Přechod přes Králický Sněžník, túra vedoucí údolím Moravy

3denní putování ostrovem horské přírody naší i polské strany pohoří (1)

Králický Sněžník (polsky Śnieżnik Kłodzki) je 3. nejvyšším pohořím a hora Králický Sněžník je 11. nejvyšší horou České republiky. Pohoří sousedí s Rychlebskými horami, Hanušovickou vrchovinou a Kladskou kotlinou, která jej odděluje od Orlických hor. A právě toto, rozlohou nevelké, pohoří bylo cílem zatím poslední výpravy do hor.

Na Králický Sněžník vyrážíme v osvědčené sestavě. Má maličkost a kameraman Láďa, kterému nevadí spaní pod hvězdnou oblohou a nějaké to nepohodlí i kilometřík navíc. Parkujeme na odstavném parkovišti na Dolní Moravě nad chatou Vilemína a vyrážíme na startovní pivo, abychom neurazili strážce zdejších hor. Jenže ouha, všude zavřeno.

Nakonec uspějeme až nahoře u lanovky na Marcelce. Nahoře se jako UFO vznáší tzv. Stezka v oblacích. Konstrukce je to bezesporu futuristická, projektantovi se opravdu povedla. Avšak umístění na hřebeni, kde totálně rozbila zdejší panorama hor, považuji za zločin proti přírodě. Ten, kdo stavbu povolil, by zasloužil… Doplňte si sami.

Čtěte také: Přes Malý a Králický Sněžník do Kladského sedla, Jesenicko-králický…

Od konečné autobusu Dolní Morava (698 m, původně Horní Morava) se krátce po druhé hodině odpolední vydáváme proti proudu Moravy, která je s 335 kilometry nejdelší moravskou řekou. Pramení kousek pod vrcholem Králického Sněžníku a pod slovenským Děvínem se vlévá do Dunaje. Žlutá turistická značka nás vede proti proudu hlubokým údolím Moravy, které bylo osídlováno již od první poloviny 16. století.

Původní tři obce - Dolní Morava, Horní Morava a Velká Morava byly v roce 1960 sloučeny do jedné obce pod společným názvem Dolní Morava. Ono nakonec v tom roce 1960 soudruzi nevěděli co roupama, protože odvěkou historickou hranici Čech a Moravy posunuli až na hřeben Sušiny a Podbělky, takže Morava vlastně pramení v "Čechách". Podobných pitomostí nalezneme více. Například Moravskou Třebovou, která leží taktéž v dnešních Čechách v Pardubickém kraji.

Mléčný pramen a pramen Moravy

Na rozcestí Mléčný pramen, odb. (720 m) si odskočíme k Mléčnému prameni (750 m), silné vyvěračce a altánku. Ze země se tu derou každou sekundu desítky litrů vody. Výše bychom našli např. Patzeltovu jeskyni, ale to až někdy příště. Protože nás tlačí čas, moc se nezdržujeme a vracíme se k rozcestí. Z něj pokračujeme kolem ústí Hlubokého dolu stále výše, vstříc Králickému Sněžníku.

Voda Moravy spěchá kamenným korytem vstříc Dunaji, my naopak jejímu prameni. Výškové metry naskakují a naše znalosti o tomto kouzelném pohoří se zvětšují. To díky informačním panelům naučné stezky, která kopíruje naší trasu. Dozvíme se, že zde převládají metamorfované horniny staré 600 až 400 miliónů let. Především migmatity, ortoruly, pararuly, svory, vápence a dolomity, křemence či amfibolity. Že lesy Králického Sněžníku jsou převážně smrkové (84 %), další 4 % připadají na ostatní jehličnany a pouhých 12 % na listnaté stromy. Z toho polovinu tvoří buk (6 %). A mnoho dalšího.

Fotogalerie

Zobrazit fotogalerii

Pod jeskyní Tvarožné díry (835 m) dlouhou 184 metrů míjíme parádní přístřešek, který by se jistě v čase nepohody dal využít k bivaku. Na rozcestí Pod Vilemínkou (860 m) stojí další krásný přístřešek. Za rozcestím opouštíme zatím pohodlnou lesní cestu a vydáváme se po kamenitém lesním chodníku svižně vzhůru. U 8. zastavení naučné stezky Králický Sněžník (Přirozená horská smrčina) již máme výšku 1 140 m n. m.

Překračujeme lavinovou dráhu v místě zvaném Ve Strži a docházíme k chatě Sněžná, od které se otevírají parádní výhledy k hřebeni Sušiny a Podbělky. Lovecká chata Sněžná stojí na opravdu krásném místě. K chatě Franciska, kde zase pro změnu sídlí horská služba, je to již jen skok.

Na rozcestí Franciska (1 220 m) odbočujeme vlevo a strmým kamenitým chodníkem se necháváme vést za výhledů k vrcholu Králického Sněžníku k ruinám Lichtenštejnovy chaty, která uzřela světlo světa v roce 1912 a stržena byla v roce 1971. Vedle ní stojí na kemenném pylonu socha slůněte, která se postupem času stala nepsaným symbolem Králického Sněžníku. Obloha se začíná zatahovat, naštěstí k prameni řeky Morava je to již jen skok. Stíháme jej ještě za slunečního svitu.

Králický Sněžník, Zmijowiec a Czarna Góra

Na Králický Sněžník (1 424 m), který Poláci nazývají Śnieżnik Kłodzki je to již jen skok. Na vrcholu se však dlouho nezdržujeme. Obloha se zatáhla a začal foukat silný a ledový vítr. Zítra, kdy se na Králický Sněžník opět vrátíme, bude jistě počasí přívětivější. Kolem velkého hraničního kamene, který byl v minulosti trojmezím Moravy, Čech a Kladska sestupujeme k chatě (schronisku) Pod Sněžníkem.

Do chaty skákneme na jedno nefiltrované pivo příhodné značky Śnieżnik… Což jistě byl správný počin, neboť jsme si tím usmířili místního strážce hor. Než dopijeme pivo, začne venku opět svítit sluníčko. Proto zvedáme kotvy (a že by se fajn posedělo) a míříme do sedla zvaného Przełecz Śnieżnicka (1 123 m). Přes Zmijowiec (1 153 m) se přehoupneme na Skały Nowowiejskie (1 153 m), ze kterých se otevírají skvělé výhledy ke Králickému Sněžníku, kterému podvečerní světlo dodává podmanivou krásu.

Jsme v sedle Puchaczówka, kde je další pěkný turistický přístřešek. Ale protože máme v plánu spaní na vyhlídce, pokračujeme až na vrch Jaworowa Kopa (1 138 m) a Czarna Góra (1 204 m). Na jejím vrcholu stojí dřevěná třípatrová rozhledna. S odřenýma ušima stíhám z jejího vyhlídkového ochozu západ Slunce. Ale stihl. To se počítá…

Chystám spaní a nádobíčko na noční focení. Konečně přichází kameraman. Chvíli poplkáme, rozlejeme (doslova) "peňolo" a jdeme na kutě. Je chladno a ledový vítr leze až do morku kostí. Chci být čerstvý jak na noční focení, tak na východ sluníčka. A máme před sebou ještě další dva dny pochodu.

• Trasa 1. dne na turistické mapě, celková trasa na turistické mapě

• Pokračování článku