovské vrchy patří do Fatransko - tatranské oblasti a dělí se na tři podcelky - Súľovské skaly, Skalky a Manínska vrchovina. Vyznačují se mimořádnou pestrostí povrchových tvarů - labyrintem bizarních skalních jehel, věží, viklanů či bran. A právě do podcelku Súľovské skaly, který patří mezi nejkouzelnější místa slovenských hor, se dnes vydáme.

Túra nás zavede z obce Súľov-Hradná naučným chodníkem k symbolu Súlovských skal Gotické bráně a ke zbytkům Súlovského hradu (652 m). Pod výrazným skalnatým vrcholem Brada (816 m) a přes zalesněný vrchol Roháč (803 m) pak dojdeme do Roháčskeho sedla.

Čtěte také: Súlovské skály v babím létě

Ze sedla budeme pokračovat hlavním hřebenem Súlovských skal přes Kečku (822 m), neustále nahoru a dolů, do sedla Patúch. A nakonec vystoupíme na nejvyšší vrchol Súlovských skal Žibrid (867 m), vrátíme se zpět do sedla Patúch a odtud sestoupíme do obce Súľov-Hradná, kde se náš okruh uzavře.

Cesta do Súlova

Skončila další docela úspěšná, i když zčásti promaroděná, cyklistická sezóna a je tu opět podzim. A s ním i první hory. Moc se těšíme! Na rozchození vybírám nedaleké Súľovské vrchy, ve kterých jsme byli s Lenkou naposledy v červnu při úspěšném bikemaratónu Súľovské skaly…

V sobotu 6. října 2012 vyjíždíme s kamarády z Hranic o čtvrt na sedm ráno směr Súľov-Hradná. Nakonec nás jede rovných deset, akorát na dvě auta. Cesta netrvá dlouho, máme to přes Bumbálku jen nějakých 100 km. V Pováží se sice drží mlha, ale jinak to vypadá na pěkný slunečný den. Ve tři čtvrtě na osm jsme na místě, na parkovišti Súľov, teploměr v autě ukazuje 6 °C.

Ze Súlova ke Gotické bráně a na Súlovský hrad

V osm ráno vstupujeme do překrásného prostředí Súlovských skal a hned po čtvrt hodině chůze se ocitáme u 13 m vysoké Gotické brány. Její nezaměnitelný lomený oblouk připomínající gotický sloh jí dal i jméno. Dříve Lomenou bránu obhlížíme snad ze všech stran. Sledujeme také rozpouštějící se mlhu v Súlovské kotlině.

Po krátkém zastavení, někteří už se díky slunci svlékají, pokračujeme zelenou značkou a současně i naučným chodníkem na Súľovský hrad (652 m). No hrad, spíše několik pozůstatků zdiva… Tady nastává okamžik pravdy.

Při výstupu na horní hrad musíme prolézt ne příliš velkým otvorem. Všichni prolézáme i s batohy, jen Olda raději nechává batoh u žebříku před hradem. Odměna stojí za to, z nejvyššího bodu hradu se otevírá skvělý kruhový výhled! Za hřebenem Hoľazne vykukuje bratrská dvojice Manínů, Povážske podolie je sice skryté v mlze, nad mlhou se však rýsuje hřeben Javorníků. Súlovským skalám na severovýchodě dominuje nádherný dvojvrchol Brada, na jihovýchodě pak hřeben Kečky a Žibrid. Za Žibridem lze v dáli rozpoznat i skalnatý zobák malofatranského Kľaku (1 352 m).

Štefánikova vyhlídka, Brada, Opásaná a Roháč

Po krátkém odpočinku, o půl desáté dopoledne, ze Súlovského hradu prudce sestupujeme několika serpentinami na rozcestí Lúka pod hradom. Přes noc tady někdo bivakoval, ještě na zemi leží karimatky a spacáky.

Měníme zelené značení za červené, opouštíme naučnou stezku a stoupáme do Sedla pod Bradou. To už začínáme potkávat i nějaké turisty. Kousek za Štefánikovou vyhlídkou čtyři z nás na chvíli odbočují se značené cesty, to abychom prozkoumali pátý nejvyšší vrchol Súlovských vrchů Brada (816 m). Na samotný skalnatý vrchol, dříve nazývaný Patriková, se však běžný turista nedostane. I od vrcholových skalisek jsou však vidět malofatranské vápencové klenoty Malý a Veľký Rozsutec (1 344 m a 1 610 m).

Vracíme se zpět na značku, kde na nás ostatní čekají. Netrvá dlouho a stojíme na vyhlídce Opásaná. Cestou na rozcestí Roháč-Čiakov potkáváme velmi čilé důchodce z Klubu slovenských turistů. Strašně nás pobavily jejich hlášky typu: "Ale tady ještě není česká hranice…", "Mládež vyrazila do hor…" či "Tak mladý a už palice…"

Opět měníme barvu značení, vracíme se k zelené, které už po většinu dne zůstaneme věrni. Uděluji rady dvěma Slovákům kudy se dostanou ke Gotické bráně, jiní zase potřebují poradit, kde najdou červenou značku… Na chvíli přeci jen ještě opouštíme zelené značení, to když po žluté značce odbočujeme na osmý nejvyšší vrchol Súlovských vrchů Roháč (803 m). Ten je porostlý vzrostlým bukovým lesem, takže z něj není vůbec nic vidět.

Vyhlídky Kostol, Šarkania diera a Roháčske sedlo

Na vrcholu Roháč není tedy důvod se zdržovat a těsně po jedenácté dopoledne míříme na vyhlídku Kostol. Tady mne vítá skupina Slováků a hned se ptá: "Kde máš bike…" Odpovídám: "Doma, že odpočívám po sezóně…"

Z vyhlídky lze shlédnout mj. téměř celý hřeben Lúčanské Malé Fatry s nejvyšším vrcholem Velkou lúkou (1 476 m) či část Strážovských vrchů na čele se zubatou homolí Strážov (1 213 m). Cestou na vyhlídku Šarkania diera nás skupinka Slovenek v dobré náladě důrazně žádá: "Ne, že nám obsadíte lavičky v altánku v sedle, objednaly jsme si je už včera…"

Na vyhlídce se opět naskýtá úžasný pohled do Súlovské kotliny se spojenou obcí Súľov-Hradná obklopenou prstencem Súlovských skal zbarvujících se do podzimních barev. Z vyhlídky to už není daleko do dnes poněkud přelidněného Roháčskeho sedla (692 m). V červnu, když tudy vedl bikemeraton Súľovské skaly, tady nebyla ani noha. Usedáme trochu stranou ke zdejšímu ohništi, kde jsou dokonce připraveny pruty na opékání a užíváme si polední siestu.

Hřebenem Kečky do sedla Patúch

Přesně v pravé poledne opouštíme Roháčske sedlo a hřebenem neustále nahoru a dolů míříme na čtvrtý nejvyšší vrchol Súlovských vrchů Kečku (822 m), starším názvem Kačku. Každou chvíli se objevují nějaké ty skály, ze kterých se naskýtají fantastické pohledy do zdejších skalních měst. Na Kečce se zastavujeme asi po hodině chůze ze sedla.

Za Kečkou procházíme několika místy s výhledy na opačnou stranu na Kysuckou vrchovinu, Malou Fatru rozdělenou řekou Váh na dva podcelky - Krivánskou a Lúčanskou Fatru a Žilinskou kotlinu s krajským městem Žilinou. Krivánskou Fatru s nejvyšším vrcholem Veľký Kriváň (1 709 m) máme jako na dlani, před ní pak, na hřebenu vrcholu Cibuľník (633 m), hrad Lietava, který patří k největším hradním zříceninám na Slovensku. Na vrcholu Veľká lúka v Lúčanské Fatře dnes probíhá tradiční akce Trekingu - XXIX. setkání na vrcholech, tak alespoň máváme…

Při focení se opožďuji a neustále se míjím se dvěma Slovenkami a jen zaslechnu: "Jak vůbec mohla vzniknout taková nádhera…" O kousek dál se mne ptají: "Nevíte, kdy už konečně bude sedlo, to už je nekonečné…" A mají pravdu! Člověk si myslí, že bude sedlo a objeví se další kopec. Odpovím tedy: "To nemůže dlouho trvat, všechno jednou končí…" A moc se nemýlím, zbývá poslední kopec, za ním už definitivně klesáme do sedla Patúch (621 m).

Výstup na Žibrid

V sedle se dělíme na dvě skupiny - ta slabší schází rovnou do Súlova k autům, silnější jde ještě na Žibrid. Ve tři čtvrtě na tři odpoledne už tedy jen v pěti lidech začínáme stoupat na nejvyšší vrchol Súlovských skal Žibrid (867 m). Všichni kromě Lenky si zkracujeme výstup nejkratší, ale o to strmější, variantou volně lesem.

Kousek pod vrcholem navštěvujeme skaliska s dech beroucím výhledem na jih a západ. Pod námi pozorujeme pasoucí se stádo ovcí. Je odtud možná hezčí rozhled než ze samotného vrcholu.

Po ani ne půl hodině ze sedla stojíme na druhém nejvyšším vrcholu Súlovských vrchů Žibrid. Na jihu až jihozápadě pozorujeme velkou část značně vertikálně členitých Strážovských vrchů, směrem na západ nejvyšší horu Súlovských vrchů Veľký Manín (891 m) a na severozápadě za hřebenem Javorníků nesměle vykukují Kněhyně (1 256 m), Smrk (1 276 m), nejvyšší vrchol Moravskoslezských Beskyd Lysá hora (1 323 m) a Travný (1 203 m).

Naposledy něco dobrého zakusujeme, fotíme se a zapisujeme do vrcholové knihy. Na odchodu se zdravíme s bikerem ze Žiliny, který právě dorazil. Zpět do sedla Patúch sestupujeme všichni po značce, máme otlačené prsty v pohorách a ten nejdelší sestup dne nás teprve čeká. Dnes máme nastoupáno 1 550 výškových metrů a tak to i zůstane.

Ze sedla Patúch zpět do Súľova

Biker byl ve sjezdu ze Žibridu rychlejší a dojíždí nás v sedle Patúch. V sedle naposledy měníme barvu značky za žlutou a ve čtyři hodiny odpoledne se loučíme s hlavním hřebenem Súlovských skal. Spolu s cyklotrasou pohodlně klesáme střídavě lesem a loukami, za zády s horou Žibrid, do obce Súľov-Hradná. Po hodině pochodu a celkových cca 24 km uzavíráme na parkovišti Súľov, kde na nás čekají naši kamarádi, putování Súlovskými skalami.

• Trasa: Súľov (360 m) - Gotická brána - Súľovský hrad (652 m) - Lúka pod hradom - Sedlo pod Bradou - Štefánikova vyhliadka - Brada (816 m) - Opásaná - Roháč-Čiakov - Roháč (803 m) - Kostol - Šarkania diera - Roháčske sedlo (692 m)- Kečka (822 m) - sedlo Patúch (621 m) - Žibrid (867 m) - sedlo Patúch - Súľov
• Obtížnost túry: střední
• Délka túry: 7 hodin
• Celková délka túry: 9 hodin
• Vzdálenost: cca 24 km
• Převýšení: 1 550 m
• Galerie fotek: http://hartlkaja.rajce.idnes.cz
• Mapy: Súľovské vrchy 1:50 000 č. 157 VKÚ Harmanec, Turistický atlas Slovensko 1:50 000 č. listu 49, 50 a 84 VKÚ Harmanec

Další související články: